Friedrich von Georgi

Friedrich Robert svobodný pán von Georgi (27. ledna 1852 Praha - 23. června 1926 Vídeň) byl rakousko-uherský generál a předlitavský politik. V c. k. armádě sloužil od roku 1871, byl štábním důstojníkem u řady jednotek po celé monarchii, několik let strávil mimo jiné v Čechách. V letech 1907-1917 zastával funkci ministra zeměbrany Předlitavska. Tento úřad získal díky podpoře následníka trůnu Františka Ferdinanda a vykonával jej v několika vládách celkem deset let let až do doby první světové války. V roce 1912 byl povýšen na barona a v armádě dosáhl druhé nejvyšší hodnosti generálplukovníka (1916). Po odchodu z vlády byl jmenován členem Panské sněmovny, byl též nositelem řady rakousko-uherských i zahraničních vyznamenání.

Biografie

Pocházel z rodiny s vojenskou tradicí původem ze Saska, narodil se jako nejstarší z pěti synů c. k. +more plukovníka Eduarda Georgiho (1804-1868). První vojenskou průpravu získal na kadetní škole v Hainburgu a v letech 1867-1871 studoval Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. Do armády vstoupil v roce 1871 jako poručík, vojenskou službu zahájil v Kadani a Praze. V letech 1879-1881 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K. u. k. Kriegsschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Sloužil v Mostaru a Pljevlji, v roce 1882 se podílel na potlačení povstání v Dalmácii. Poté byl štábním důstojníkem u 4. armádního sboru v Budapešti a 3. armádního sboru ve Štýrském Hradci. Mezitím postupoval v hodnostech (kapitán 1885, major 1891) a jako podplukovník byl od roku 1894 zástupcem velitele 100. pěšího pluku v Krakově. V roce 1895 byl přeložen do Vídně ke komisi pro posuzování aspirantů důstojnictva generálního štábu a v roce 1896 dosáhl hodnosti plukovníka. V letech 1898-1903 působil jako přednosta 10. oddělení na ministerstvu války.

V roce 1903 byl povýšen do hodnosti generálmajora a přešel k c. k. +more zeměbraně, v letech 1903-1906 byl velitelem 42. zeměbranecké pěchotní brigády v Praze. V této době se jako důstojník s vynikajicími posudky od nadřízených zařadil mezi osobnosti prosazované do vyšších funkcí následníkem trůnu Františkem Ferdinandem d'Este v rámci generační obměny vrchního velení armády, podporu měl také u nově jmenovaného náčelníka generálního štábu Franze Conrada, který byl jeho spolužákem z Tereziánské vojenské akademie. Díky těmto konexím byl v červenci 1906 znovu povolán do Vídně jako sekční šéf na ministerstvo zeměbrany. Vrchol jeho kariéry nastal v roce 1907, kdy se za vlády Maxe Becka stal dodatečně ministrem zeměbrany Předlitavska. Post si udržel i v následujících kabinetech (vláda Richarda Bienertha, třetí vláda Paula Gautsche, vláda Karla Stürgkha, druhá vláda Ernesta von Koerbera, vláda Heinricha Clam-Martinice). Funkci zastával v období 12. ledna 1907 - 22. června 1917. Po nástupu do funkce ministra byl povýšen do hodnosti polního podmaršála (1907) a později dosáhl hodnosti generála pěchoty (1911). V úřadu vynikl jako schopný organizátor a zasloužil se o modernizaci zeměbrany a četnictva. Na začátku první světové války požádal o přidělení velení na frontě, to ale odmítl císař František Josef, který oceňoval Georgiho kvality a ponechal jej ve funkci ministra. K datu 1. května 1916 byl povýšen do nově zřízené a druhé nejvyšší armádní hodnosti generálplukovníka. Post ministra zeměbrany opustil v červenci 1917 s demisí vlády Heinricha Clam-Martinice. Po odchodu z vlády byl převeden do stavu záloh a v armádě byl penzionován k datu 1. prosince 1918. Zbytek života strávil ve Vídni, kde také zemřel a je pohřben na Centrálním hřbitově ve Vídni.

Tituly a ocenění

V roce 1901 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem Edler von. Jako člen vlády obdržel v roce 1908 titul c. +more k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. V roce 1912 byl povýšen do stavu svobodných pánů. Po odchodu z vlády byl v roce 1917 jmenován doživotním členem Panské sněmovny. Během vojenské kariéry získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i od zahraničních panovníků. Byl též čestným rytířem Maltézského řádu a v roce 1917 obdržel čestné občanství v Litoměřicích. Od roku 1912 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 15 dislokovaného v Tarnopolu.

Rakousko-Uhersko

60x60pixelů Válečná medaile (1882) * +moresvg'>60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1890) * 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1898) * 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) * 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1903) * 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) * 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1909) * 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1913) * 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž I. třídy s válečnou dekorací (1915) * 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1915).

Zahraničí

+morepng'>60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (1908, Německo) * 60x60pixelů Řád sv. Alexandra I. třídy (1912, Bulharsko) * 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (1915, Německo) * 60x60pixelů Železný kříž I. třídy (1915, Německo) * 60x60pixelů Záslužný řád bavorské koruny (1915, Bavorsko) * 60x60pixelů velkokříž Řádu württemberské koruny (1916, Württembersko) * 60x60pixelů velkokříž Řádu Albrechtova (1916, Sasko) * 60x60pixelů Řád Medžidie I. třídy (1916, Osmanská říše) * 60x60pixelů Železný půlměsíc (1917, Osmanská říše) * 60x60pixelů Medaile za odvahu (1917, Osmanská říše).

Rodina

Jeho manželkou byla od roku 1878 Berta Stammová (1855-1938) z Kadaně. Měli spolu čtyři děti, z nichž dvě zemřely v dětství. +more Syn Karl Franz (1893-1975) působil ve vojenské administraci, dcera Wilhelmina (1879-1954) byla manželkou pražského židovského podnikatele a velkostatkáře Eugena Kubinzkyho (1870-1948) Manželé žili ve vile v Italské ulici č. p. 37, po nacistické okupaci odešli v roce 1939 do zahraničí.

Friedrichovi mladší bratři Franz Emil (1855-1933) a Karl Emanuel (1858-1926) sloužili taktéž v rakousko-uherské armádě, oba dosáhli generálských hodností a byli také povýšeni do šlechtického stavu.

Odkazy

Reference

Literatura

BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 135-136 (heslo Friedrich Georgi) ISBN 978-963-446-585-0 [url=http://real-d. +moremtak. hu/652/7/dc_633_12_doktori_mu. pdf]dostupné online[/url] * VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2015; Praha, 2011; s. 146-149 ISBN 978-80-904241-6-6.

Externí odkazy

[url=http://katalog. ahmp. +morecz/pragapublica/permalink. xid=CC5F984A4F4911E79EC040618600A675&scan=1#scan1]Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), rodina Georgi, Eduarda *1804[/url] * [url=https://www. austro-hungarian-army. co. uk/biog/georgi. htm]Friedrich von Georgi na webu austro-hungarian army[/url] * [url=https://www. parlament. gv. at/WWER/PARL/J1848/Georgi. shtml]Friedrich von Georgi na webu rakouského parlamentu[/url] * [url=http://www. weltkriege. at/Generalitaet/02%20Generaloberst/Georgi/georgi. htm]Profesní biografie Friedricha Georgiho na webu weltkriege. at [/url].

Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Generálplukovníci Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Ministři zeměbrany Předlitavska Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Záslužného řádu bavorské koruny Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Železného půlměsíce Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Čestní občané města Litoměřice Kategorie:Narození v roce 1852 Kategorie:Narození 27. +more ledna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1926 Kategorie:Úmrtí 23. června Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Kategorie:Muži.