Cesko.wiki Fulko IV. z Anjou
Author
Albert Flores
Život
Nákres Fulkovy pečeti Fulko s přízviskem Morous byl mladším synem hraběte +more_z_Gâtinais'>Geoffroye z Gâtinais a Ermengardy, dcery Fulka Nerry z Anjou.
Spory o vládu nad Anjou (středověká iluminace) Společně se svým starším bratrem +more_z_Anjou'>Geoffroyem vstoupil do služeb bezdětného bojovného strýce Geoffroye, který jej jako sedmnáctiletého pasoval rytířem. Roku 1160 připadlo rozhodnutím umírajícího hrabství Anjou Fulkovu staršímu bratrovi, strýcovu jmenovci a Fulko obdržel pouze jeden hrad. Mezi oběma bratry vypukl spor. Fulko roku 1067 Geoffroye, exkomunikovaného za porušení církevních práv v Anjou a zbaveného dědictví, ve střetu u Brissacu zajal a uvěznil. Své vítězství považoval za projev boží milosti.
Převzal tak dědictví po strýci a roku 1068 Geoffroye zajal a uvěznil znovu. Gâtinais, dědictví po otci, použil k úplatě francouzského krále, kterou chtěl získat souhlas s celou akcí a udělení hrabství Anjou v léno.
O rok později se Fulko poprvé oženil s Hildegardou z Beaugency. Po Hildegardině smrti se oženil ještě čtyřikrát a své ženy postupně zapudil. +more Poslední pátá manželka Bertrada z Montfortu mu odešla sama, podle kronikáře protože nechtěla být zapuzena jako běhna a vdala se za krále Filipa, který kvůli hříšné náklonnosti k hraběnce z Anjou opustil královnu Bertu Holandskou. Fulko Morous (středověká iluminace).
Fulko po Bertradině odchodu nepodnikl žádnou odvetnou akci. Až roku 1094 papežský legát zbavil samotného hraběte exkomunikace za uvěznění bratra a potvrdil jej jako vlastníka hrabství. +more Poté se začal Fulko zajímat o svou poslední ženu a zasadil se o potvrzení jeho příbuzenského vztahu s králem a tím o potvrzení Filipova incestu. Provinilý panovník byl společně s Bertradou několikrát exkomunikován, sliboval v rouchu kajícníka a bosý, ale ani církevní klatba pár nepřiměla k odluce.
Roku 1106 se Fulko, potírající vzpouru staršího syna, dokonce stal v Angers hostitelem krále a své bývalé ženy.
Bertrada se po Filipově smrti roku 1108 k Fulkovi vrátila a zřejmě dohodla sňatek jejich společného syna Fulka s Ermengardou, dědičkou Maine a opuštěnou snoubenkou Fulkova staršího syna.
Hrabě zemřel v dubnu 1109 a byl pohřben v klášterním kostele sv. Trojice v Angers. +more Do dějin se zapsal jako muž, který dlouhá léta věznil svého bratra, byl opuštěný Bertradou, zavedl módu střevíců se zdviženou špičkou a trápily jej mozoly na nohou. Jeho hlavním počinem však zřejmě bylo sepsání dějin hrabat z Anjou a objednávka díla Gesta Consulum Andegavorum.
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. vendomois. +morefr/societeArcheologique/ressources/livres/carte-foulquesNerra. jpg]Mapa držav hrabat z Anjou v 11. století [/url] * [url=http://www. mittelalter-genealogie. de/_kreuzzuege/f/fulko_4_rechin_graf_von_anjou_1109/fulko_4_rechin_graf_von_anjou_1109. html]Genealogie[/url].
Kategorie:Château-Landonové Kategorie:Hrabata z Anjou Kategorie:Hrabata z Tours Kategorie:Hrabata z Gâtinais Kategorie:Úmrtí v Angers Kategorie:Pohřbení v Angers Kategorie:Narození 1043 Kategorie:Úmrtí 14. +more dubna Kategorie:Úmrtí 1109 Kategorie:Muži.