Fundi

Fundi (mn. č. Fundis) je zkratka pro označení fundamentalista. Termín byl používán pro frakci německé strany Zelení, která stála v opozici k druhé skupině nazývané Realos. Toto označení, které vzniklo v 80. letech 20. století, se postupně ujalo pro označení skupin, které jsou ve sporu, přičemž jedna strana je výrazně idealistická, druhá pragmatická.

Výklad označení

Označení bylo používáno na členy, kteří inklinují k "fundamentalistickému" výkladu nějaké ideologie, společného plánu nebo programu (např. zelené politiky). +more Zelení fundis se dále dělí na divoké zelené a hlubinné zelené. Často jsou vegani, zastávají široké pojetí práv zvířat, nesouhlasí s řadou tradičních politických postupů a upřednostňují decentralizovaný model fungování organizací s širokým zapojením prvků participativní demokracie. V mezinárodní politice prosazují myšlenky nenásilí a antiglobalismus.

Němečtí zelení

Konflikt mezi dvěma frakcemi německých zelených probíhal zhruba mezi roky 1980-1990. Zatímco realos skupina okolo Joschky Fischera upřednostňovala umírněnou politiku prosazovanou prostřednictvím zapojení zelených do vlády, ekosocialističtí fundis tuto spolupráci tvrdě kritizovali.

Termín byl poprvé použit v spolkové zemi Hesensko. Zelení zde v roce 1982 získali 8 % hlasů. +more V předvolební kampani tvrdili, že jsou ve fundamentální opozici k politice SPD, CDU a FDP, která jde proti životu a demokracii. Odpůrci koaliční spolupráce později získali označení fundis. Strana zelených tři roky tolerovala menšinovou vládu SPD a nakonec v roce 1985 vstoupila s touto stranou do koalice. To bylo vítězství realos, jejichž vůdce Fischer se stal ministrem. Ve stejném roce uspěla skupina realos i na celoněmecké úrovni, kdy na sjezdu prosadila usnesení umožňující jak práci zelených v opozici, tak ve vládě.

V roce 1990 opustila stranu část ekosocialistických fundis, o rok později odešli hlubinní zelení. Část z nich se připojila k levicové Straně demokratického socialismu.

V roce 1998 zelení poprvé vstoupili do celoněmecké vlády, což znamenalo konečné vítězství realos.

Čeští zelení

Obdobný spor jako u německých zelených probíhal i v české Straně zelených mezi roky 2007-2009. Také zde realos soustředění okolo Martina Bursíka stáli v opozici k fundis okolo Dany Kuchtové a Matěje Stropnického. +more Spor se projevil mj. na tématu umístění amerického radaru v Brdech nebo na otázce hodnocení přínosů a záporů účasti zelených v pravicové vládě.

V pražské politice mezi roky 2006-2010 pozici realos zastávali Petr Štěpánek nebo Petra Kolínská.

Na půdoryse vymezení se proti Bursíkově politice lze fundis a realos identifikovat v české Straně zelených i po roce 2010. Fundis od roku 2015 reprezentuje levicová platforma Zelená re:vize, požadující jasné přihlášení se zelených k levicovému proudu evropské politiky, s větším důrazem na sociální spravedlnost, realos reprezentují straníci, kteří politologické kategorie jako levice a pravice považují za neaktuální či nepřesné a dávají větší důraz na ekologickou a pro evropskou a proatlantickou zahraniční politiku. +more Síla obou táborů se zdá celkem přirozeně vyrovnaná.

Jiné země

Označení fundis a realos byl používán pro obdobné spory ve Straně zelených Kanady nebo flanderské strany Agalev.

Literatura

Thomas Ebermann/Rainer Trampert: Die Zukunft der Grünen. Ein realistisches Konzept für eine radikale Partei. +more Hamburg 1984. * Makoto Nishida: Strömungen in den Grünen (1980-2003): Eine Analyse über informell-organisierte Gruppen innerhalb der Grünen. LIT, Münster 2005. * Joachim Raschke, Gudrun Heinrich: Die Grünen. Wie sie wurden, was sie sind. Bund, Köln 1993. * Joachim Raschke: Die Zukunft der Grünen. So kann man nicht regieren. Campus, Frankfurt am Main 2001.

Kategorie:Zelená politika Kategorie:Německá politika