Furlánsko

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Furlánsko je region na severovýchodě Itálie, který se rozkládá na území autonomní oblasti Furlánsko-Julské Benátsko. Je to oblast s bohatou historií a kulturním dědictvím, které je ovlivněno různými kulturami a etniky. Furlánsko se nachází v příhraniční oblasti mezi Itálií a Slovinskem, a proto má také slovinské menšinové obyvatelstvo. Region Furlánsko je známý svými malebnými horami, řekami a jezery. Mezi hlavní města patří Udine, Pordenone a Gorizia. Furlánsko má také bohatou kulturní scénu, která zahrnuje divadlo, hudbu, film a literaturu. Historicky bylo Furlánsko vystaveno různým vlivům a střetům. Bylo součástí římské říše, Byzantské říše, Langobardského království a Benátské republiky. V průběhu 20. století bylo Furlánsko svědkem válečných konfliktů, zejména během první a druhé světové války. Furlánsko je také známé svou gastronomií. Typické pokrmy zahrnují různé druhy těstovin, sýrů, ryb a mořských plodů. Region je známý také pro svou vínu a lázeňské lázně.

Furlánsko ( Friuli, furlansky Friûl, Furlanija, Friaul, vše původem z latinského názvu Forum Iulii) je historický region na severovýchodě Itálie v okolí města Udine na hranicích s Rakouskem a Slovinskem. Jazykem většiny původního obyvatelstva je furlanština, jeden z rétorománských jazyků. Vedle toho jsou zde i německy a slovinsky mluvící menšiny.

Dějiny

Silniční kazatel s nápisy v italštině a furlanštině Furlánské vévodství, původně langobardské, se v 9. +more století stalo markou Franské říše. Později se většina území stala součástí Akvilejského patriarchátu a roku 1420 byla přičleněna k Benátkám, kam patřila do roku 1794. Po zániku Benátské republiky furlánské území připadlo rakouským Habsburkům. Od roku 1815 většinou patřilo ke Království lombardsko-benátskému a od roku 1866 ke sjednocené Itálii, poslední zbytek Itálie získala roku 1919.

Od dob počátků zemědělství tudy prošlo 46 velkých národnostních invazí. Římané zde založili kolonii v roce 181. +more Aquileia se stala hlavním městem provincie Venetia et Histria kontrolující Jaderské moře až po Kvarnerský záliv. Název Furlánsko (Friuli) pochází od Langobardů, kteří ustanovili dosud nevýznamné římské Forum Iulii, dnešní Cividale, hlavním městem vévodství jako pevnost proti Avarům a Slovanům. Germánské vévodství Langobardů, kteří sem přišli z oblasti kolem dolního Labe Polabím, přes Moravu a Panonii, kde se stavili po několik generací před přechodem Alp, zde existovalo mezi léty 568 a 774, kdy je dobyl Karel Veliký. Zdejší vládce Berengar I. se v roce 888 stal italským králem.

Benátky okupovaly území od roku 1420. Navzdory zchudnutí země a omezení její samostatnosti benátská vláda uznávala jistou autonomii vazalské země, a přidělila jí parlament Patria Friuli (odkazující ke starému patriarchátu) v Udine, což se pravděpodobně stalo základem soudobému národnímu uvědomění.

Na severu historické území ohraničuje povodí řeky Gail a nejvýznamnější řeky Tagliamento, na jihu Jadran, i když přímořské starořímské osady Grado a Marano se s furlánskou pevninou příliš neidentifikují. Západovýchodní ohraničení staré furlanské země bylo vždy spíš historické než geografické. +more Západ jasně ohraničený řekou Livenzou, již Furlánsko překračuje jen v okolí Pordenone, a předcházejícím velkým údolím řeky Piavy protékající provinčním Bellunem. Východní hranice je však velmi nejasná, resp. proměnná.

Historický vztah k Čechám

České kořeny měl františkánský misionář Odorik z Pordenone, který ve 14. století cestoval do Asie. +more Jeho spis vyšel v češtině pod názvem Já bratr Oldřich, Čech z Furlánska.

Roku 1272 připojil Furlánsko ke svému panství český král Přemysl Otakar II.

Současnost

Název současného autonomního italského regionu Furlánsko-Julské Benátsko obsahuje nejen slovo Furlánsko (Friuli), ale i Julské Benátsko (Venezia Giulia). Tento název platí od skončení druhé světové války. +more Rok předtím dalo ústavodárné shromáždění pětině regionu pod tímto názvem speciální status, který dostala i území pod jugoslávskou správou a Terst.

Pojem Julské Benátsko vytvořili bez jakýkoli tradičních historických souvislostí italští nacionalisté v roce 1863 na svém sjezdu v Miláně. Jejich ohromný plán obsahoval pod tímto pojmem zařazení všech území na východ a jih od řeky Soči (it. +more Isonzo), tedy jádro Furlánska včetně hrabství Gorice, Terst, ale i Istrii a Dalmácii, kde byla tehdy významná italská benátská menšina. Po zákazu obsazení území obce Muggia na jihovýchod od Terstu se pojmenování poněkud zredukovalo na název provincie Terst.