Fytoftorová kořenová hniloba

Břehový porost poškozený plísní olšovou. Lomnice u Mirotic, 2006 (foto K. Černý) Fytoftorová hniloba kořenů a krčků je závažné onemocnění rostlin způsobené půdními druhy rodu Phytophthora (Eukaryota: Chromalveolata: Stramenopila: Oomycetes) projevující se navenek vadnutím a žloutnutím olistění a posléze chřadnutím a odumíráním napadených rostlin.

EPPO kód

1PHYTG

Vědecké jméno patogenu

Phytophthora de Bary (syn. Blepharospora Petri, aj. +more)[http://www. speciesfungorum. org/Names/SynSpecies. asp. RecordID=20418]. Kořenová hniloba rododendronu způsobená P. cinnamomi. Střední Čechy, 2003 (foto M. Mrázková, K. Černý).

Hostitelé

Tisíce druhů krytosemenných a méně často i nahosemenných rostlin (jehličnanů).

Obecně lze říci, že jde o organismy napadající obvykle značné spektrum hostitelů - u mnoha z nich jsou známy desítky, stovky a někdy i přes tisíc hostitelů (např. u P. +more cinnamomi), jsou však známy i druhy značně specializované - např. P. ×alni. Velmi běžným hostitelem mnoha těchto patogenů je např. pěnišník a další druhy vřesovcovitých, ze kterých např. jen v ČR bylo izolováno devět druhů rodu Phytophthora.

Příznaky choroby

Kolonie P. +more cryptogea na médiu PDA (foto K. Černý) Hniloby kořenů a krčků rostlin způsobované fytopatogenními oomycety (zejména tzv. půdními druhy r. Phytophthora - např. P. ×alni, P. cinnamomi, P. plurivora, P. cambivora, aj. ) se navenek projevují zejména poškozením nadzemních částí - vadnutím, žloutnutím a zmenšením listů a posléze chřadnutím hostitelů a jejich odumřením. * Kořeny napadených rostlin jsou charakteristické hnědavou až černou barvou, redukovaným větvením a absencí kořenového vlášení. * Napadení krčku se projevuje rezavým až hnědavým zbarvením vodivých pletiv a spodních vrstev kůry; nekrózy mají často jazykovitý charakter a mohou u plně vrostlých dřevin dosahovat až několik metrů nad krček. Napadení krčku je u dřevin často doprovázeno charakteristickými výtoky pigmentů v prasklinách borky nad nekrotizovanými pletivy. Napadení je velmi nebezpečné a často vede k rychlému odumření dřeviny. * Listy napadených rostlin vadnou a postupně dochází k jejich chlorotizaci. U dlouhodobě napadených dřevin dochází v průběhu let ke zmenšení listů. * Napadené rostliny v závislosti na intenzitě napadení postupně krní a dříve či později odumírají. U dřevin je typické postupné řídnutí olistění, prosychání korun, redukce přírůstku a celkové chřadnutí. Napadení vede v mnoha případech k výraznému poškození dřevin až k jejich odumření.

Možnost záměny

Česká sbírka fytopatogenních oomycetů, ukázka Záměna je možná např. +more s poškozením kořenů v důsledku zaplavení a hypoxie, napadení kořenů patogenními houbami, háďátky a dalšími organismy,.

Význam

Druhy r. Phytophthora, způsobují celosvětové ekonomice každoročně ztráty mnoha miliard dolarů a patří mezi nejcitovanější parazity rostlin vůbec. +more Druhy způsobující hniloby kořenů jsou zodpovědné například za současnou ekologickou katastrofu v Austrálii (P. cinnamomi) masové odumírání mnoha taxonů dřevin v různých částech světa včetně Evropy a ČR (P. alni, P. lateralis, P. austrocedrae, P. plurivora, P. cambivora a další) a mnohé další závažné problémy. Z důvodu snadného šíření se svými hostiteli patří zároveň mezi nejvíce invazní organismy světa. Např. na území ČR bylo nalezeno přes 20 nepůvodních druhů r. Phytophthora[url=http://invaznidruhy. nature. cz/res/archive/291/035933. pdf. seek=1464781287],]které jsou uloženy v České sbírce fytopatogenních oomycetů ([url=http://www. vukoz. cz/index. php/sbirky/sbirky-oomycety]ČSFO[/url[/url]). Velmi často lze nalézt např. v ČR běžně rozšířenou plíseň olšovou (P. ×alni), způsobující významné škody v břehových a lesních porostech.

Biologie

Patogeny z r. Phytophthora patří obvykle mezi biotrofní parazity. +more Půdní druhy r. Phytophthora jsou svým šířením a ekologií významně vázány na vodu, proto často dochází k poškozením rostlin zejména v příliš zamokřených podmínkách či po přelití. Mnohé druhy vytvářejí pohlavní i nepohlavní spory, u některých je dosud známo pouze nepohlavní rozmnožování. Pohlavní spory, tzv. oospory, slouží k rekombinaci genetické informace a rovněž vzhledem k tlusté stěně mohou přežívat delší dobu v dormantním stavu. Nepohlavní spory jsou dvojího typu. Dvoubičíkaté zoospory slouží primárně k vertikálnímu šíření v čase, druhý typ spor, obvykle kulovité a tlustostěnné chlamydospory, slouží k přežívání nepříznivých podmínek (např. sucho, absence hostitele, použití fungicidů) a mohou přežít i několik let.

Šíření

Půdní druhy z rodu Phytophthora se typicky šíří na dlouhé vzdálenosti s rostlinným materiálem jako jeho biologické znečištění,. Další možnosti šíření jsou spolu s dopravní mechanizací, pracovními nástroji, na podrážkách obuvi, spolu s infikovaným substrátem apod. +more V rámci lokality se patogen může šířit vodou pomocí aktivně se pohybujících dvoubičíkatých zoospor. Pletiva hostitelských rostlin zoospory vyhledávají pomocí chemotaxe.

Ochrana rostlin

Vzhledem k nebezpečnosti patogenů z r. Phytophthora a potenciálně velkým škodám je vždy vhodné nezanedbávat preventivní opatření.

Preventivní opatření

Mezi základní principy ochrany patří používání zdravého, kontrolovaného materiálu, karanténa dovezených rostlin, používání sterilního substrátu (vhodná aerace a pH), dostatečná hygiena provozu, přiměřená zálivka, použití biologických přípravků, používání rezistentních taxonů či kultivarů rostlin a další. Velmi významná je průběžná kontrola zdravotního stavu pěstovaných rostlin .

Kurativní (léčebná) opatření

Mezi léčebná opatření patří likvidace napadených rostlin, výměna či dezinfekce substrátu, zavlažovacího systému a pracovních pomůcek a mechanizace, použití chemických přípravků a další . Mezi použitelné přípravky patří např. +more Previcur Energy, Proplant, Alliete 80 WG, Flowbrix, Ridomil gold MZ [http://eagri. cz/public/app/eagriapp/POR/Files/VESTNIK_2016_LEDEN. pdf].

V případě zavlečení patogenů z r. Phytophthora do lesních, břehových a dalších porostů v krajině jsou možnosti ochrany do jisté míry omezené a sestávají ze souboru pěstebních pravidel, která v důsledku mohou omezit vliv patogenu, obvykle ho ale nemohou ze systému eliminovat, jako např. +more v případě P. ×alni.

Česká sbírka fytopatogenních oomycetů

Česká sbírka fytopatogenních oomycetů (ČSFO) byla založena v roce 2005 ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. +morei. v Průhonicích a od roku 2012 je součástí Národního programu konzervace a využívání genových zdrojů mikroorganismů a drobných živočichů hospodářského významu. Sbírka slouží k uchování kmenů významných fytopatogenních plísní náležejících do rodů Phytophthora a Pythium (Eukaryota: Chromalveolata: Stramenopila: Oomycetes) izolovaných v ČR. V současné době je ve veřejné části sbírky uloženo přes 350 kmenů celkem 33 druhů oomycetů. Celkem, včetně neveřejné části, sbírka obsahuje téměř osmi set kmenů.

Česká sbírka fytopatogenních oomycetů spolupracuje s řadou výzkumných pracovišť v Evropě - např. ze Švýcarska, Německa, Finska, Irska, Litvy, Nizozemska či Polska. +more Sbírka patří svého druhu k největším ve středoevropském prostoru a je nejvýznamnější veřejnou sbírkou fytopatogenních oomycetů v rámci celé postkomunistické Evropy.

V ČSFO jsou zejména uloženy izoláty nepůvodních invazních druhů patogenů jako je např. Phytophthora ×alni způsobující zásadní škody v porostech olšin v Evropě, P. +more cinnamomi patřící mezi nejvíce invazní organismy světa, P. plurivora, která je významným patogenem v řadě ekosystémů a rychle se šíří např. v lužních lesích, karanténní P. ramorum a mnoho dalších významných patogenů např. P. cactorum, P. citrophthora, P. cambivora, P. cryptogea . Izoláty těchto a dalších oomycetů byly získány z celkem 114 různých druhů a kultivarů lesních, okrasných a ovocných dřevin, okrasných květin a dalších hostitelů  z nejrůznějších typů porostů a výsadeb v rámci celé ČR. Aktuální seznam izolátů uložených ve sbírce je dostupný na webových stránkách VÚKOZ.

Seznam druhů oomycetů izolovaných v ČR a uložených v ČSFO

Aktuální seznam izolátů uložených ve sbírce je dostupný na webových stránkách VÚKOZ, v.v.i.

* Phytophthora ×alni (C. M. +more Brasier & S. A. Kirk) Husson, Ioos & Marçais * Phytophthora bilorbang Aghighi & T. I. Burgess * Phytophthora cactorum (Lebert & Cohn) J. Schröt. * Phytophthora cambivora (Petri) Buisman * Phytophthora cinnamomi Rands * Phytophthora citrophthora (R. E. & E. H. Smith) Leonian * Phytophthora cryptogea Pethybridge & Lafferty * Phytophthora gallica T. Jung & J. Nechwatal * Phytophthora gonapodyides (H. E. Petersen) Buisman * Phytophthora gregata T. Jung, Stukely & T. I. Burgess * Phytophthora hedraiandra De Cock & Man in 't Veld * Phytophthora lacustris Brasier, Cacciola, Nechwatal, Jung & Bakonyi * Phytophthora megasperma Drechsler * Phytophthora multivora P. M. Scott & T. Jung * Phytophthora palmivora (E. J. Butler) E. J. Butler * Phytophthora plurivora T. Jung & T. I. Burgess * Phytophthora polonica Belbahri, E. Moralejo, Calmin & Oszako * Phytophthora pseudosyringae T. Jung & Delatour * Phytophthora ramorum Werres, De Cock & Man in 't Veld * Phytophthora rosacearum (H. E. Petersen) Buisman * Phytophthora rubi (W. F. Wilcox & J. M. Duncan) Man in 't Veld * Phytophthora syringae (Kleb. ) Kleb. * Phytophthora taxon Raspberry * Phytophthora taxon Walnut * Phytophthora uniformis (C. M. Brasier & S. A. Kirk) Husson, Ioos & Aguayo * Pythium citrinum B. Paul = Phytopythium citrinum (B. Paul) Abad, de Cock, Bala, Robideau, Lodhi & Lévesque * Pythium helicoides Drechsler = Phytopythium helicoides (Drechsler) Abad, de Cock, Bala, Robideau, Lodhi & Lévesque * Pythium chamaihyphon Sideris = Phytopythium chamaihyphon (Sideris) Abad, de Cock, Bala, Robideau, Lodhi & Lévesque * Pythium intermedium de Bary = Globisporangium intermedium (de Bary) Uzuhashi, Tojo & Kakish. * Pythium macrosporum Vaartaja & Plaäts-Nit. = Globisporangium macrosporum (Vaartaja & Plaäts-Nit. ) Uzuhashi, Tojo & Kakish * Pythium ultimum Throw = Globisporangium ultimum (Trow) Uzuhashi, Tojo & Kakish. * Pythium undulatum H. E. Petersen = Elongisporangium undulatum (H. E. Petersen) Uzuhasi, Tojo & Kakish * Pythium vexans de Bary = Phytopythium vexans (de Bary) Abad, de Cock, Bala, Robideau, Lodhi & Lévesque .

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Phytophthora database (anglicky): https://web. archive. +moreorg/web/20161008230818/http://phytophthoradb. org/ * Forest Phytophthoras (anglicky): http://forestphytophthoras. org/ * IUFRO WP 7. 02. 09 - PHYTOPHTHORA (anglicky): http://www. iufro. org/science/divisions/division-7/70000/70200/70209/ * Česká sbírka fytopatogenních oomycetů: http://www. vukoz. cz/index. php/sbirky/sbirky-oomycety * Invazní patogeny dřevin: http://invaznidruhy. nature. cz/res/archive/291/035933. pdf. seek=1464781287.

Kategorie:Choroby a škůdci rostlin Kategorie:Houbové choroby rostlin