Fámjin
Author
Albert FloresFámjin Fámjin (dánsky: Famien) je vesnice, která se nachází ve středu pobřeží na západní straně Suðuroy, což je nejjižnější ostrov Faerských ostrovů. Ve vesnici žilo v roce 2010 108 obyvatel.
Z vesnice, která je částečně chráněna kamenným útesem viditelným při odlivu, je přímý výhled ven na moře. Je obklopena nádhernou přírodní scenerií nejvyšší hory Suðuroy Gluggarnir. +more Nejvyšší vrch Gluggarnir se nachází severně od Fámjin. Jihovýchodně od vesnice se rozprostírají vrchy Borgarknappur a Borgina. Lze zde nalézt i několik vnitrozemských jezer a vodopádů. Jeden z nich se jmenuje Fossurin Mikli. Do vesnice vede jen jedna cesta, prochází vesnici Orávik.
Z vesnice lze dělat vycházky na jezero známé jako "Kirkjuvatn" (Kostelní jezero), jedno z největších na ostrově. Stará horská cesta mezi Fámjin a Vagur byla původně hlavní cestou mezi dvěma vesnicemi. +more Cesta vede krásnou horskou přírodou jižně od Fámjin a pokračuje podél útesů na západ. Tam jsou na cestě mohyly. Západně od Fámjin na konci cesty je propast, která se nazývá Prestgjógv (kněžská propast).
V okolí vesnice se nacházejí vesnice Orávik, Tvoroyri, Vagur. Orávik je vzdálena 9 km západně, Tvoroyri 16 km a Vagur 29 km.
Název vesnice
Historie říká, že Fámjinu se říkalo Vesturvik. Jednoho dne se dva muži z vesnice rozhodli jít lodí na ryby. +more Na moři zahlédli francouzskou plachetnici, která jen tak postávala a čekala na vítr. Dva muži pozvali dvě ženy na svou loď. Když byly dámy na palubě, muži s nimi rychle veslovali směrem k vesnici. Z plachetnice slyšeli křičet Francouzů "Femmes . Femmes". Od toho dne byl nazýván Vesturvik Fámjin. Tento příběh se odehrál v 16. století.
Dějiny
Kostel v Fámjin byl postaven v roce 1875 a využíván od roku 1876. V kostele se nachází runový kámen ze 16. +more století (Fámjinssteinurin). Na kameni jsou zapsány latinské a runové listy. Kámen pochází z období po Faerských reformaci v roce 1538, a dokazuje, že runy byly používány až do konce 16. století. Je nejmladší z pomezi runových kamenů Faerských ostrovů.
V kostele je prototyp vlajky Faerských ostrovů Merkið. Tuto vlajku vytvořil Jens Oliver Lisberg z Fámjin a kolektiv během studia v Kodani v Dánsku v roce 1919. +more Poprvé byla "Merkið" použitá na Faerských ostrovech 22. června 1919 ve Famjine u příležitosti svatby. Nebyla zpočátku oficiálně uznána. Ale během druhé světové války Spojené království zakázalo používání vlajky Dánska na Faerských lodích, protože Dánsko bylo v té době obsazeno Německem. Proto byla mezitím Merkið používána na Faerských lodích (oficiální datum uznání je 25. duben 1940). No až ověřovacím zákonem o autonomii v roce 1948 byla Merkið uznána jako oficiální vlajka Faerských ostrovů.
Kultura
Fámjin je situován v blízkosti vod bohatých na ryby. V přístavu, v němž je dobře chráněno životní prostředí, rybářské lodě kotví v létě na malém molu. +more Během zimy jsou vytahovány do přístaviště a uchovávají se v domech. Stejně jako v jiných vesnicích je rybolov i chov ovcí součástí každodenního života.
V letních měsících se počet obyvatel výrazně zvyšuje díky příchodu mnoha lidí z Fámjin, kteří žijí v jiných vesnicích na Faerských ostrovech a v jiných zemích, ale vracejí se do vesnice kvůli pasení ovcí a senné sezóně, která trvá od začátku července do konce srpna. To je případ mnoha malých obcí Faerských ostrovů. +more V posledních letech roste počet turistů, kteří obec navštěvují. Turisté přicházejí hlavně z jednoho důvodu, přejí si vidět původní vlajku Faerských ostrovů, Merkið, která visí v kostele. V obci je pár domů na pronájem a kavárna, hned vedle přístavu.
Galerie
File:Fámjin Kirkja 1. jpg|Kostel v Fámjin File:Færøernes. +moreflag. 2. jpg|Merkið, první vlajka Faerských ostrovů Soubor:In memoriam jens oliver lisberg, famjin, faroe islands. JPG|Památník Jense Olivera Lisberga File:The Famjin Stone a Faroese Runestone. JPG|Runový kámen, Kostel v Fámjin File:Suðuroy. Fámjin. 5. jpg|Jezero Kirkjuvatn File:Fámjin. 001. jpg|Café Fámjin.