Gedeoni

Gedeon je biblická postava z knihy Soudců Starého zákona. Byl synem Joašova a vůdcem izraelského lidu za času jabelského útlaku. Pod vedením Boha Gedeon sestavil vojsko o počtu 300 mužů, které využil ve válce s Madianskými. Gedeon byl známý svou statečností a oddaností Bohu. Po úspěšném vítězství nad Madianskými byl Gedeon nabídnut královský titul, ale odmítl ho a místo toho požádal o část z kořisti, ze které vyrobil efod, který se stal předmětem uctívání. Nějakou dobu po svém vítězství se však Gedeon stal idolem a Izraelité uctívali jeho efod. Je znám také svým znamením s vlnou a vonným dřevem, které požádal Boha o splnění, aby byl jistý Boží vůlí. V pozdějších letech se ukázalo, že jeho syné Abimelek i další potomci poskvrnili slávu Gedeonovu a zemřeli tragickou smrtí. Gedeon je považován za jednu z biblických postav, které Bůh použil k osvobození Izraele z útlaku. Příběh o Gedeonovi je zaznamenán ve Starém zákoně a v křesťanské Bibli.