Gene Tunney

Mládí

Mary Lydonová z Culleen House v Kiltimaghu v hrabství Mayo v severovýchodním Irsku emigrovala do Spojených států po velkém hladomoru . Usadila se v New Yorku, kde potkala Johna Tunneyho, také z Kiltimaghu. +more Vzápětí se vzali a měli spolu sedm dětí; jeden syn byl zavražděn kolem roku 1920, další byl detektivem policejního oddělení v New Yorku v letech 1924 až 1951 (zemřel v roce 1971), Gene se stal slavným mistrem světa v těžké váze v boxu.

Gene Tunney se narodil 25. května 1897 v New Yorku. +more V roce 1912 nastoupil ve společnosti Ocean Steamship, kde zůstal až do začátku válka s Německem v roce 1917. Inspirován prezidentem Theodorem Rooseveltem tužil si svoji fyzickou kondici - běhal, plaval, vesloval a o poledních přestávkách na úřadě boxoval se spolupracovníky. V roce 1917 nastoupil k americkému námořnictvu a odjel na frontu do Evropy.

Kariéra

Tunney v námořní uniformě Tunney se i v armádě věnoval sportu a v boxu si vydobil titul mistra americké expediční jednotky v Paříži v polotěžké váze v roce 1919. +more Po návratu trénoval v New Yorku, kde také studoval - anatomii a dějiny sportu. V roce 1920 porazil ve své váze několik boxerů, většinou k. o.

Zimu roku 1921 strávil jako dřevorubec v severním Ontariu pro společnost JR Booth Company. Vysvětlil to tak, že „chtěl samotu a namáhavou práci v lesích, aby se připravil na kariéru, která se před ním objevila“.

V roce 1922 porazil před 15 tisíci diváky mistra světa v polotěžké váze Levinského. O několik týdnů později jej vyzval Harry Greb, jediný boxer, který Tunneyho dokázal porazit. +more Ve třech dalších zápasech s tímto boxerem však už Tunney nezaváhal.

Když v roce 1923 získal zpět titul mistra světa v polotěžké váze, začal vyzývat boxery v těžké vázy. Postupně porážel velké boxery, jež ve své kariéře porazil stávající mistr světa Jack Dempsey - Erminia Spallu, Georgese Carpentiera, Jeffa Smithe a Tommyho Gibbonse.

23. září 1926 se odehrál zápas o titul mistra světa Jack Dempsey v. +more Gene Tunney před 120 tisíci diváky v americké Filadelfii. Do čtvrtého kola byl aktivnější Dempsey, od pátého kola se karta obrátila. Po desátém kole je vyhlášen nový mistr světa: Gene Tunney.

O rok později byla odveta v Chicagu. Ve čtvrtém kole poslal Dempsey Tunneyho k zemi. +more Po úderu se však nevrátil do neutrálního rohu, a tak rozhodčí počítání přerušil, aby ho napomenul. Poté se k počítání vrátil a Tunney vstal až na číslo 9. Ležel tedy nejméně 14 vteřin. Zápas, ve kterém nakonec Tunney titul obhájil, vstoupil do dějin boxu pod přezdívkou Zápas s dlouhým odpočítáváním.

V roce 1928 porazil jediného dalšího vyzyvatele Darcy Heeneyho z Nového Zélandu v jedenáctém kole k. o. +more a pak dal titul mistra světa všech vah k dispozici.

Tunney byl považován za extrémně zručného boxera, který vynikal v obraně. Pro jeho chytrou techniku se mu přezdívalo matematik ringu. +more Tunney boxoval v 68 oficiálních profesionálních zápasech. Prohrál jen jednou s Harrym Grebem v roce 1922. Kromě toho bylo ještě mnoho zápasů, jejichž bodování bylo neoficiální. Ani z nich ale žádný neprohrál. Ještě jednu prohru sám na sebe prozradil, a to rozhodnutím rozhodčích po deset kolech zápasu u námořnictva proti Tommy Loughranovi, ještě než oba začali profesionální kariéru.

Tunney si zahrál ve filmu The Fighting Marine v roce 1926, z něhož se bohužel nedochovala žádná kopie.

V roce 1928 byl zvolen prvním boxerem roku v časopisu Ring Magazine. V roce 1980 byl zvolen do Světové síně slávy boxu, v roce 1990 do Mezinárodní síně slávy boxu a v roce 2001 do Sportovní síně slávy námořních sborů Spojených států.

Osobní život

V roce 1928 se Tunney oženil s Mary „Polly“ Lauderovou (24. dubna 1907 - 19. +more dubna 2008), jejímž dědečkem byl miliardář George Lauder, první bratranec a obchodní partner průmyslníka a filantropa Andrew Carnegieho. Podle biografie z roku 2007, Tunney slíbil Polly, že zanechá boxu. Před sňatkem byl v roce 1927 žalován za porušení zásnubního slibu paní Katherine King Fogartyovou.

V roce 1931 navštívil Sovětský svaz, který na něj zprvu udělal dobrý dojem, ale když mu byla předvedena továrna, kde se tavily kostelní zvony a dozvěděl se o masovém ničení pravoslavných ikon, byl šokován a jeho reportáže pro týdeník Collier's byly vesměs negativní.

Po odchodu z profesionální kariéry manželé žili ve Stamfordu v Connecticutu a vychovali čtyři děti. Měli jednu dceru a tři chlapce, z nichž John Varick Tunney (1934-2018) byl americkým poslancem a senátorem z Kalifornie od roku 1965 do roku 1977.

Smrt

Tunney zemřel v Greenwichské nemocnici v Connecticutu ve věku osmdesáti let po selhání oběhového systému. Byl pohřben na Long Ridge Union Cemetery ve Stamfordu v Connecticutu.

Bojový styl a úspěchy

Tunney na Trinity College v Dublinu, 1928 Tunney byl myslící bojovník, který vnímal boxerský zápas jako šachovou partii, což nebylo populární v době, kdy byli středem pozornosti tvrdí a přímočaří boxeři jako Jack Dempsey, Harry Greb a Mickey Walker. +more Tunneyho styl byl ovlivněn dalšími známými boxerskými mysliteli, jako byli James J. Corbett a Benny Leonard. Přesto je nepřesné považovat Tunneyho za předchůdce Muhammada Aliho. Především v pěti zápasech proti lidskému větrnému mlýnu Grebovi byl stejně tvrdým boxerem jako jeho současníci.  .

Tunney, který se spoléhal na svůj pohyb a levý hák, studoval své soupeře od první vteřiny zápasu. Obecně dával přednost obrannému pohybu kolem ringu a rychlým protiútokům, kterými vyvedl soupeře z rovnováhy. +more V jeho zápasech proti Jacku Dempseymu může dnešní divák vidět Tunneyho styl: ruce držené nízko kvůli razanci, rychlá práce nohou, kterou se dokázal přizpůsobit každému pohybu soupeře, a rychlé přesné protiútoky zleva zprava.

Tunney nebyl nikdy knokautován, sražen k zemi byl jen jednou a to v druhém zápase s Dempseyem s nechvalně známým dlouhým odpočítáváním. Je tak jedním z pouhých pěti mistrů v těžké váze, spolu s Rocky Marcianem, Riddickem Bowem, Sultanem Ibragimovem a Nicolaim Valuevem, který opustil profesionální dráhu, aniž by o titul přišel porážkou v ringu. +more Tunney, spolu s Marcianem, Lennoxem Lewisem a Vitalim Kličkem, je jedním ze čtyř šampiónů v těžké váze, který opustil ring jako šampión a ukončil svou kariéru vítězstvím v boji o titul mistra světa. Poté, co pomstil svou jedinou porážku s Harrym Grebem, a poté ještě jednu remízu, se Tunney připojil k Ingemarovi Johanssonovi, Rocky Marcianovi, Lennoxu Lewisovi a Riddicku Bowovi jako jeden z pět šampionů v těžké váze, kteří odešli do důchodu po vítězství nad každým soupeřem, kterému čelili jako profesionálové.  .

Publikace

Poštovní známka s Tunneyho podobiznouV 1932, Tunney publikoval knihu Muž musí bojovat (A Man Must Fight), ve které komentoval svou kariéru a techniku boxu.

Ohlasy v kultuře

V písni Ona Twists the Knife Again z alba Richarda Thompsona z roku 1985 Across a Crowded Room, je verš: „Jsem v pěstním souboji / ona si myslí, že je Gene Tunney. “ („I'm in a fist fight/She thinks she's Gene Tunney. +more“).

V prvním jednání hry o Smrti obchodního cestujícího od Arthura Millera říká Willy svým synům, že má boxovací pytel s Tunneyho podpisem.

V filmu s boxerskou tematikou Vítěz bere vše (Winner Takes All), postava Jimmy Kane, kterou hrál James Cagney, lamentuje nad snahou, aby se vzdělal, že William Shakespeare byl „tím, kdo zničil Gene Tunneyho“.

Profesionální boxerský záznam

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Mistři světa v boxu Kategorie:Američané irského původu Kategorie:Američtí boxeři Kategorie:Narození v roce 1897 Kategorie:Narození 25. +more května Kategorie:Narození v New Yorku Kategorie:Úmrtí v roce 1978 Kategorie:Úmrtí 7. listopadu Kategorie:Úmrtí v Greenwichi (Connecticut) Kategorie:Muži.