Geoffroy z Villehardouinu

Technology

12 hours ago

Author

Geoffroy z Villehardouinu je francouzský šlechtic, který žil v 13. století. Je známý jako jeden ze spoluautorů románu o čtvrtém křížovém výpravě nazvaného "O dobytí Konstantinopole", který napsal ve spolupráci s anonymním autorem. Tato kniha se stala jednou z nejdůležitějších kronik křižových výprav. Geoffroy z Villehardouinu se narodil zřejmě kolem roku 1160 do šlechtické rodiny a od roku 1180 sloužil jako dvořan francouzského krále Filipa Augusta. V roce 1203 se zapojil do čtvrté křížové výpravy, jejímž cílem bylo dobytí Jeruzaléma. Po porážce křižáků v bitvě u Adrianopole se však výprava zaměřila na dobytí Byzantské říše a Geoffroy z Villehardouinu byl jedním z vůdců této akce. Po dobytí Konstantinopole se Geoffroy stal místodržícím nově vzniklého říšského státu Latinského císařství. Přestože se snažil udržet vliv na území, které křižáci dobyli, nakonec se musel vzdát a vrátil se do Francie. V roce 1209 začal psát svou kroniku, ve které popisuje události čtvrté křížové výpravy a dobytí Konstantinopole. Tato kronika je cenným historickým pramenem o této éře. Geoffroy z Villehardouinu zemřel kolem roku 1213 a svůj díl kroniky nedokončil. Jeho práci dokončil anonymní autor, který popsal události po roce 1207. Kronika Geoffroye z Villehardouinu se stala významným zdrojem informací o dobytí Konstantinopole a o čtvrté křížové výpravě jako celku.

Geoffroy z Villehardouinu ( Geoffroi de Villehardouin, 1150-64 - 1212) byl rytíř a historik, který se účastnil a zaznamenal Čtvrtou křížovou výpravu. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších historiků své doby; nejznámější je jeho dílo Histoire de la Conquête de Constantinople (Dějiny dobytí Konstantinopole). Jeho celý titul byl: Geoffrey de Villerhardouin, maršálek Champagne a Románie)

Životopis

Narodil se kolem roku 1155 jako nejstarší syn Damerony, druhé manželky Villaina z Arzillières/Villehardouinu. Byl dvakrát ženat - poprvé s Berengarií z Villemaur a podruhé s Chanou z Lézines. +more Z prvého svazku měl nejméně dvě dcery, z druhého manželství pocházeli dva synové a další dcera. V roce 1185 byl jmenován maršálkem champagneského hrabství.

Účast na křížových výpravách

Společně s hrabětem Jindřichem II. +more ze Champagne se zúčastnil třetí křížové výpravy, kolem roku 1194 již však byl zpět v rodném kraji. O pět let později se během rytířského klání pořádaného hrabětem Theobaldem III. ze Champagne připojil k další kruciátě. Theobald jej jmenoval jedním z velvyslanců do Benátek, aby zajistil lodě pro přepravu. Také pomohl ke zvolení Bonifáce z Montferratu jako nového velitele výpravy poté, co hrabě Theobald zemřel.

Je pravděpodobné, že podporoval odklon křižáků napřed k Zadaru a poté i ke Konstantinopoli. Když byl v Konstantinopoli, sloužil také jako vyslanec u +more_Angelos'>Izáka II. Angela a byl jedním z těch, kteří požadovali, aby Izák učinil Alexia IV. spolucísařem. Po dobytí Byzantské říše roku 1204 byl jmenován maršálkem Latinského císařství; sloužil jako vojenský velitel a vedl útěk z bitvy u Adrianopole v roce 1205 poté, co byl císař Balduin zajat oddíly Druhé bulharské říše. Odměnou za jeho služby mu Bonifác z Montferratu daroval město Messinopolis v Thrákii.

Roku 1207 začal psát kroniku o křížové výpravě O dobytí Konstantinopole. Byla spíše napsána francouzsky než latinsky, což z ní činí nejranější francouzskou prózu. +more Geoffreyho přínos je na stejné úrovni jako Roberta z Clari, francouzského rytíře z nižší vrstvy, Nikety Choniata, vysoce postaveného byzantského úředníka a historika, který stejné události popsal ze svého pohledu, a Gunthera z Pairis, cisterciáckého mnicha, který převyprávěl příběh svého opata Martina, jenž putoval s křižáky.

Villehardouinův stejnojmenný synovec se v roce 1209 stal achajským knížetem v Morei (Morea - středověké jméno pro Peloponnéský poloostrov). +more Villerhardouin sám zemřel krátce poté; existují informace o památnících, vztyčovaných jeho dětmi na otcovu počest roku 1218, lze tedy předpokládat, že zemřel před rokem 1219.