Geografie Ázerbájdžánu

Poloha

Pohoří Khinalug Ázerbájdžán je země ležící na jižní straně Kavkazu, v Eurasii.

Hranicemi Ázerbájdžánu tvoří Kaspické moře na východě, Gruzie a Rusko na severu, Írán na jihu a Arménie na jihozápadě a západě. Částí Nachičevanu sousedí Ázerbájdžán také s Tureckem na severozápadě.

Hlavní a zároveň největší město Ázerbájdžánu je historické město Baku, které má největší a nejlepší přístav v Kaspickém moři a je největším střediskem ropného průmyslu v zemi.

Mezi základní dominanty Ázerbájdžánu patří: * Kaspické moře, jehož břeh je přírodní hranicí s východem * horské pásmo Velkého Kavkazu na severu * rozsáhlá rovina ve středu země

Ázerbájdžán má celkovou rozlohu asi 86,600 km2, což činí méně než 1% rozlohy Sovětského svazu, jehož byl po dlouhou dobu součástí. Mezi třemi Kavkazskými státy (Ázerbájdžán, Gruzie, Arménie) je Ázerbájdžán největší.

Zvláštními správní pododděleními jsou: * Nachičevanská autonomní republika, která je oddělena od zbývající části Ázerbájdžánu kouskem Arménského území * autonomní oblast Náhorní Karabach, která je podle mapy plně součástí Ázerbájdžánu, ale v současné době je násilně okupována Arménií

Rozloha a hranice

Satelitní mapa NASA +morepng|thumb|250px|right'>Topografická mapa Ázerbájdžánu Rozloha: * celkem: 86 600 km² * souš: 86 100 km² * vodní plochy: 500 km² Poznámka: údaje jsou uvedeny včetně exklávy Nachičevanská autonomní republika a regionu Náhorní Karabach.

Srovnání rozlohy: * srovnání se zeměmi EU: o něco menší než Portugalsko a větší než Rakousko * srovnání se Spojeným královstvím: o něco větší než Skotsko * srovnání s USA: o něco menší než Maine * srovnání s Austrálií: o něco menší než Tasmánie * srovnání s Kanadou: větší než New Brunswick

Délka hranic: * celkem 2 648 km * hranice zemí: Írán 756 km, Arménie 1007 km, Gruzie 480 km, Rusko 390 km, Turecko 15 km

Pobřežní čára: * 0 km (uzavřených pevninou) * 800 km hranice s Kaspickým mořem

Krajní body: * nejnižší bod: Kaspické moře (−28 m n. m. +more) * nejvyšší bod: Bazardüzü (4485 m n. m. , na hranici s Ruskem) * nejvyšší bod uvnitř ázerbájdžánského území: Shah dağı (4243 m n. m. ).

Ostrovy

Bulla * Çikil * Çilov * Gil * Glinyaniy * Nargin * Pirallahı * Qara Su * Qum * Səngi Muğan * Vulf * Zənbil

Vodstvo

V Ázerbájdžánu se nachází 1 250 řek, z nichž jen 21 má délku větší než 100 km. Horské oblasti (nadmořská výška - 1 000 až 2 500 m) jsou charakteristické velmi hustou říční sítí (0,4 až 0,5 km/km²), zatímco v rovinách je to výrazně méně (0,05 až 0,1 km/km²). +more Největší řeka Kavkazu Kura protéká republikou ze severozápadu na jihovýchod a ústí do Kaspického moře. Hlavní přítok Kury Araks teče podél jižní hranice Ázerbájdžánu. Většina řek patří do povodí Kury, jen řeky na severovýchodě (Samur) a v pohoří Talyš (Bolqarçay) ústí přímo do Kaspického moře. Z jihovýchodních svahů Velkého Kavkazu stékají řeky Belokančaj, Muchachčaj, Talačaj, Kurmuchčaj aj. K severovýchodu od rozvodí tečou Samur, Kudialčaj aj. Z jihovýchodní části Malého Kavkazu stékají pravé přítoky Kury (Şəmkirçay, Agstafa, Gjandžačaj, Terter) a levý přítok Araksu Akera. Na většině řek jsou nejvyšší vodní stavy v létě (duben až září), jen v Talyši v zimě (říjen až březen). V rovinách se řeky využívají na zavlažování. Na Kure byla vybudována velká Mingečaurská hydroelektrárna a vodní nádrž (rozloha 605 km² a objem 16 km³), ze které jsou rozvedeny zavodňovací kanály (Hornokarabašský a Hornoširvanský). Pod přehradou je na Kure rozvinuta místní lodní doprava.

V republice je 250 jezer většinou nevýznamných. Největší jezera jsou Gadžikabul (15,5 km²) a Bejukšor (10,3 km²). +more Jezera vznikla přehrazením dolin popř. jsou ledovcového původu a nachází se v horách Velkého a Malého Kavkazu. Největší z nich je Velký Alagjol (rozloha 5 km², hloubka 8 m) na Karabašské sopečné plošině. Na severovýchodním svahu hřbetu Murovdag se rozkládá skupina překrásných jezer, vzniklých sesuvy. Mezi nimi je jedno z nejkrásnějších jezer Kavkazu Modré jezero. Mnoho jezer je také v Kuro-arakské nížině.

Velká města

# Baku - 2 074 300 # Gəncə - 500 000 # Sumqayıt - 357 900 # Mingačevir - 95 200 # Qaraçuxur - 72 200 (předměstí Baku) # Şirvan - 71 125 # Bakıxanov - 66 300 (předměstí Baku) #Nachičevan - 64 500 # Şəki - 62 100

Přírodní zdroje

ropa * zemní plyn * železná ruda * neželezné kovy * oxid hlinitý * zlato * podzemní voda

Zemědělství

orná půda: 18 % * trvalé plodiny: 5 % * trvalé pastviny: 25 % * lesy a zalesněná krajina: 11 % * ostatní: 41 % (1993) Zavlažovaná půda: 10 000 km² (1993)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Ázerbájdžán

ভূগোল Geographia