Cesko.wiki George Anson
Author
Albert FloresGeorge Anson, 1. baron Anson (Geoge Anson, 1st Baron Anson of Soberton) (23. dubna 1697, Staffordshire, Anglie - 6. června 1762, Moor Park, Anglie) byl britský admirál. Od mládí sloužil u královského námořnictva a zúčastnil se válek v Evropě a koloniích. V letech 1740-1743 podnikl zeměpisnou plavbu kolem světa. V roce 1747 byl s titulem barona povolán do Sněmovny lordů, od roku 1748 byl admirálem. S krátkou přestávkou byl více než deset let britským ministrem námořnictva (1751-1756, 1757-1762). Kromě reforem v námořnictvu měl významný podíl na strategii tažení proti Francii za sedmileté války a patřil k významným osobnostem uplatnění britského vlivu v Kanadě.
Mládí
Admirál George Anson (Francis Cotes) Pocházel z drobné šlechtické rodiny ze Staffordshire, byl mladším synem Williama Ansona, po matce Janet Carrier byl synovcem významného právníka +more_hrabě_z_Macclesfieldu'>1. hraběte z Macclesfieldu. V námořnictvu sloužil od roku 1712 a zúčastnil se závěrečných operací války o španělské dědictví. Již v roce 1716 byl poručíkem a pod velením admirála Norrise se zúčastnil bitvy u Passara, později sloužil pod admirálem Byngem a v roce 1722 byl samostatným velitelem lodi, v roce 1723 dosáhl hodnosti kapitána. Jako komodor (1737) se zúčastnil války o Jenkinsovo ucho.
V letech 1740-1743 vedl zeměpisnou expedici kolem světa, cesta se potýkala s nepřízní počasí (Mys Dobré naděje), neochotou navštívených zemí (Čína) i s úbytkem námořníků kvůl nemocem. Plavbu se mu podařilo dokončit a významným způsobem obohatil zeměpisné poznatky o Zemi a kartografii. +more Během cesty kolem světa byl v roce povýšen 1741 na kontradmirála, po návratu do Anglie byl jmenován viceadmirálem. (1744). V letech 1744-1751 byl zároveň lordem admirality a v letech 1744-1747 poslancem Dolní sněmovny. Za války o rakouské dědictví dosáhl vítězství nad Francouzi v bitvě u Finisterre (1747), načež byl povýšen na barona a povolán do Sněmovny lordů. V roce 1748 byl povýšen na admirála a v letech 1749-1762 zastával čestnou hodnost viceadmirála Velké Británie.
Ministr námořnictva
Zámek Moor Park (Hertfordshire), sídlo admirála Ansona od roku 1752 V roce 1750 byl jmenován členem Tajné rady a v době nepřítomnosti +more_(britský_král)'>Jiřího II. v Británii byl též členem místodržitelského sboru (1752). Namísto hraběte Sandwiche byl v roce 1751 povolán do Pelhamovy vlády jako ministr námořnictva a tuto funkci zastával i v následujícím kabinetu Pelhamova bratra vévody z Newcastle do roku 1756. Na začátku sedmileté války se premiérem nakrátko stal vévoda z Devonshire a ve funkci prvního lorda admirality se vystřídali George Grenville a hrabě z Winchilsey Díky průběhu války se ale v létě 1757 premiérem stal znovu vévoda z Newcastle a lord Anson s podporou svého tchána hraběte z Hardwicke znovu obdržel funkci ministra námořnictva, vykonával ji až do smrti v roce 1762. Snažil se o řadu reforem, mimo jiné zlepšení zdravotní péče, sjednocení uniforem pro důstojníky nebo nový systém rozdělení lodí podle počtu zbraní. Méně úspěšný byl v odstranění korupce mezi podnikateli spolupracující s královským námořnictvem, s tímto problémem se potýkala řada jeho nástupců až do 19. století. Během sedmileté války ještě jednou osobně převzal velení v Lamanšském průlivu (1758) a v letech 1761-1762 kromě funkce ministra námořnictva zastával post vrchního velitele Royal Navy (1761-1762).
Během válek značně zbohatl převzetím nákladů nepřátelských lodí a postupně koupil dva zámky. Po vymření rodu Pastonů (1732) získal panství Paston Hall (Norfolk), jeho hlavním sídlem se později stal zámek Moor Park (Hertfordshire), který koupil v roce 1752. +more Zde také zemřel náhle při procházce v parku 6. června 1762 ve věku 65 let.
V roce 1748 se oženil s Elizabeth Yorke (1725-1760), dcerou lorda kancléře 1. +more hraběte z Hardwicke. Jejich manželství zůstalo bez potomstva, bezdětný zemřel i Georgův starší bratr Thomas (1695-1774), dlouholetý člen Dolní sněmovny. Jméno a majetek pak převzal jejich synovec George Adams (1731-1789), který od roku 1774 užíval příjmení Anson. Jeho potomstvo později získalo titul hrabat z Lichfieldu.
Jméno admirála Ansona neslo v 18.-20. století celkem devět válečných lodí královského námořnictva.
Odkazy
Reference
Literatura
STELLNER, František: Sedmiletá válka v Evropě; Praha, 2000 407 stran * OPATRNÝ, Josef: Válka Mohykánů. Sedmiletá válka v Americe; Praha, 2000 * TARABA, Luboš: Sukně proti kalhotám. +more Válka o rakouské dědictví 1740-1748; Praha, 2019 464 stran.
Externí odkazy
[url=https://www. britannica. +morecom/biography/George-Anson-Baron-Anson]Admirál Anson na webu Encyclopedia Britannica[/url] * [url=http://www. historyofparliamentonline. org/volume/1715-1754/member/anson-george-1697-1762]George Anson na webu britského parlamentu[/url] * [url=http://www. thepeerage. com/p1692. htm#i16918]Admirál George Anson na webu thepeerage[/url].
Kategorie:Admirálové Royal Navy Kategorie:Angličtí šlechtici Kategorie:Britští politici Kategorie:Poslanci Dolní sněmovny Spojeného království Kategorie:První lordi admirality Kategorie:Osobnosti sedmileté války Kategorie:Georgiánské období Kategorie:Členové Královské společnosti Kategorie:Britští mořeplavci Kategorie:Britští cestovatelé Kategorie:Narození 1697 Kategorie:Narození 23. +more dubna Kategorie:Narození ve Staffordshiru Kategorie:Úmrtí 1762 Kategorie:Úmrtí 6. června Kategorie:Úmrtí v Hertfordshiru Kategorie:Muži.