George Campbell, 8. vévoda z Argyllu

Kariéra

Zámek Inveraray Castle ve Skotsku, hlavní sídlo vévodů z Argyllu Narodil se na jednom z rodových sídel Ardencaple Castle ve Skotsku jako druhorozený syn 7. +more vévody z Argyllu, jeho starší bratr John Henry (1821-1837) zemřel v dětství. Absolvoval pouze soukromé vzdělání, po otci zdědil v roce 1847 rodové tituly a čestné hodnosti ve Skotsku a stal se členem Sněmovny lordů (zde zasedal s britským peerským titulem baron Sundridge, protože vyšší titul vévody platil pouze pro Skotsko). Od mládí se uplatnil jako výrazný řečník liberálů, mimoto patřil k přátelům prince Alberta a již v necelých třiceti letech se stal členem vlády. Nejprve byl lordem strážcem tajné pečeti (1853-1855), poté generálním poštmistrem (1855-1858), od roku 1853 byl též členem Tajné rady. V letech 1859-1866 byl znovu lordem strážcem tajné pečeti. V první Gladstonově vládě byl více než pět let ministrem pro Indii (1868-1874), svou politickou kariéru završil opět ve funkci lorda strážce tajné pečeti (1880-1881). V té době se s Gladstonem názorově rozešel a v květnu 1881 vládu předčasně opustil. V roce 1886 se politicky naposledy střetl s Gladstonem v irské otázce, ve Sněmovně lordů ale zůstal nezávislým na rozdíl od jiných Gladstonových oponentů, kteří založili frakci liberálních unionistů. V roce 1882 získal Podvazkový řád a v roce 1892 obdržel titul vévody s platnotí pro celé Spojené království.

Od mládí zastával řadu čestných funkcí ve Skotsku i v rámci celého Spojeného království. Byl lordem kancléřem univerzity v St Andrews (1851-1900) a lordem rektorem univerzity v Glasgow (1854-1856), získal čestné doktoráty v Cambridge (1862) a Oxfordu (1870). +more Po vzdáleném příbuzném 2. markýzi z Breadalbane převzal posty lorda místodržitele v hrabství Argyll (1862-1900) a viceadmirála pro západní pobřeží Skotska (1862-1900). Od roku 1851 byl členem Královské společnosti a v roce 1856 získal Bodlákový řád.

Rodina

Elizabeth, vévodkyně z Argyllu, rozená Leveson-Gower (1824-1878), nejvyšší hofmistryně královny Viktorie Byl třikrát ženatý, jeho první manželkou byla od roku 1844 Elizabeth Leveson-Gower (1824-1878), dcera 2. +more vévody ze Sutherlandu a v letech 1868-1870 nejvyšší hofmistryně královny Viktorie. Z jejich manželství pocházelo 12 dětí, nejstarší syn John (1845-1914) byl dědicem titulů a oženil se s princeznou Louisou, dcerou královny Viktorie. Po ovdovění se 8. vévoda z Argyllu podruhé oženil v roce 1881 s Amelií Claughton (1843-1894), dcerou Thomase Claughtona, biskupa v St Albans. Třetí manželkou byla od roku 1895 Ina McNeill († 1925), dvorní dáma a soukromá tajemnice královny Viktorie.

Reference

Literatura

Ottův slovník naučný, díl II.; Praha, 1889 (reprint 1996), s. 651, * JENKINS, Roy: Gladstone; Praha, 2000,

Externí odkazy

[url=http://www.cracroftspeerage.co.uk/online/content/argyll1701.htm]Rodokmen vévodů z Argyllu[/url] * [url=http://www.thepeerage.com/p10453.htm]8. vévoda z Argyllu na webu thepeerage[/url]

Kategorie:Vévodové z Argyllu Kategorie:Angličtí šlechtici Kategorie:Ministři pro Indii Kategorie:Britští spisovatelé Kategorie:Mecenáši Kategorie:Viktoriánské období Kategorie:Rytíři Podvazkového řádu Kategorie:Rytíři Řádu bodláku Kategorie:Prezidenti Royal Society of Edinburgh Kategorie:Členové Královské společnosti Kategorie:Narození 1823 Kategorie:Narození 30. +more dubna Kategorie:Narození v Dumbartonu Kategorie:Úmrtí 1900 Kategorie:Úmrtí 24. dubna Kategorie:Úmrtí ve Skotsku Kategorie:Muži Kategorie:Poštmistři.