Cesko.wiki Gerard Majella
Author
Albert FloresSvatý Gerard Majella, C.Ss.R. (někdy též Mejella, duben 1726, Itálie - 16. října 1755, Caposele) byl řeholní bratr Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele, známějších spíše jako redemptoristé, který je uctíván katolickou církví jako světec.
Jeho svátek se slaví 16. +more října. Je uctíván jako patron dětí, nenarozených dětí, žen po dítěti toužících, nastávajících matek, matek obecně, a dále též jako patron falešně obviněných, dobré zpovědi, řeholních bratrů a italského města Muro Lucano.
Dětství a mládí
Gerard Majella se narodil v jihoitalském městečku Muro mezi 6. +more až 23. dubnem roku 1726 krejčímu Domenico Majellovi a Benedettě Galellové jako nejmladší z jejich pěti dětí. Dle matriky byl pokřtěn 23. dubna téhož roku v tamním kostele Nejsvětější Trojice. Již od dětství byl křehké postavy a chatrného zdraví, jeho matka se o něj o to více láskyplně starala a dala mu výbornou náboženskou výchovu. Přitom pečovala i o jeho sourozence a o domácnost, zatímco otec rodinu živil. Do školy docházel mladý Gerard do dvacet kilometrů vzdálené vesnice San Fele. Byl velice zbožný a často navštěvoval místní kostely, ve kterých proklečel celé hodiny před Nejsvětější svátostí.
Roku 1738, když bylo Gerardovi dvanáct let, mu zemřel otec a rodina se ocitla v chudobě. Jeho matka jej poslala do učení, aby se mladý Gerard naučil šít, a on se tak mohl vydat ve stopách řemesla svého otce. +more Učil se u místního krejčího, který jej však týral, pro jeho častou modlitbu ho považoval za omezeného, a často jej bil. Gerard však v tomto přijímaném utrpení a ponížení viděl následování Krista. Po čtyřech letech učení zanechal.
V srdci nosil touhu po kněžském povolání. V roce 1740 usiloval o vstup do kapucínského řádu, avšak byl odmítnut kvůli podlomenému zdraví a vyhublé postavě, takže by tvrdá řeholní formace a asketický život v kapucínském klášteře mohl ohrozit jeho život. +more Nakonec přijal místo sluhy u diecézního biskupa Lacedonie Mons. Claudio Domenica Albiniho. Biskup byl nepříjemný člověk a sloužící u něj moc dlouho zpravidla nevydrželi, Gerard mu ale dosloužil až do jeho smrti v roce 1744.
Po biskupově smrti se vrátil do rodného městečka Muro a zřídil si krejčovskou dílnu. Krejčovské řemeslo mu sotva stačilo k uživení, i přesto však veškeré vydělané peníze dělil mezi svoji matku, almužny pro místní chudé, kterým ve své dílně šil zdarma to, co potřebovali. +more Žil velice skromně, až asketicky, byl též mimořádně pokorný a od dětství až neuvěřitelně trpělivý k nejrůznějším ústrkům. Každou noc se několik hodin modlil a pamatoval na duše v očistci, za které dával pravidelně sloužit mše svaté.
Řeholní povolání a smrt
Při lidových misiích v jeho rodném městečku roku 1749 se seznámil s členy Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele - redemptoristů. Žádal je o své přijetí k nim, ale byl odmítnut, opět kvůli svému chatrnému zdraví. +more Gerard se však odhodlal zažádat o přijetí do kongregace znovu. Když o tomto svém úmyslu řekl své matce, tak jej zamkla v jeho pokoji. Gerard však v noci utekl oknem a nedaleko za městem dohonil odcházející misionáře. Když kněz P. Paolo Cafaro, C. Ss. R. uviděl Gerardovu horlivost a jeho naléhání, odvolal své předchozí zamítnutí, napsal doporučující dopis superiorovi a odeslal ho do redemporistického noviciátu ve vesnici Deliceto, kde byl do kongregace přijat.
Po úspěšném absolvování noviciátu složil o svátku Panny Marie Karmelské 16. +more července 1752 řeholní sliby. Byl ustanoven za almužníka, ale konal také službu vrátného, kuchaře, krejčího, tesaře, kostelníka, a také úředníka pověřeného stavbou nových budov kláštera v Caposele. Během tří let údajně prošel s redemptoristickými misionáři pěšky celou Apulii. Na těchto svých cestách usiloval především o spásu duší a mnoho potřebných vyhledávalo jeho rady a útěchu. Staral se též o děti a jejich matky, které ho žádali o modlitby v problémových těhotenstvích, i proto je uctíván jako jejich patron. Díky své tvrdé práci, milosrdnému srdci, a hojnou pomocí všem, kteří to potřebovali, se stal známým v širokém okolí. Byly mu též připisovány dary vidění, proroctví i bilokací.
V roce 1754 byl obviněn Neirou Caggianovou, že porušil slib čistoty a má vztah s mladou ženou, v domě jejíž rodiny redemptoristé často pobývali na svých misijních cestách. Zakladatel a generální představený kongregace redemptoristů Alfons Maria z Liguori, který dopis s obviněním obdržel, si Gerarda předvolal a konfrontoval jej. +more Gerard však na obvinění nijak nepopřel a mlčel. Ačkoliv generální představený nevěřil, že je Gerard vinen, nemohl vzhledem k nepopření obvinění nejednat, uložil Gerardovi těžké pokání, zákaz přistupovat ke Svatému přijímání, a tvrdou internaci v klášteře. Gerard vše bez protestů přijal, vykonával uložené tresty, a vroucně se modlil. Po nějakém čase Neira Caggianovová vážně onemocněla a v lítosti opět napsala dopis generálnímu představenému, ve kterém se přiznala, že si obvinění vymyslela. K údivu všech spolubratrů, kteří se divili, že se Gerard nechal takto pomlouvat, a trpět tresty za věc, kterou nespáchal, odpověděl: „Byla to výtečná příležitost pro cestu k svatosti, ostatně řehole vyžaduje trpělivé snášení ponížení. Jestliže nezvládnu sám sebe, ztratím Boha. “.
Pro své špatné zdraví byl přesunut do kláštera v Caposele, kde byl ustanoven vrátným. Ve volném čase vyřezával kříže a zobrazení trpícího Krista. +more Těšil se z hudby, poezie i z přírody, a nikdy neopomíjel příležitost podělit se o pokrm s chudými, neboť v nich viděl Krista, jinak skrytého v oltářní svátosti.
Ve svých 29 letech onemocněl tuberkulózou, chrlil krev a omdléval. K tomu začal trpět dyzenterií a velkými bolestmi. +more Před svou smrtí poděkoval představenému za oběti a výlohy, které kongregaci jako neužitečný člen způsobil a 15. října předpověděl svou smrt když řekl: „Pomozte mi připravit se na smrt, dnes v noci zemřu. “ Byl prvním umírajícím řeholníkem kongregace redemptoristů, a proto dodal: „Já nesu korouhev. “ Zemřel v Materdomini s pověstí svatosti dne 16. října 1755.
Kanonizace a posmrtná úcta
Na základě několika potvrzených zázraků byl Gerard Majella beatifikován papežem Lvem XIII. +more 29. ledna 1893 v Římě, a o necelých dvanáct let později byl tamtéž 11. prosince 1904 papežem Piem X. kanonizován.
V roce 1908 byl sv. Gerardu zasvěcen první kostel v hlavním městě Nového Zélandu Wellingtonu. +more Následně mu bylo zasvěceno mnoho kostelů, kaplí, i bazilik po celém světě, a to většinou v místech, kde působili na misiích členové kongregace redemptoristů. Jeho svatý kult se stal velice populárním ve Spojených státech amerických, kde byla roku 1977 jemu zasvěcená kaple v kostele sv. Lucie v Newarku dedikována jako národní svatyně. Další jeho národní svatyně se nachází v bazilice Panny Marie Matky Páně a sv. Gerarda Majelly v Materdomini, tedy v místě, kde žil a zemřel.
Každý rok se též koná tzv. Slavná novéna ke sv. +more Gerardu Majellovi při redemptoristickém kostele sv. Josefa v Dundalku v Irsku, které se pravidelně účastní desetitisíce věřících, a která patří mezi největší náboženské události v Irsku.
Do Čech přinesli úctu ke sv. Gerardu redemptoristé působící v mateřském kostele české provincie Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele Panny Marie Matky Ustavičné pomoci a sv. +more Kajetána v Praze. Okolo roku 1895 byl namalován jeho portrét, který byl vystaven k veřejné úctě na bočním oltáři sv. Kajetána z Tiene. Obraz se během let těšil stále větší úctě, byl vyhledáván mnoha poutníky a věřícími, kteří se před ním utíkali ke sv. Gerardu se svými prosbami a modlitbami v životních utrpení. Je zde zdokumentováno několik zázraků na jeho přímluvu, o čem svědčí děkovné a votivní tabulky od vyslyšených věřících, které jsou zavěšeny u epištolní strany oltáře. Vzniklo zde několik bratrstev sv. Gerarda a roku 1946 byla založena Liga sv. Gerarda Majelly.
Úcta začala postupně upadat po likvidaci kláštera redemptoristů v rámci Akce K v dubnu 1950, a po roce 2000, kdy vymřeli téměř všichni poslední žijící pamětníci a kostel byl pod správou farnosti u sv. Tomáše téměř stále uzavřen, se povědomí o kostele i přítomnosti obrazu vytratilo. +more O obnovení úcty ke sv. Gerardu v Praze se od roku 2019 zasadili členové Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského, kteří obnovili jeho oltářní úctu, zavedli mše svaté v tradičním římském ritu před uctívaným obrazem, a jeho každoroční poutní slavnost. Od té doby se obraz sv. Gerarda těší mezi pražskými věřícími opět zbožné úctě.
Odkazy
Externí odkazy
[url=https://web.archive.org/web/20070927091022/http://www.cssr.cz/index.php?cmd=template&id=63]Sv. Gerard na webu české provincie kongregace Redemptoristů[/url]
Kategorie:Římskokatoličtí svatí Gerard Majella Kategorie:Redemptoristé Kategorie:Narození 1726 Kategorie:Úmrtí 1755 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 16. +more října Kategorie:Arcidiecéze Potenza-Muro Lucano-Marsico Nuovo.