Gertrude Scharff Goldhaber

Gertrude Scharff Goldhaber (14. července 1911 v Mannheimu - 2. února 1998 v New Yorku) byla německá jaderná fyzička židovského původu. Její rodina během holocaustu trpěla, ale Gertrudě se podařilo uprchnout do Londýna a později do Spojených států.

Doktorát získala na univerzitě v Mnichově. Její výzkum během druhé světové války v USA byl tajný a jeho výsledky byly publikovány až po roce 1946.

Ona a její manžel Maurice Goldhaber strávili většinu své poválečné kariéry v Brookhaven National Laboratory na Long Island ve státě New York. V roce 2001 tato laboratoř založila na počest obou manželů stipendium Golhaber Distinguishes Fellowship. +more Toto stipendium dostávají mladí výjimečně talentovaní vědci pro nezávislý výzkum v jejich oborech.

Mládí

Gertrude Scharffová se narodila 14. července 1911 Mannheimu v Německu. +more  Navštěvovala veřejnou školu a právě tam se začala zajímat o vědu. Rodiče podporovali její zájem, neboť její otec chtěl být v mládí chemikem, ale musel po smrti svého otce pracovat ve firmě a podporovat finančně svou rodinu. Gertrudino mládí bylo naplněno těžkostmi. Vzpomínala, že během první světové války jedla chléb vyrobený částečně z pilin a po válce její rodinu tvrdě zasáhla hyperinflace. Přes všechny těžkosti se však Gertrude dostala na univerzitu v Mnichově v Bavorsku. Její otec by upřednostňoval studium práva, ale Gertruda svému otci řekla: "Právo mě nezajímá. Chci pochopit, z čeho je svět stvořen. ".

Vzdělání

Na univerzitě v Mnichově začala Gertrude studovat fyziku. V té době bylo obvyklé, že studenti navštěvovali více univerzit. +more Gertrude tak strávila několik semestrů na univerzitě ve Freiburgu, v Curychu a v Berlíně, kde se setkala se svým budoucím manželem americkým fyzikem Maurice Goldhaberem. Po návratu do Mnichova nastoupila do práce s Walterem Gerlachem, aby dokončila svoji diplomovou práci, ve které studovala vliv elektrického napětí na magnetizaci. Absolvovala v roce 1935 a svou práci publikovala v roce 1936.

Od roku 1933 s nástupem nacistické strany čelila Gertrude rostoucím potížím kvůli svému židovskému původu. Během této doby byl její otec zatčen a uvězněn, přestože měl možnost se ženou uprchnout do Švýcarska. +more Během holocaustu pak byli oba její rodiče zavražděni. Gertrude zůstala v Německu až do dokončení doktorského studia a v roce 1935 uprchla do Londýna. Uprchnout se povedlo i její sestře Liselotte.

Kariéra

Maurice Goldhaber, americký fyzik a manžel Gertrudy (1937) V Londýně během prvních šesti měsíců žila Gertrude téměř bez peněz. +more Vydělávala si občasnými překlady z němčiny do angličtiny. Stále hledala práci, ale pro uprchlé vědce práce nebyla. Napsala 35 dalším vědcům z řad uprchlíků, zda o nějaké práci nevědí. Odepsal pouze americký vědec Maurice Goldhaber a nabídl jí práci v Cambridge. Gertrude pak nějaký čas pracovala na elektronové difrakci v laboratoři George Pageta Thomsona.

V roce 1939 se Gertrude provdala za Maurice Goldhabera a poté se přestěhovala do Urbany v Illinois. Nemohla však pracovat na University of Illinois, kde pracoval její muž, neboť stát Illinois měl v té době přísné zákony proti nepotismu. +more Pracovala proto v Mauricově laboratoři jako neplacená asistentka na výzkumech z oboru jaderné fyziky. Během této doby se manželům narodili dva synové Alfred a Michael.

Gertrude nakonec dostala od ministerstva peníze na podporu svého výzkumu. V roce 1941 studovala průřezy reakcí neutron-proton a neutron-jádro a v roce 1942 emisi a absorpci gama záření jádry. +more Potvrdila teorii, že spontánní jaderné štěpení je doprovázeno uvolňováním neutronů. Její výzkum byl publikován až po skončení války v roce 1946.

Po válce se Gertrude s manželem přestěhovali z Illinois na ostrov Long Island ve státě New York a začali pracovat v Brookhaven National Laboratory. V laboratoři založila Gertrude sérii měsíčních přednášek známých jako Brookhaven Lecture Series, která pokračovala až do června 2009.

Gertrude zemřela 2. února 1988 ve věku 86 let v New Yorku. Její manžel se dožil 100 let a zemřel v roce 2011.

Vyznamenání

1947 - zvolena členem Americké fyzikální společnosti * 1972 - zvolena do Národní akademie věd (třetí fyzička, která byla takto poctěna) * 1982 - cena Long Island Achiever's Award in Science * 1984 - hostující učenec Phi Beta Kappa * 1990 - cena pro vynikající vědkyni od newyorské pobočky Asociace pro vědkyně

Reference

Související články

Jaderná reakce * Atomové jádro * Proton * Neutron

Externí odkazy

Kategorie:Jaderná fyzika Kategorie:Jaderná chemie Kategorie:Ženy