Cesko.wiki Go-Mizunó
Author
Albert FloresGo-Mizunó ( 29. června 1596 - 11. září 1680) byl 108. císařem Japonska v souladu s tradičním pořadím posloupnosti. Jeho vláda trvala od 9. května 1611 do 22. prosince 1629. Byl tedy prvním císařem, který vládl celý čas v období Edo.
Než se stal císařem, znělo jeho osobní jméno (imina) Kotohito či Masahito. Po nástupu na Chryzantémový trůn přijal trůnní jméno Go-Mizunó. +more Stalo se tak na počest 56. císaře Seiwy z 9. století , který bývá podle místa své hrobky rovněž nazýván císař Mizunó ( Mizunó-tei). Výraz go- se doslovně překládá jako „pozdější“. Go-Mizunó, který byl třetím synem císaře Go-Józeie, tedy může být označován jako „pozdější císař Mizunó“. Jelikož se japonské go v některých starších pramenech rovněž překládalo ve významu „ten druhý“, mohl by tento císař být rovněž označován jako Mizunó druhý či Mizunó II.
Události za Go-Mizunóova života
Princ Kotohito se stal císařem po abdikaci svého otce císaře Go-Józeie, načež krátce nato nastoupil na Chryzantémový trůn. Jeho vláda spadá do období rozmachu Tokugawského šógunátu, kdy Japonsko z pozice šógunů ovládali Hidetada Tokugawa a Iemicu Tokugawa.
Stejného dne, kdy Hidejori Tojotomi přibyl do Kjóta, aby navštívil bývalého šóguna Iejasua Tokugawu, tedy 20. května 1610, oznámil císař Go-Józei svůj záměr vzdát se trůnu. +more Po jeho abdikaci 9. května 1611 se novým císařem stal teprve 16letý princ Kotohito.
Dne 26. listopadu 1614 zasáhlo Japonsko silné zemětřesení. +more Téhož roku byl rovněž odlit velký zvon pro kjótský chrám Daibucu. Počátkem listopadu pak začalo obléhání Ósaky, které trvalo až do 22. ledna následujícího roku a skončilo porážkou vojska Hidejoriho Tojotomiho armádou šóguna Hidetady Tokugawy a jeho otce Ijeasua. Hidejori Tojotomi však už na jaře 1615 nedodržel podmínky kapitulace, když shromáždil ještě větší vojsko, začal opravovat Ósacký hrad a zaútočil na šógunátní jednotky v okolí Ósaky. Takzvaná letní kampaň obléhání Ósaky, která začala v květnu, vyvrcholila v bitvě u Tennódži, která skončila vypálením Ósackého hradu a rituální sebevraždou Hidejoriho Tojotomiho. Tak skončilo poslední větší povstání proti nadvládě Tokugawů na následujících více než 250 let.
Roku 1623 jmenoval císař syna Hidetady Tokugawy Iemicu Tokugawu šógunem a posléze rovněž navštívil jeho sídlo hrad Nidžó.
Mauzoleum císaře Go-Mizunóa v chrámu Sennjúdži v kjótské čtvrti Higašijama-ku V roce 1627 došlo k takzvanému Incidentu s purpurovým rouchem mezi císařem a šógunem, kdy byl císař obviněn, že navzdory šógunovu výnosu, který to na dva roky zakazoval, propůjčil více než deseti kněžím čestné purpurové roucho. +more Takové výnosy měly zřejmě sloužit k tomu, aby se přerušilo pouto mezi císařem a náboženskými kruhy. Šógunát okamžitě prohlásil císařův akt za neplatný a nařídil zabavení oděvů. Kněží, které císař takto poctil, byli posláni do vyhnanství. Tato konfrontace mezi císařským dvorem a šógunátem byla natolik tvrdá, že se má za to, že přispěla k císařovu rozhodnutí abdikovat na trůn. Go-Mizunó abdikoval 22. prosince 1629, v den, kdy kněží zúčastnění v Incidentu s purpurovým rouchem odešli do exilu. Chryzantémového trůnu se vzdal ve prospěch své dcery Okiko , která se stala císařovnou Meišó. Po zbytek svého dlouhého života se Go-Mizunó soustředil na různé estetické projekty, z nichž asi nejznámější jsou úžasné zahrady císařské vily Šugakuin v Kjótu.
Císař Go-Mizunó zemřel 11. září 1680. +more Jeho památka je uctívána v chrámu Sennjúdži v kjótské čtvrti Higašijama-ku, v níž se nachází císařské mauzoleum (misasagi) nazývané Cuki no wa no misasagi . Spolu s ním je zde pohřbeno 10 jeho následovníků. Jsou to: císařovny Meišó a Go-Sakuramači a císaři Go-Kómjó, Go-Sai, Reigen, Higašijama, Nakamikado, Sakuramači, Momozono a Go-Momozono.
Genealogie
Před nástupem na chryzantémový trůn bylo jeho osobní jméno (jeho imina) Kotohito (政仁) nebo Masahito. Byl třetím synem císaře Go-Józei a jeho manželky Konoe Sakiko. +more Princ Kotohito měl 11 vlastních sourozenců (7 sester a 4 bratry).
Bydlel spolu s konkubínami v Dairi paláce Heian. Se svou císařovnou a 6 konkubínami měl 33 dětí.
Chotě a potomstvo:
* Císařovna (Čúgú): Tokugawa Masako (徳川和子, 23. listopadu 1607 - 2. +more srpna 1678), později známá jako Tófuku-mon'in (東福門院), dcera Tokugawy Hidetaty a paní Oejo ** Druhá dcera: císařská princezna Okiko (興子内親王, 9. ledna 1624 - 4. prosince 1696), později císařovna Meišó ** Třetí dcera: princezna Onna-ni (女二宮, 14. října 1625 - 2. července 1651), legální manželka Konoe Hisacuga ** Druhý syn: princ Sukehito (高仁親王, 31. prosince 1626 - 11. července 1628) ** Třetí syn: princ Waka (若宮, b. 1628) ** Čtvrtá dcera: císařská princezna Akiko (女三宮昭子内親王, 13. října 1629 - 18. června 1675) ** Šestá dcera: císařská princezna Jošiko (女五宮賀子内親王, 21. července 1632 - 2. srpna 1696) se provdala za Nidžó Micuhira ** Sedmá dcera: princezna Kiku (菊宮, 1633-1634) * Dvorní dáma (Naiši-no-Suke): Jocucudži Jocuko (四辻与津子, † 9. ledna 1639), později známá jako Meikjó'in (明鏡院), byla dcerou Jocucudži Kintoa (四辻公遠) ** První syn: princ Kamo (賀茂宮, 21. listopadu 1618 - 4. listopadu 1622) ** První dcera: princezna Bunči (文智女王, 30. července 1619 - 4. února 1697 ), manželka Takacukasy Norihira * Dvorní dáma (Naiši-no-Suke): Sono (Fudžiwara) Micuko (園光子) 1602- 6. března 1656, později známá jako Mibu'in (壬生院), sadaidžin, byla dcerou Sona Mototada (園基任) ** Čtvrtý syn: císařský princ Cuguhito (紹仁親王, 20. dubna 1633 - 30. října 1654), později císař Go-Kómjó ** Šestý syn: císařský princ kněz Sjučó (守澄法親王, 3. září 1634 - 12. června 1680), opat Kan'ei-dži v Uenu ** Desátá dcera: princezna Genšo (元昌女王, 1637-1662) ** Jedenáctá dcera: princezna Sóčó (宗澄女王, 12. března 1639 - 27. března 1678) ** Třináctá dcera: princezna Kacura (桂宮, 1641-1644) * Dvorní dáma (Naiši-no-Suke): Kušige (Fudžiwara) Takako (1604- 23. června 1685; 櫛笥隆子) později Hóšunmon-in (逢春門院), dcera Kušige Takačika( 櫛笥隆致) ** Pátá dcera: princezna Rišo (理昌女王, 1631-1656) ** Pátý syn: Nejmenovaný princ (* 1633) ** Osmá dcera: císařská princezna Ake-no-mija Teruko (光子内親王, 25. července 1634 - 18. listopadu 1727) ** Osmý syn: císařský princ Nagahito (秀宮良仁親王, 1. ledna 1638 - 22. března 1685), později císař Go-Sai ** Devátý syn: císařský princ kněz Šosin (性真法親王; 1639 - 1696) ** Dvanáctá dcera: princezna Masa (摩佐; 1640-1641) ** Čtrnáctá dcera: princezna Riču (理忠女王; 1641 - 1689) ** Jedenáctý syn: císařský princ Hačidžó-no-mija Jasuhito (八条宮穏仁親王, 15. června 1643 - 9. listopadu 1665) ** Třináctý syn: císařský princ kněz Dókan (道寛法親王; 1647-1676) * Dvorní dáma (Naiši-no-Suke): Sono (Fudžiwara) Kuniko (1624 - 3. srpna 1677; 園国子) později Šin-Kogimon-in (新広義門院), dcera Sona Motonariho (園基音) ** Desátý syn: princ kněz Gjodžo (堯恕法親王; 29. listopadu 1640 - 28. května 1695) ** Patnáctá dcera: císařská princezna Cuneko (常子内親王; 8. dubna 1642 - 17. září 1702) ** Čtrnáctý syn: císařský princ kněz Šinmu (眞敬法親王; 1649-1706) ** Šestnáctý syn: císařský princ kněz Sonšoho (尊証法親王; 31. března 1651 - 1. prosince 1694) ** Devatenáctý syn: císařský princ Satohito (高貴宮識仁親王, 9. července 1654 - 24. září 1732), později císař Reigen ** Sedmnáctá dcera: princezna Eikjo (永享女王; 1657-1686). * Dvorní dáma (Naiši-no-Suke): Jocucudži Cuguko (四辻継子; d. 13. srpna 1657), dcera Jocucudži Suecugua (四辻季継) ** Dvanáctý syn: císařský princ kněz Sonko (尊光法親王; 1645 - 1680) ** Osmnáctý syn: císařský princ kněz Seiin (盛胤法親王; 1651 - 1680) ** Šestnáctá dcera: princezna Bunsacu (文察女王; 1654 - 1683) * Dvorní dáma (Mijahito): Minase Udžiko (水無瀬氏子; 1607- 16. června 1672), dcera Minase Udžinoriho (水無瀬氏成) ** Devátá dcera: princezna Šin (新宮; 1635-1637) ** Sedmý syn: císařský princ kněz Šodžo (性承法親王; 1637 - 1678).