Goldbergovy variace

Goldbergovy variace (česky někdy též uváděno jako Goldbergovské variace, : Goldberg-Variationen, BWV 988) je cyklus klavírních skladeb německého skladatele Johanna Sebastiana Bacha z roku 1741 (v tomto roce vyšlo pod názvem „Clavierübung“ - Klavírní cvičení). Jsou jedním z mála Bachových děl vydaných ještě za jeho života. Spolu s Passacagliou pro varhany a Chaconnou pro housle patří ke třem nejlepším příkladům Bachova variačního umění.

Okolnosti vzniku a první vydání

Johann Theophilus Goldberg byl mimořádně nadaný mladý klavírista i skladatel. Od roku 1741 studoval u Johanna Sebastiana Bacha. +more Goldberg hrával knížeti Hermannovi Carlovi von Keyserlingovi za bezesných nocí. Ten si objednal u Bacha hudbu k těmto nočním koncertům a Bach napsal variace, které jsou vlastně začátkem novodobých dějin variací a zároveň jsou i jedním z nejkrásnějších a největších děl svého druhu.

Johann Sebastian Bach vydal Goldbergovy variace v roce 1741 v nakladatelství Balthasara Schmida v Norimberku pod názvem Clavier Ubung bestehend in einer ARIA mit verschiedenen Verænderungen vors Clavicimbal mit 2 Manualen (Klavírní cvičení sestávající z árie s rozmanitými variacemi pro cembalo se dvěma manuály). Dodnes se dochovalo 19 výtisků tohoto prvního vydání.

Struktura

Árie, která je tématem těchto variací, je zachycena už v druhé Knížce pro Annu Magdalenu Bachovou. Je melodicky tak bohatá, že je pravděpodobně už variací melodie, kterou Bach uvádí jako doprovod v levé ruce v 26. +more variaci. Golbergovy variace obsahují tuto árii a 30 variací. Variace by bylo možné podle obsahu rozdělit na klavírní a kontrapunktické studie. Základem, ze kterého se variace odvíjejí, není ani tak melodie, ale především basová linie, kterou Bach v jednotlivých variacích značně modifikuje, ale základní harmonie však zůstává. Jedná se o sled harmonií, daných árií, který se třicetkrát opakuje.

Árie má 32 taktů, dvojdílnou formu, hlavní tónina je G dur. Bach přísně dodržuje i formu jednotlivých variací, jen šest variací nedodržuje počet taktů árie. +more Z toho vyplývá, že jsou to variace ornamentální a je v nich patrná velká fantazie a variační umění J. S. Bacha. Variace ani zdánlivě nevyznívají fádně a jednotvárně, tvoří kompaktní celek. Jsou zpracovány čistě kontrapunkticky, jsou vlastně kontrapunktickou formou, která se stala vzorem pro následující generace skladatelů.

* Variace č. 1 - je velmi jednoduše imitačně zpracovaná, Allegro začíná postupně vtahovat posluchače do nálady tohoto díla. +more * Variace č. 2 - je také volná imitace, tentokrát však už trojhlasná. * Variace č. 3 - je kánonem v unisonu, je lyrická.

S výjimkou prvních a posledních tří variací Bach seskupuje variace do trojic tak, že první variace každé trojice má ráz charakteristické skladby, ve druhé z trojice převládá virtuózní složka a třetí je variace kánonická (kontrapunktická studie).

* Variace č. 4 - je taneční v 3/8 taktu. +more * Variace č. 5 - melodie se nachází v basu a pravá ruka zde představuje virtuózní složku - figurace, které vytvářejí jiskřivé pozadí. * Variace č. 6 - kánon v sekundě. * Variace č. 7 - je také taneční, v 6/8 taktu, má charakter siciliana. Připomíná symfonii z Vánočního oratoria. * Variace č. 8 - je založena na ostinátních figuracích. * Variace č. 9 - kánon v tercii, trojhlasný. * Variace č. 10 - je Fughetta I. alla breve, kde Bach velmi přehledným, ale efektivním způsobem zpracovává téma (má také trojhlasné zpracování). * Variace č. 11 - vychází z osmé variace, je rytmicky obohacena. * Variace č. 12 - kánon v kvartě. * Variace č. 13 - je inspirovaná áriovou melodikou, je stylizována jako sólo v pravé ruce a melodický doprovod v levé ruce. * Variace č. 14 - vidíme v ní krásné prolínání melodie s doprovodem vyměňující si navzájem polohy. * Variace č. 15 - je kánon v intervalu kvinty. Připomíná Bachův chorál „O Lamm Gottes unschuldig“. * Variace č. 16 - je svým charakterem francouzská ouvertura bez pomalého závěru. Prvý díl je grave s figuracemi typickými pro tento druh, quasi druhý díl tvoří fughetta II. v rychlém tempu. * Variace č. 17 - mohli bychom ji označit za etudu lomených intervalů (tercií). * Variace č. 18 - kánon v sextě. Tempo giusto je pro kánony dost neobvyklé. * Variace č. 19 - je stylizována do třídobého tance, připomíná nám ländler - tanec v té době ještě neexistující. * Variace č. 20 - nám může připomenout variaci č. 14, ale rytmicky je složitější (zajímavá je synkopická úprava). Je založena na permutačním kontrapunktu. * Variace č. 21 - je chromatický kánon v intervalu septimy. * Variace č. 22 - je inspirovaná italskou vokální hudbou. Formou to je fugato (čtyřhlas). * Variace č. 23 - je studií, jak efektivně vyřešit problémy tercií paralelních, v protipohybu, dokonce i dvojitých. U Bacha není žádný technický problém samoúčelný, stává se spíše formotvornou součástí kompozice. * Variace č. 24 - kánon v oktávě. * Variace č. 25 - je adagio inspirované duchovní pašijovou hudbou, výrazová stránka je v této variaci dominantní, charakterově vyjadřuje velkou bolest. * Variace č. 26 - muzikologové se domnívají, že se zde nachází původní téma těchto variací (doprovod v levé ruce). Technickým problémem pro interpreta se stává překřížení rukou. * Variace č. 27 - kánon v intervalu nóny. Druhou část této variace tvoří inverze předcházejícího dílu. * Variace č. 28 - řeší efektivním způsobem problém trylku i dvojitého, ale tak, že trylek se stává nosným výrazovým prostředkem (prvkem). * Variace č. 29 - je po rytmické stránce velmi různorodá, po technické stránce upozorňuje na problém akordického trylku. * Variace č. 30 - quodlibet, v které Bach kánonicky zpracovává údajně dvě lidové písně s jednoduchým harmonickým doprovodem.

Dílo se v závěru uklidňuje opět hlavním tématem - Árií.

Pro interpreta je toto dílo velmi „nepříjemné“, obsahuje totiž všechny technické problémy. Vyžaduje obrovský citový vklad, pochopení díla a intelektuální nadhled. +more Dalším z problémů je časově dlouhý rozsah díla, který kromě maximální koncentrace vyžaduje i velké množství fyzických sil. Pro klavíristu je psychické a fyzické napětí při interpretaci Golbergových variací stejně velké, jako při klavírním recitálu. Ferruccio Busoni ještě „upravil“ - značně zkomplikoval toto dílo, asi v zájmu efektu, avšak není to potřebné. Toto dílo je tak náročné, že se ani v Busoniho úpravě nehraje.

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20120616025516/http://oregonbachfestival. com/digitalbach/goldberg/]Goldbergovy variace BWV 988[/url] Oregon Bach Festival (Flash) * Volně dostupné nahrávky a partitury Goldbergových variací na portálu IMSLP.

Kategorie:Klavírní skladby Kategorie:Skladby Johanna Sebastiana Bacha Kategorie:1741 v hudbě