Golem (román)

Golem je román, který napsal německy píšící pražský autor Gustav Meyrink. Knižně byl poprvé vydán roku 1915, předtím, v letech 1913 a 1914, vycházel na pokračování v novinách Die weißen Blätter. Román svými grafikami ilustroval Hugo Steiner-Prag.

Obsah

Athanasius Pernath dostává od neznámého „Knihu Ibbur"“ (Hugo Steiner-Prag) +morejpg|náhled'>Titulní strana vydání z roku 1915 (Gerd Kueveler) Počátek 20. století: anonymní vypravěč příběhu si při své návštěvě Prahy před spaním čte knihu o životě Siddhárty Gautamy. Poté upadá do neklidného polospánku a dostává se do snového světa, v němž prožívá události, které se v pražské židovské čtvrti odehrály před více než třiceti lety, tj. před asanací.

V tomto snícím stavu na sebe bere identitu řezače drahokamů a restaurátora Athanasia Pernatha, který žil v pražském ghettu na přelomu let 1890/1891 a který po prodělané duševní nemoci postupně získává přístup k vlastní minulosti a ke svému nitru, aby se setkal se sebou samým.

Najednou se v Pernathově bytě objeví gentleman, jenž se chová, jako by tam byl doma, ani nepozdraví, ani si nesundá klobouk. Vytáhne z kapsy foliant s kovovým pouzdrem s tím, že iniciála I na začátku kapitoly „Ibbur“ („těhotenství duše“) musí být restaurována. +more Pernath čte první kapitolu, zatímco návštěvník jako duch náhle mizí. Pernath má brzy podezření, že tento záhadný klient mohl být legendární Golem, o němž se říká, že se v Praze objeví každý třiatřicátý rok. Rabi Löw jej údajně stvořil v roce 1580 z hlíny na břehu Vltavy jako pomocníka, který měl Židy ochránit.

Od této doby se řezači drahokamů život vymkne z rukou. Zapojuje se do četných intrik a pronásledují ho halucinace, bludy a podivné věci, kterým nedokáže porozumět. +more Je zapleten také do pomsty iniciované medikem Charouskem proti obchodníkovi s haraburdím Aaronu Wassertrumovi, jehož nemanželským synem student je. Seznámí se rovněž s archivářem Hillelem, jenž se objeví vždy, když Pernath potřebuje pomoc, a do jehož krásné dcery Mirjam se zamiluje. V komoře v sousedním domě najde Pernath padací dveře a ocitne se v zamřížované „místnosti bez přístupu“, v níž rozpoznává Golemům domov. Vybaví se mu tarotová karta pagát, kterou před mnoha lety sám namaloval a najednou nabude dojmu, že se vidí v rohu místnosti sedět naproti Golemovi. Golem se mu jeví jako lidský dvojník a Pernath je naplněn touhou a nadějí, že dosáhne svého vykoupeného, nesmrtelného já.

V důsledku komplotu vetešníka Aarona Wassertruma je Pernath obviněn z vraždy a musí jít do vězení, kde se již vzdává všech nadějí, než je po šesti měsících neočekávaně propuštěn. Tehdy zjistí, že část ghetta, ve které žil, už byla zničena. +more Marně hledá své staré přátele. Nové místo najde v domě s „místností bez přístupu“, který podle tamního domovníka již neexistuje. Když v domě vypukne požár, spustí se ze střechy, přičemž věří, že oknem o patro níž viděl Hillela a Mirjam. Lano se však přetrhne a on spadne na chodník. Když se vypravěč znovu probudí, najde zaměněný klobouk s vyšitým jménem „Athanasius Pernath“. Při svých pokusech klobouk vrátit objevuje v „realitě“ další stopy toho, co se mu zdálo. Závěr, při němž sám vypravěč narazí na svého dvojníka, jímž je Pernath („Je mi, jako bych se viděl v zrcadle, tak podobný je jeho obličej mé vlastní tváři. “), ho ponechává v nejistotě o reálnosti toho, co zažil.

Styl

Golem Gustava Meyrinka je považován za klasiku fantastické literatury. Román není adaptací golemovské ságy v užším smyslu, ale spíše impresionistickým snem na pozadí této ságy. +more Titulní postava se v románu samotném neobjevuje. Otázka, do jaké míry získává podobu Golema vypravěč sám, zůstává otevřená.

Zajímavosti

Postava studenta medicína Innozenze Charouska je inspirována pražským šachistou Rudolfem Charouskem (1873-1900).

Filmové adaptace

Žádný ze tří filmů o Golemovi od Paula Wegenera není filmovým zpracováním Meyrinkova románu, a to ani ten nejznámější z nich: Golem z roku 1920. Tyto filmy se zabývají samotnou židovskou golemovskou ságou, stejně jako film Le Golem od Juliena Duviviera z roku 1936. +more Naopak film Golem od Piotra Szulkina z roku 1979 je filmovou adaptací Meyrinkova románu.

Odkazy

Reference

České překlady

Golem. Překlad Bořivoj Prusík. +more Vydání autorisované. V Praze: F. Topič, 1916. 304 stran. Topičovy dobré knihy přeložené; 6. * Golem. Překlad Eva Pátková. 3. vyd. , (V Lidovém nakl. 1. ). Praha: Lidové nakladatelství, 1971. 251 s. , [12] l. obr. příl. "M" knihy; sv. 17. * Golem. Překlad Jiří Mlíkovský. V Československém spisovateli vyd. 1. [Praha]: Československý spisovatel, 2010. 266 s. ISBN 978-80-87391-42-6. * Golem. Překlad Hanuš Karlach. Vydání první. Voznice: Leda, 2020. 387 stran. Démanty literatury. ISBN 978-80-7335-652-1.

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Knihy z roku 1915 Kategorie:Německé romány Kategorie:Literární díla odehrávající se v Praze