Goneril : příběh jednoho setkání

Technology

12 hours ago

Author

Goneril : příběh jednoho setkání je román, který napsal rakouský římskokatolický kněz, básník, spisovatel a bojovník proti nacismu Roman Karl Scholz v nacistickém vězení v roce 1942. Jedná se o jediný rakouský román (a spolu s Die Passionen der halykonischen Seele (Vášně halykonské duše) od Wernera Krausse jeden ze dvou německy psaných románů), napsaný ve vězení během nacistické okupace. Text se podařilo vynést ven díky obětavosti spoluvězňů.

Román obsahuje autobiografické prvky, neboť Scholz strávil léto 1938 a srpen 1939 ve Velké Británii, kde se pokoušel díky dříve získaným kontaktům získat podporu pro činnost svého protinacistického hnutí.

Obsah románu

Román vypráví příběh rakouského katolického kněze Christiana Bolfie, který v létě 1939 jede navštívit svého přítele, Sira Henryho, na anglické venkovské sídlo v Yorkshire. Zde se seznamuje s dalším hostem: majorem Bewinem a jeho dvěma dcerami Philis a její nevlastní sestrou Goneril Gwynn. +more Major požádá Christiana, aby Goneril, která je vyznáním protestantka a studuje literaturu, dával hodiny německé konverzace. Během vyučování i během společných výletů se oba mladí lidé sblíží. Nejedná se ale o žádný skandální vztah, ale o "niterný cit dvou lidí, kterým svatý zákon zakazuje patřit si navzájem". Vztah je bez "olověné tíhy sexu".

Jednoho večera zachytí společnost rozhlasovou výzvu, že všichni říšskoněmečtí občané se mají neprodleně vrátit z Británie do vlasti. Sir Henry Christianovi nabízí pohostinství, pokud by chtěl zůstat v Británii. +more Christian se musí rozhodnout: buď zůstane ve svobodné, demokratické zemi a u milované ženy, nebo dodrží sliby dané Bohu, řádu a své vlasti. Po rozjímání v zámecké kapli se rozhodne pro druhou variantu, opouští své britské přátele a vrací se domů do nacisty okupovaného Rakouska.

Vydání

Román vyšel posmrtně v roce 1947. Obsahuje také autorovo Průvodní slovo pro Williama Hardena z roku 1942 a předmluvu Grete Gergasevics z roku 1947. +more Na vydání knihy zareagovali dva recenzenti: Friedrich Heer v článku Rakouské krédo (Österreichisches Credo) vidí v postavě Goneril symbolickou postavu, personifikaci svobody a krásy. Michael Pflieger ve své knize Priesterliche Existenz z roku 1953 naopak varuje před "zahrávání si s láskou" a jako typický příklad uvádí Schulzův román. "Podivuhodný je tento případ proto, že zde kněz tváří v tvář smrti využívá posledních měsíců svého života v žaláři k tomu, aby sepsal historii jedné lásky, očividně své lásky. ".