Gorizia

Gorice ( furlansky Gurize) je historické město rozdělené od roku 1947 mezi italské město Gorizia a slovinské město Nova Gorica.

Do roku 1918 byla metropolí rakouské korunní země Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška a zároveň statutárním městem. Po první světové válce město i s korunní zemí získala Itálie. +more Roku 1947 bylo město na základě Pařížské mírové smlouvy rozděleno mezi Jugoslávii, která získala malou část na východě a začlenila ji do Slovinska (zde bylo vybudováno nové město Nova Gorica), a většinovou část v Itálii.

Historie

Gorické Brdy První písemná zmínka o Gorizii pochází z +more_duben'>28. dubna 1001, kdy císař Svaté říše římské Ota III. daroval zdejší hrad a osadu patriarchovi aquileiskému Janu II. a hraběti furlanskému. Ve 12. až 16. století bylo město politickým a správním centrem hrabství Görz. V roce 1500 vymřel gorický panovnický rod a hrabství se dostalo pod vládu Habsburků.

V letech 1508 až 1509 byla oblast okupována Benátskou republikou.

V období let 1809 až 1813 bylo město součástí Ilyrských provincií. V roce 1849 bylo hrabství zahrnuto do Rakouského přímoří, v roce 1861 pak došlo k reorganizaci a posílení role Gorice a Gradišky. +more Za první světové války dobyli Italové město v srpnu 1916, ale v listopadu 1917 bylo opět pod rakouskou kontrolou. V říjnu 1918 došlo k rozkolu, když Slovinci jednostranně vyhlásili nezávislý Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů, zatímco místní obyvatelstvo trvalo na autonomii v rámci habsburského soustátí. V listopadu 1918 bylo město opět obsazeno italskými jednotkami. V roce 1920 se město i celé okolí stalo oficiálně součástí Itálie. Autonomní hrabství zaniklo v roce 1922 a v roce 1924 bylo připojeno k provincii Udine. V roce 1927 se Gorizia stala správním centrem regionu Julské Benátsko. V období fašistického režimu byly rozpuštěny všechny slovinské organizace a užívání slovinského jazyka na veřejnosti bylo zakázáno. Slovinci zformovali odbojové hnutí TIGR, část z nich emigrovala do Jugoslávie či Argentiny.

V září 1943 bylo město osvobozeno slovinskými partyzány, ale brzy se dostalo pod kontrolu říšskoněmecké branné moci. V letech 1943 až 1945 bylo součástí Operačního prostoru Jadranské přímoří. +more Po osvobození od fašizmu jednotkami Jugoslávské národněosvobozenecké armády v květnu a červnu 1945 byla správa předána jednotkám USA a Velké Británie. V září 1947 bylo město opětovně připojeno k Itálii, přičemž některé okrajové části (Solkan, Pristava, Rožna Dolina, Kromberk, Šempeter pri Gorici a Vrtojba) byly připojeny k Jugoslávii. V roce 1948 byla zahájena výstavba jugoslávské Nové Gorice.

Současnost

Gorizia je v současnosti multikulturní město, ve kterém převažují Italové mluvící italsky, furlánsky a místními dialekty, dále Slovinci a 9 procent Rakušanů, mluvících německy. Město je zčásti průmyslové a má dobře rozvinutou nabídku turistických atrakcí.

Památky

Castello - hrad s historickým muzeem první světové války * Villa Coronini * Il duomo - dóm - románsko-gotická bazilika * Chiesa di Sant'Ignazio - Chrám sv. Ignáce - barokní jezuitská bazilika * Synagoga

Galerie

File:Castello da piazza vittoria. jpg|Hrad File:Castello di Gorizia - Bastion 1. +morejpg|Hradní bastion File:Castello di Gorizia - Burghof. jpg|Hradní nádvoří File:Duomo di Gorizia - Facciata (3). jpg|Dóm File:Gorizia, sant'ignazio, esterno 01. jpg|Kostel sv. Ignáce File:Sinagoga di Gorizia 02. jpg|Synagoga File:Villa Coronini. jpg|Villa Coronini.

Osobnosti města

Karel X. +more (1757-1836), francouzský král * Hermann von Spaun (1833-1919), rakousko-uherský admirál a velitel rakousko-uherského námořnictva * Julius Kugy (1858-1944), průkopník horolezectví v Julských Alpách * Carlo Rubbia (* 1934), italský fyzik, nositel Nobelovy ceny * Max Fabiani (1865-1962), architekt a urbanista.

Partnerská města

Klagenfurt am Wörthersee, Rakousko * Lienz, Rakousko * Venlo, Nizozemsko * Zalaegerszeg, Maďarsko

Odkazy

Reference

Související články

Nova Gorica

Externí odkazy

Kategorie:Města ve Furlánsku-Julském Benátsku Kategorie:Sídla rozdělená státní hranicí