Gottfried Lindauer

Bohumír Lindauer, také známý jako Gottfried Lindauer, či Lindaur (5. ledna 1839 Plzeň - 13. června 1926 Woodville, Nový Zéland), byl novozélandský umělec českého původu, který se proslavil svými portréty Maorů.

Život

Narodil se v Plzni jako syn zahradníka Hynka (Ignáce) Lindauera a Marie Šmídové. Jeho vzdáleným příbuzným byl českobudějovický biskup Josef Ondřej Lindauer, proto se někdy objevuje, že jeho kmotrem při křtu byl vlastenec a českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík. +more Jiný významný český duchovní, Josef kardinál Beran, byl jeho prasynovcem. Bohumír se sice vyučil zahradníkem, ale více ho to táhlo ke kreslení. Proto v šestnácti letech odešel do Vídně, kde se nechal zapsat na malířské akademii. Zde se učil mimo jiné i u Josefa von Führicha a Leopolda Kuppelwiesera, významných malířů náboženských obrazů. V roce 1862 studia ukončil a vrátil se do Plzně. Tady však nemohl sehnat žádné zakázky, proto kvůli práci cestoval. Postupně působil v Haliči, Polsku a Rusku. Z této doby pochází také jeho nejvýznamnější dílo vytvořené v Česku - soubor dvou desítek obrazů a fresková výzdoba kaple svatého Cyrila a Metoděje ve Valašských Kloboukách. Po návratu do Plzně si zařídil malířský ateliér, maloval portréty místních měšťanů a důstojníků. Jelikož se snažil vyhnout hrozící vojenské službě, nastoupil v dubnu 1874 na parník Reichstag, který jej dovezl na Nový Zéland. Dne 6. srpna 1874 zakotvil parník i s Lindauerem v přístavu Port Nicholson na dnešním předměstí Wellingtonu. Odtud se přesunul na Jižní ostrov, kde se usadil ve městě Nelson. Zde se u pana Harlinga učil anglicky a v roce 1881 se stal řádným občanem Nového Zélandu.

Hinepare, příslušnice maorského kmene z konce 19. století - portrét od Bohumíra Lindauera

Během prvních let svého působení na Novém Zélandu se živil jako fotograf - nejprve v Nelsonu, později patrně i ve Wellingtonu. V roce 1876 se přestěhoval do Aucklandu, kde se seznámil s podnikatelem Henrym Partridgem, jemuž se zalíbily jeho portréty, především Maorů s nimiž se dokázal sblížit. +more Díky zájmům o tyto obrazy uspořádal Lindauer v roce 1877 ve Wellingtonu svoji první výstavu. V následujících procestoval další části souostroví. Deset měsíců pobýval v Thames na Koromandelském poloostrově, kde vznikl i jeden z jeho nejznámějších obrazů - portrét Heeni Hirini (též označované jako Henne Rupene či Ana Rupene) s dítětem. Ten zaujal právníka, ornitologa a znalce Maorů Waltera Bullera, s nímž Lindauer procestoval další části Severního ostrova. Kromě toho pobýval nějaký čas i v Austrálii.

V roce 1879 se v Melbourne oženil s Emilií Wipperovou, původem z Gdaňska. Ta však koncem února 1880 zemřela, snad na následky komplikací v těhotenství. +more Přestěhoval se do Napieru a v roce 1885 se podruhé oženil a to s Rebeccou Pettyovou, která pracovala jako kuchařka guvernéra, a s ní měl syny Hectora a Victora. V roce 1886 se oba zúčastnili britské koloniální výstavy v Londýně. Tady vystavoval 20 obrazů, přičemž jeden z nich - Dívka z Poi - byl věnován tehdejšímu korunnímu princi a později králi Edwardu VII. Lindauer následně vystavoval v dalších novozélandských městech a některé obrazy, které Partridge odkoupil, se dostaly i do galerie na Queen Street v Aucklandu. V roce 1889 se se svou manželkou usadil ve Woodvillu u Aucklandu. Postavil zde dům a vybudoval ateliér. Jako vyučený zahradník sázel stromy a šlechtil si zahradu. Zde pobýval s výjimkou dvou návštěv Evropy až do své smrti. V roce 1904 se některé jeho obrazy objevily na světové výstavě v americkém St. Louis, kde obraz Henne Rupene, resp. jedna z dvaceti verzí, obdržel zlatou medaili. Mnozí historici umění však Lindauerovu tvorbu kritizují pro přehnanou detailnost oděvu, tetování apod. Tyto detaily jsou naopak velmi vítány etnografy, neboť přináší poznatky z dnes již mizejícího světa Maorů.

Kromě života domorodců se Lindauer zajímal také o novozélandskou faunu. Díky němu se do Národního muzea v Praze dostal vycpaný pták kivi, různé etnografické předměty posílal i Václavu Fričovi, s nímž si dopisoval. +more V roce 1901 pak Lindauera na Novém Zélandu navštívil Josef Kořenský, autor řady cestopisů. V roce 1907 navštívil Plzeň a Prahu, kde Náprstkovu muzeu daroval dva ze svých obrazů. Do Evropy také jezdil navštěvovat své syny - Hector totiž v Lipsku studoval hudbu a Victor v Mnichově malířství. V letech 1911-1914 se pak Lindauerovi usadili v Evropě a jen se štěstím se jim podařilo přes Francii a Nizozemsko utéct před první světovou válkou, v níž mladší syn Victor bojoval jako dobrovolník.

V roce 1916 musel Lindauer kvůli zhoršujícímu se zraku skončit s malířstvím. Postupně se stáhl a dožil ve Woodville, kde +more_červen'>13. června 1926 ve spánku zemřel. Pohřben je v rodinné hrobce po boku manželky, která ho přežila o 18 let, a staršího syna Hectora. Mladší syn Victor se stal uznávaným znalcem novozélandské flóry a odborníkem na řasy a chaluhy.

Bohumír Lindauer je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů počátků novodobého novozélandského umění. Velká část obrazů je dnes umístěna v Auckland Art Gallery, kam je věnoval Partridge, další obrazy se nachází v soukromých sbírkách a dalších muzeích. +more V Aucklandu se také nachází Lindauerův pomník a bylo po něm pojmenováno i první novozélandské šampaňské.

V roce 2015 byla v jeho rodném městě Plzni uspořádána retrospektivní výstava díla Bohumíra Lindauera, na kterou bylo zapůjčeno 50 obrazů z galerií na Novém Zélandu. Součástí byly i rané práce vzniklé před jeho odchodem do zámoří (portréty plzeňských měšťanů a cyrilometodějský cyklus z Valašských Klobouk).

Galerie

Image: Eruera Maihi Patuone, by Gottfried Lindauer. jpg | Bohumír Lindauer - portrét Eruera Maihi Patrona (1874) Image: Hamiora Tu, by Gottfried Lindauer. +morejpg | Bohumír Lindauer - portrét Hamiora Tu File: Heta Te Haara, by Gottfried Lindauer. jpg | Bohumír Lindauer - portrét Heta Te Haura (1896) File: King Tawhiao Potatau Te Wherowhero, by Gottfried Lindauer. jpg | Bohumír Lindauer - portrét krále Tawhiao Potatau Te Wherowhero (cca 1885) File: Tamati Waka Nene, by Gottfried Lindauer. jpg | Bohumír Lindauer - portrét Tamati Waka Nene (1890) File: Te Paea Hinerangi, by Gottfried Lindauer. jpg | Bohumír Lindauer - portrét Te Paea Hinerangi (1896).

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. pozitivni-noviny. +morecz/cz/clanek-2009010036]Bohumír Gottfried Lindauer - český malíř na Novém Zélandu - 170. výročí narození[/url] * [url=http://www. lindaueronline. co. nz/]Lindauer Online Website, Auckland Art Gallery Toi o Tāmaki[/url] * [url=http://www. dnzb. govt. nz/dnzb/default. asp. Find_Quick. asp. PersonEssay=2L12]Dictionary of New Zealand Biography, Gottfried Lindauer[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20120329120321/http://www. aucklandartgallery. com/the-collection/browse-artists/2164/gottfried-lindauer]Auckland Art Gallery Toi o Tāmaki: Works by Gottfried Lindauer[/url] * [url=http://collections. tepapa. govt. nz/search. aspx. advanced=colProProductionMakers%3a%22Lindauer%2c+Gottfried%22+colCollectionGroup%3aCH]Works by Gottfried Lindauer in the collection of the Museum of New Zealand Te Papa Tongarewa[/url] * [url=http://www. teara. govt. nz/1966/L/LindauerGottfriedOrBohumir/LindauerGottfriedOrBohumir/en]Biography in 1966 Encyclopaedia of New Zealand[/url] * [url=http://www. nzetc. org/tm/scholarly/tei-PlaNine-t1-body-d1-d725. html]Notes by Una Platts[/url] * [url=http://www. iliteratura. cz/Clanek/35037/filip-ales-musil-roman-ed-gottfried-lindauer-18391926-plzensky-malir-novozelandskych-maoru]recenze[/url] *.

Kategorie:Čeští malíři 19. +more století Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Novozélandští malíři Kategorie:Narození 5. ledna Kategorie:Narození v roce 1839 Kategorie:Narození v Plzni Kategorie:Úmrtí 13. června Kategorie:Úmrtí v roce 1926 Kategorie:Úmrtí na Novém Zélandu Kategorie:Muži.