Gottlieb Hering

Gottlieb Hering (2. června 1887 - 9. října 1945) byl velitelem SS. Účastnil se akcí Reinhard a T4 a byl druhým a také posledním velitelem vyhlazovacího tábora Belzec. Hering se přímo podílel na genocidě židovského národa a spáchal mnoho vražd.

Život v mládí

Hering se narodil a vyrůstal ve městě Warmbronn. Po ukončení školní docházky pracoval na farmě nedaleko svého domova. +more Mezi lety 1907-1909 působil u vojska, konkrétně u pluku „König Wilhelm I. “ Následně se rozhodl pro další setrvání v armádě a dobrovolně si prodloužil službu o další tři roky. V roce 1912 se přidal k policii ve městě Heilbronn a v roce 1914 se oženil a měl jednoho syna.

Během první světové války byl Hering povolán, aby sloužil u kulometné roty 123. pluku. +more V roce 1915 s ní bojoval ve Francii a na západní frontě a setrval zde až do podepsání příměří v roce 1918. Za tu dobu povýšil do hodnosti četaře. Byl mu udělen Železný kříž I. třídy. Krátce po válce se vrátil k práci policisty ve městě Heilbronn.

Kariéra u policie a SS

V roce 1919 se u policie posunul na kriminální oddělení (Kripo) v Göppingen poblíž Stuttgartu a získal práci detektiva. V roce 1920 vstoupil do SPD (Sociálnědemokratická strana Německa). +more Během Výmarské republiky rázně zakročoval proti NSDAP, SA i SS. Byla mu dána přezdívka „náckožrout“. V roce 1933 se však nacisté dostali k moci (Machtergreifung) a vehementně se dožadovali jeho propuštění z policie. Ovšem Heringovi pomohl fakt, že se už od roku 1912 při práci pro kriminální policii znal s jeho pozdějším představeným Christianem Wirthem. Navzdory hlasitým protestům místních SA a SS tak Hering nadále pokračoval v práci u policie. Přesto však podlehl a v květnu 1933 vstoupil do NSDAP, proti které do nedávna bojoval. V roce 1934 byl jmenován hlavním velitelem kriminální policie v Göppingen. Po vypuknutí druhé světové války, konkrétně v prosinci 1939, byl Hering společně s dalšími vysokými důstojníky kriminální policie převelen do polské Gdyně. Jeho úkolem bylo přemístění tzv. Volksdeutsche do Generálního gouvernementu.

Koncem roku 1940 Hering zastával různé funkce v rámci akce T4. Po skončení svého úkolu v Gdyni byl převezen do centra eutanazie v Sonnensteinu, kde sloužil jako asistent pro policistu jménem Schemel. +more Poté se stal vedoucím v stejného centra v Hartheimu, souběžně také působil v Hadamaru a Bernburgu.

Po skončení akce T4 byl Hering převelen do Prahy na místní oddělení SD. Zde pobýval až do června 1942, kdy byl povolán do akce Reinhard, konkrétně do Lublinu. +more V srpnu 1942 zde nahradil svého dobrého známého Christiana Wirtha ve funkci velitele vyhlazovacího tábora Belzec. V táboře Hering sloužil jako velitel, a to až do jeho uzavření v červnu 1943. V březnu 1943, po návštěvě Heinricha Himmlera, byl povýšen do hodnosti SS-Hauptsturmführer (kapitán).

Jeden z podřízených Heringa, konkrétně Scharführer Heinrich Unverhau, svědčil o dvojici Hering a Wirth následovně: „Oba dva to byli zlí lidé a personál z nich měl strach a báli se jich. Hering dokonce zastřelil dva ukrajinské strážné za to, že se jim nelíbilo, co se v Belzecu děje. +more“.

Jeden z mála přeživších vězňů, Rudolf Reder, o Heringovi vypověděl následovně: „Byl to vysoký tyran s širokými rameny a bezvýrazným obličejem. Již od pohledu působil dojmem bandity. +more Jednoho dne, když přestal fungovat motor na plynování lidí, tak dal objednat jeho opravu a nedovolil lidem v plynových komorách vylézt ven, ti museli čekat, než se motor opraví, aby mohlo být dílo dokončeno. Do tábora chodil velmi zřídka, ale když už v něm byl tak se ho báli i samotní SS. Bydlel sám a měl pouze svého ukrajinského poskoka. “.

Polák, Tadeusz Misiewicz, který pracoval na nádraží v Belzeci vyprávěl o Heringovi následující: „Hering si pro sebe vynalezl nový druh zábavy, kterým se nesmírně bavil. Zábava spočívala v tom, že nechal Žida přivázat lanem ke svému vozu a Žid byl nucen za vozem utíkat a při tom na něj byl štván pes, který Žida kousal. +more Takto s Židem projel po městě Belzec a jeho obyvatelé toho byli svědky. “.

Po operaci Reinhard

Po skončení operace Reinhard byl Hering převelen do koncentračního tábora Poniatow, který byl pobočným táborem Majdanku. Zde se stal také velitelem. +more Netrvalo to však dlouho, protože ve dnech 3. a 4. listopadu 1943 německá policie zabila zbytek Židů v tzv. akci Erntefest, čímž byla operace Reinhard teprve definitivně dokončena. Hering se následně připojil ke svým kolegům z SS, kteří byli odveleni do Terstu v Itálii, aby zde sváděli boje s místními partyzány a vyvraždili i místní Židy. Hering zemřel dne 9. října 1945 za záhadných okolností v čekárně nemocnice sv. Kateřiny v Stetten im Remstal.

Reference

Externí odkazy

Literatura

Ernst Klee: Das Personenlexikon zum Dritten Reich: Wer war was vor und nach 1945. Fischer-Taschenbuch-Verlag, Frankfurt am Main 2005. +more . * Fritz Bauer Institut (Hrsg. ): Arisierung im Nationalsozialismus - Jahrbuch 2000 zur Geschichte und Wirkung des Holocaust. Campus-Verlag, Frankfurt am Main 2000, . * Informationsmaterial des Bildungswerks Stanislaw Hantz e. V. : Belzec, Reader - basiert auf einem bisher unveröffentlichten Manuskript des Historikers und Leiters der Gedenkstätte Belzec Robert Kuwalek.

Kategorie:Organizátoři holokaustu Kategorie:Příslušníci SS Kategorie:Členové NSDAP Kategorie:Němečtí zločinci Kategorie:Personál vyhlazovacího tábora Belzec Kategorie:Německé osobnosti první světové války Kategorie:Němečtí policisté Kategorie:Narození v roce 1887 Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Muži