Cesko.wiki Granát (minerál)
Author
Albert FloresModel krystalu granátu (čtyřiadvacetistěn deltoidový) Jako granáty (Hagones, 1250), označujeme skupinu krychlových minerálů, nesosilikátů s komplikovaným chemickým vzorcem obecného tvaru X3Z2[SiO4]3, kde: * X = Ca, Mg, Fe2+, Mn (dvojmocné kationty) * Z = Al, Fe3+, Cr, V3+, Zr, Ti (trojmocné kationty) Název pochází z latinského granatum malum - granátové jablko.
Původ
Převážně metasomatický, zřídka magmatický. Druhotně sedimentární.
Morfologie
Zpravidla tvoří rombododekaedrické a hexaoktoedrické krystaly. Zrnité a kompaktní agregáty jsou méně časté. V náplavech se vyskytují jednotlivá zrna nebo ohlazené oblázky.
Vlastnosti
Většina vlastností je společná. * Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5-7,5, křehký, hustota 3,4-4,6 g/cm³, štěpnost velmi nedokonalá podle {110}, lom nerovný, lasturnatý, tříštivý. +more * Optické vlastnosti: Barva: různá podle odrůdy. Lesk skelný, matný, hedvábný, průhlednost: průsvitný až neprůhledný, vryp bílý nebo s nádechem podle zabarvení odrůdy. * Chemické vlastnosti: Složení variabilní, nestálé, příměsi Fe, Mg, Mn, Ca, Al, Ti, Cr, V, Zr aj. V kyselinách nerozpustné s výjimkou andraditu. Lehce se taví kromě granátů obsahujících chróm (knorringit, uvarovit).
Minerály skupiny granátu
Almandin - Fe2+3Al2[SiO4]3 - hnědočervený až černý * Andradit - Ca3Fe3+2[SiO4]3 - různé odstíny červené, žluté, zelené, hnědé a černé * Calderit - (Mn2+,Ca)3(Fe3+,Al)2[SiO4]3 * Goldmanit - Ca3(V3+,Al,Fe3+)2[SiO4]3 * Grosulár - Ca3Al2[SiO4]3 - světle zelený až jantarově žlutý nebo sytě hnědý * Hesonit - Ca3Al2[SiO4]3 - odrůda grosuláru, medově žluté barvy * Hibschit - Ca3Al2[(OH)6-1|(SiO4)1,5-2,5] * Katoit - Ca3Al2[(OH)8-6|(SiO4)1-1,5] * Kimzeyit - Ca3(Zr,Ti)2[(Si,Al,Fe3+)O4]3 * Knorringit - Mg3Cr2[SiO4]3 * Majorit - Mg3(Fe2+,Si,Al)2[SiO4]3 * Morimotoit - Ca3(Ti,Fe2+,Fe3+)2[(Si,Fe3+)O4]3(?) * Pyrop - Mg3Al2[SiO4]3 - krvavě rudý až černý * Schorlomit - Ca3(Ti,Fe3+)2[(Si,Fe3+,Fe2+)O4]3 * Spessartin - Mn2+3Al2[SiO4]3 - tmavočervený až hnědočervený * Uvarovit - Ca3Cr2[SiO4]3 - smaragdově zelený
Využití
Technické užití: řezné, brusné a vrtné nástroje. Granátový písek se používá jako abrazivní materiál při řezání abrazivním vodním paprskem. +more V klenotnictví některé odrůdy jako drahý kámen (fasetové brusy, kabošony).
Naleziště
Hojný minerál. * uvedeno u jednotlivých odrůd. +more Nejvzácnější jsou pyropy s efektem změny barvy jako u alexandritu, na denním a umělém osvětlení, velmi drahé jsou smaragdově zelené tsavority z Tanzanie, démantoidy z Ruska, levnější jsou oranžové spessartiny, vyhledávaný je rhodolit, rhodolith granát, pyralmandin je směs pyropu a almandinu, nádherné malinové barvy. Indové a Římané již ve starověku užívali hojně grosulár,oranžový až medový hesonit, protože věřili, že odvrací zlo, kámen gomedha, gomeda. Almandin fialové a pyrop jiskřivě červené barvy jsou klasické kameny. Pyropy se nacházejí v Česku zejména v Českém středohoří, menší naleziště v Podkrkonoší u Nové Paky, nekvalitní pyropy také v okolí Kolína nad Labem. Významná světová naleziště jsou v Jihoafrické republice, Tanzanii, Arizoně, na Sibiři v Jakutsku; almandin se těží v Indii, na Srí Lance, v Tanzanii, démantoid v Rusku, tsavorit v Tanzanii, spessartin v Mosambiku, hesonit na Srí Lance a v Africe, barvoměnné granáty na Madagaskaru, rhodolit na Srí Lance, v Tanzanii a Zambii. Granátové písky se těží v Číně, Indii, jižní Africe a Austrálii.
Historie
Podle českého mineraloga J. Hyršla a historičky D. +more Stehlíkové se pyropy, (české granáty, Bohemian garnets) nacházejí po celé Evropě od Pyrenejí po Kavkaz již v archeologických nálezech klenotů Germánů (Vizigótů, Ostrogótů, Merovejců) a stepních národů z období stěhování národů, tj. od 5. do 8. století, kdy patřily k výnosným exportním surovinám. Vyhledávali je pro výjimečnou kvalitu (tvrdost, nespalitelnost) a malé rozměry, takže se snadno daly zasazovat do šperků jen navzájem ohlazené, bez broušení.
Sbírky historického šperku, galanterie a nádobí zdobeného českými granáty má několik českých muzeí: * Největší umělecká sbírka o více než 600 příkladech z období od středověku do poloviny 20. století je v Národním muzeu v Praze, v tamější mineralogické sbírce je také největší kolekce nebroušených granátů. +more * Další významné kolekce: * Muzeum českého granátu v Třebenicích, poblíž městečka se pyropy těží. * Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. * Moravská galerie v Brně. * Oblastní muzeum a galerie v Mostě, v expozici věnované Ulrice von Lewetzov je vystavena její světoznámá souprava z českého granátu. * Muzeum Českého ráje v Turnově. * Kolekce družstva umělecké výroby Granát Turnov.
Odkazy
Literatura
Hyršl, Jaroslav: Nový gemologický výzkum údajných největších českých granátů; in: časopis Minerál, č. 5, 2000, s. +more 415-418. * Kouřimský, Jiří: Drahé kameny v mineralogické sbírce Národního muzea v Praze. NM Praha 1968 * Kouřimský a kolektiv: Sborník Granat (německy), 1997 * Stehlíková, Dana: Carbunculus, granatus, zrnakoč. NM Praha 2002 * Stehlíková, Dana: The Bohemian Garnet. Praha 2004 * Vokáčová, Věra: Český granát, katalog výstavy UPM Praha 1985.
Související články
Externí odkazy
[url=http://www. mindat. +moreorg/min-1651. html]Skupina granátu na webu mindat. org (anglicky)[/url] * [url=http://www. mineralienatlas. de/lexikon/index. php/Mineralgruppe/Granat]Skupina granátu v atlasu minerálů (německy)[/url].
Kategorie:Minerály Kategorie:Minerály 8. +more třídy Kategorie:Nesosilikáty Kategorie:Minerály krystalizující krychlově Kategorie:Drahé kameny.