Grigorij Pjatigorskij
Author
Albert FloresGrigorij Pavlovič Pjatigorskij (: Григо́рий Па́влович Пятиго́рский; 17. dubna 1903, Jekatěrinoslav, Ruské impérium, dnes Ukrajina - 6. srpna 1976, Los Angeles, USA) byl ukrajinský violoncellista židovského původu působící v USA. Patřil mezi nejvýznamnější violoncellisty 20. století.
Život
Narodil se v hudebnické rodině. Hře na violoncello se věnoval od sedmi let, v osmi letech získal stipendium ke studiu na Moskevské konzervatoři.
V patnácti letech po roztržce s otcem utekl z domova a odešel do Moskvy. Zde ješte téhož roku získal místo prvního violoncellisty moskevského Velkého divadla. +more Protože mu však nová sovětská vláda neumožnila vycestovat do zahraničí za dalším vzděláním, uprchl za dramatických okolností přes Polsko do Německa, kde krátce studoval v Lipsku a v Berlíně. Se známými německými violoncellisty Hugo Beckerem a Juliem Klengelem hrál v triu. V roce 1924 se seznámil také s dirigentem Wilhelmem Furtwänglerem, který mu nabídl místo v Berlínské filharmonii. Zde na pozici prvního violoncellisty setrval až do roku 1929. Spolupracoval s mnoha nejvýznamnějšími hudebníky té doby jako např. Jascha Heifetz, Nathan Milstein, Arthur Rubinstein, Sergej Rachmaninov, Artur Schnabel, Vladimir Horowitz nebo Bronislaw Poźniak.
V roce 1929 Pjatigorskij poprvé navštívil Spojené státy americké, kde vystupoval s Philadelphským symfonickým orchestrem a Newyorskou filharmonií a vyučoval na několika univerzitách.
Za tohoto pobytu se v lednu 1937 oženil s Jacqueline Rebeccou de Rothschildovou z významné bankéřské rodiny Rothschildů, s níž měl dcery Jephtu (* 1937) a syna Jorama (* 1940).
Grigorij Pavlovič Pjatigorskij zemřel 6. srpna 1976 ve věku 73 let v Los Angeles na rakovinu.
Dílo
Spisy
Roku 1965 Pjatigorskij vydal svůj životopis pod názvem Cellist, která se stala jednou z nejslavnějších hudebních autobiografií.
Skladby
Pjatigorskij příležitostně působil také jako skladatel. Jeho Variations on a Paganini Theme (na +more_24_(Paganini)'>Capriccio č. 24) z roku 1946 pro violoncello a orchestr. Orchestraci provedl jeho dlouholetý korepetitor Ralph Berkowitz. Skladba byla později přepsána pro violoncello a klavír. Každá z patnáctví variací rozmarně vyobrazuje jednoho Pjatigorského hudebních kolegů. Jeho žák Denis Brott je později identifikoval: Casals, Hindemith, Garbousovová, Moriniová, Salmond, Szigeti, Menuhin, Milstein, Kreisler a Pjatigorského autoportrét, Cassadó, Elman, Bolognini, Heifetz a Horowitz.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Narození v roce 1903 Kategorie:Klasičtí violoncellisté Kategorie:Američtí violoncellisté Kategorie:Ukrajinští Židé Kategorie:Ukrajinští violoncellisté Kategorie:Židovští hudebníci Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Dnipru Kategorie:Narození 17. +more dubna Kategorie:Úmrtí 6. srpna Kategorie:Naturalizovaní občané USA Kategorie:Úmrtí v roce 1976 Kategorie:Úmrtí v Los Angeles Kategorie:Pohřbení v Los Angeles.