Grónské misie Moravských bratří

Grónské mise Moravských bratří představují významnou kapitolu v historii misií a šíření protestantské víry mezi Inuity na Grónsku. Moravští bratři, náboženské společenství, se rozhodli v 18. století podniknout misii na tuto polární zemi s cílem přinést tamnímu obyvatelstvu křesťanství a civilizovat je. První expedice se uskutečnila v roce 1733, kdy byla založena misijní stanice Neu-Herrnhut. Misionáři se snažili naučit Inuity základům víry, ale také jim zaváděli stálé osídlení, výrobu zemědělských plodin a řemesel. Přestože misijní práce byla náročná a klimatické podmínky na Grónsku extrémní, Moravští bratři vytrvale pokračovali ve své činnosti. V průběhu času se Moravští bratři setkali s různou mírou úspěchu. Někteří Inuité byli přijati k víře a stali se aktivními členy církve, zrovna tak bylo založeno několik dalších misijních stanic po celé Grónsku. Nicméně v některých oblastech byl jejich vliv menší a Inuité zůstávali loajální svým původním náboženstvím. Mise Moravských bratří na Grónsku byly ukončeny v roce 1900, kdy se zaměřili na další oblasti. Přesto zanechaly trvalý odkaz, neboť Inuité byli ovlivněni novými myšlenkami a technologickými pokroky, které jim Moravští bratři představili. Díky jejich práci byla Inuitská kultura především v oblasti náboženství a vzdělání významně transformována.