Guido von Call

Guido von Call, plným jménem Guido svobodný pán von Call zu Rosenburg und Kulmbach, též Guido Call zu Rosenburg (6. září 1849 Terst - 12. května 1927 Štýrský Hradec), byl rakousko-uherský diplomat a předlitavský politik. Jako absolvent diplomatické akademie působil od mládí ve službách ministerstva zahraničí, později byl vyslancem v Bulharsku (1895-1900) a velvyslancem v Japonsku (1909-1911). Mezitím v letech 1900-1905 zastával funkci ministra obchodu v rakouské vládě.

Biografie

Guido von Call ve své kanceláři na ministerstvu obchodu (1901) Pocházel ze staré šlechtické rodiny nobilitované v 17. +more století, byl synem právníka a místodržitelského úředníka Adolfa Calla (1819-1877), v roce 1849 byl rod povýšen do stavu svobodných pánů. Guido studoval v letech 1869-1871 na Orientální akademii ve Vídni, úřednickou praxi absolvoval u okresního soudu ve Vídni (1872) a poté vstoupil do diplomatických služeb. Jako konzulární elév začínal v Teheránu, od roku 1875 dlouhodobě působil na ambasádě v Istanbulu, kde vystřídal nižší posty attaché, legačního sekretáře a nakonec od roku 1892 velvyslaneckého rady. V této pozici byl v roce 1894 přeložen do Berlína. V letech 1895-1900 generálním konzulem v Sofii, respektive vyslancem a zplnomocněným ministrem v Bulharsku.

Vrchol jeho politické kariéry nastal na počátku 20. století, kdy se za vlády Ernesta von Koerbera stal ministrem obchodu. +more Na tomto postu setrval i v následné druhé vládě Paula Gautsche. Funkci zastával v období 19. ledna 1900 - 11. září 1905. Podílel se na výstavbě železniční tratě Tauernbahn a na budování přístavu v Terstu.

Z funkce ministra obchodu odešel na vlastní žádost v září 1905 a v následujícím roce se vrátil do služeb ministerstva zahraničí, kde byl jmenován prvním sekčním šéfem. V lednu 1909 byl delegován jako velvyslanec pro Japonsko a zároveň diplomatický zástupce pro Siam. +more V Tokiu byl přijat se značným respektem, protože vysláním dlouholetého zkušeného diplomata a bývalého ministra vlády deklarovala Rakousko-uherská monarchie zvýšený zájem o Dálný východ. O dva roky později požádal Call o uvolnění z funkce z rodinných důvodů a vrátil se do Vídně. Od roku 1916 žil ve Štýrském Hradci, kde pak v letech 1924-1927 zastával pozici viceprezidenta finančního ústavu Steiermärkische Sparkasse.

Tituly a ocenění

Během své diplomatické a politické kariéry získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí. Jako ministr obchodu obdržel v roce 1900 titul c. +more k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Získal také čestné občanství v několika městech (Lovran, Prägraten, Virgen).

Rakousko-Uhersko

60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1905) * +moreCoronaFerrea_-_GC. png'>60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1904) * velkokříž velkokříž Řádu Františka Josefa (1899) * 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) * 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1894).

Zahraničí

60x60pixelů velkodůstojník Řádu čestné legie (Francie) * +more_Anny_(baretka). svg'>60x60pixelů rytíř Řádu sv. Anny I. třídy (Rusko) * 60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Německo) * 60x60pixelů Řád pruské koruny II. třídy (Německo) * 60x60pixelů Řád sv. Mořice a Lazara (Itálie) * 60x60pixelů rytíř Řádu sv. Michaela (Bavorsko) * 60x60pixelů rytíř Řádu Karla III. (Španělsko) * 60x60pixelů rytíř Řádu Vasova (Švédsko) * 60x60pixelů rytíř Řádu Albrechtova (Sasko) * 60x60pixelů Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše) * 60x60pixelů Řád Osmanie II. třídy (Osmanská říše) * 60x60pixelů Řád lva a slunce I. třídy (Persie) * 60x60pixelů Řád zähringenského lva (Bádensko) * 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Alexandra (Bulharsko) * 60x60pixelů velkokříž Královského řádu za občanské zásluhy (Bulharsko) * 60x60pixelů komandér Řádu svatého Řehoře Velikého (Papežský stát) * 60x60pixelů komandér Řádu Spasitele (Řecké království).

V roce 1876 se ve Štýrském Hradci oženil s baronkou Klarou von Schmidburg (1851-1939), dcerou generálmajora a c. k. +more komořího barona Rudolfa Schmidburga (1810-1902). Z jejich manželství se narodily tři děti, syn Rudolf a dvě dcery.

Odkazy

Reference

Literatura

DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarns) von 1825-1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhältnisse und Biografien; Wien, 2017; s. +more 224-225 (heslo Guido von Call) ISBN 978-3-205-20493-0.

Externí odkazy

[url=https://www.biographien.ac.at/oebl_1/133.pdf]Guido von Call in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich[/url] *

Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští úředníci Kategorie:Rakouští bankéři Kategorie:Ministři obchodu Předlitavska Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Velkodůstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) +more_Lazara'>Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Nositelé Řádu Karla III. Kategorie:Nositelé Řádu Vasova Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Kategorie:Nositelé Královského řádu za občanské zásluhy Kategorie:Narození v roce 1849 Kategorie:Narození 6. září Kategorie:Narození v Terstu Kategorie:Úmrtí v roce 1927 Kategorie:Úmrtí 12. května Kategorie:Úmrtí ve Štýrském Hradci Kategorie:Muži.