Gunreibu

Historie

Sukejuki Itó, nejdéle sloužící náčelník Kaigun gunreibu - tuto pozici zastával přes 10 let mezi lety 1895 a 1905 Císařské námořnictvo muselo ve svých počátcích bojovat o nezávislost na císařské armádě. +more Záležitosti armády i námořnictva řídilo Hjóbušó ( ~ vojenské ministerstvo). Po založení Kaigunšó ( ~ ministerstvo námořnictva) v roce 1872 byla v Sanbókjoku ( ~ společný generální štáb/úřad podřízený Hjóbušó) zřízena 6. kancelář ( dai-roku kjoku). Ta byla v únoru 1874 přejmenována na Kaigun gundži bu ( ~ sekce námořních záležitostí). Úkoly (stále neexistujícícho) námořního generálního štábu řešilo od 5. prosince 1878 Sanbó honbu ( ~ (armádní) štábní velitelství), které bylo společné pro armádu i námořnictvo. V rámci Sanbó honbu byly 18. března 1886 zřízeny oddělené Rikugunbu a Kaigunbu ( a ~ armádní a námořní sekce). Dne 14. května 1888 byl společný štáb v rámci Sanbó honbu rozpuštěn a Rikugunbu a Kaigunbu byly nahrazeny samostatnými Rikogun sanbó honbu a Kaigun sanbó honbu ( a ~ armádní a námořní štábní velitelství).

Dne 7. března 1889 bylo Kaigun sanbó honbu vyjmuto z pravomoci Rikugunšó ( ~ armádní ministerstvo války), přejmenováno na Kaigun sanbóbu a podřízeno Kaigunšó.

K 20. květnu 1893 bylo Kaigun sanbóbu zrušeno a 22. +more května 1893 bylo založeno Kaigun gunreibu, nezávislé na jakékoliv civilní, či vojenské instituci a podřízené pouze císaři. Nové Kaigun gunreibu, mělo vedle plánování námořních operací, námořního transportu, obrany pobřeží a námořní rozvědky (což byly úkoly již Kaigun sanbóbu) na starosti navíc organizaci jednotlivých kantai ( ~ loďstvo) a sentai ( ~ eskadra). Administrativní řízení námořnictva (a zprostředkovaně i zajišťování finančních prostředků) zůstalo v pravomoci Kaigunšó (které rovněž mělo přístup k císaři). V dobách války tvořila část členů Kaigun gunreibu zároveň část námořní sekce Daihonei, což bylo nejvyšší (a jediné) společné velení císařských ozbrojených sil.

V listopadu 1897 k povinnostem Kaigun gunreibu přibylo i plánování národní obrany ( kokubó).

Dne 27. září 1933 byl Kaigun gunreibu přejmenován na Gunreibu a jako takový zůstal zachován až do 15. +more října 1945, kdy byl po japonské kapitulaci na konci druhé světové války rozpuštěn.

Struktura

Osami Nagano, náčelník Gunreibu po větší část druhé světové války Kaigun gunreibu se původně dělil na jednotlivé ka ( ~ sekce). +more Ty byly (pravděpodobně v listopadu 1897) přejmenovány na kjoku ( ~ úřad). K další změně došlo 26. prosince 1903, kdy se z kjoku staly sanbó ( ~ štáb). Ty vydržely až do 1. února 1937, kdy byla ustanovena nová (a v podstatě konečná) struktura Gunreibu založená na čtyřech bu ( ~ divize) o celkem deseti ka:.

* 1. bu - operační: ** 1. +more ka - zodpovědná za obranu Japonského císařství, plánování válečných operací a organizaci kantai a sentai ** 2. ka - zodpovědná za výcvik * 2. bu - válečné přípravy: ** 3. ka - zodpovědná za vypracování plánů rozvoje loďstva, plánování náhrady plavidel, letounů a vybavení ** 4. ka - zodpovědná za plánování námořních expedic a námořní přepravy * 3. bu - rozvědka: ** 5. ka - zodpovědná za zpravodajské pokrytí Ameriky ** 6. ka - zodpovědná za zpravodajské pokrytí Číny ** 7. ka - zodpovědná za zpravodajské pokrytí Evropy ** 8. ka - zodpovědná za zpravodajské pokrytí Velké Británie * 4. bu, zahrnující 9. a 10. ka, zajišťovala vše, co se týkalo komunikace a šifrování.

Dne 5. listopadu 1940 byla v rámci 4. bu zřízena 11. ka, která měla za úkol vypracovat oficiální vojenskou historii od počátku čínsko-japonské války.

Seznam náčelníků štábu

Náčelníky štábu ( Kaigun gunreibu čó od 1893, respektive Gunreibu sóčó od 1933) byli tito admirálové:

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Japonské císařské námořnictvo Kategorie:Generální štáby Kategorie:Japonská slova a fráze