Gurk

Gurk (slovinsky Krka) je tržní obec v Korutanech s 1264 obyvateli (Počet 1. ledna 2015) v okrese Sankt Veit an der Glan. Větší regionální význam měla obec jako biskupské sídlo diecéze Gurk a díky románské katedrále z roku 1140, jež je spjata s klášterem sv. Emy z Gurku (asi 995-1045).

Geografie

Geografická poloha

Tržní obec Gurk je obklopena horskými stráněmi a rozlehlými lesy a nachází se uprostřed málo osídleného Gurského údolí. Proti proudu řeky Gurky leží městečko Straßburg s pevností, z níž kdysi gurská knížata-biskupové spravovali panství.

Dějiny

Gurská katedrála +morejpg|náhled'>Klášter Sluneční hodiny na jižní stěně kláštera v Gurku.

Název Gurk („die Gurgelnde“ = bublavý, klokotavý, zurčivý apod. ) je odvozen od stejnojmenné řeky Gurky. +more Území dnešní obce bylo osídleno již před asi 2000 lety, většího významu však obec nabyla až po připojení Korutan k Bavorsku. Nejstarší písemná zmínka o řece pochází z roku 831 a jistý salcburský dvůr Gurk je zmiňován roku 864. V roce 898 daroval císař Arnulf Korutanský předkovi sv. Emy Cventibolt značná území údolí Gurktal, mezi nimiž figurovalo také hospodářství Gurk, jehož předpokládaná poloha je v dnešním Lieding, části obce Straßburg.

Roku 975 udělil císař Ota II. +more privilegium existujícímu liedinskému ženskému klášteru. Ten byl založen hraběnkou Emou z Gurku v letech 1043 až 1045 na dnešním místě v Gurku. Klášter Gurk však neexistoval dlouho, neboť místo ženského kláštera byla salcburskou arcidiecézí roku 1072 založeno biskupství Gurk, vlastníci rozlehlé panství v severní části Korutan. Gurk byl sídlem biskupství do roku 1787, kdy bylo přemístěno do Klagenfurtu.

Pod správou kláštera se v průběhu středověku a pozdního středověku obec rozvinula v sídlo s řemeslníky a živnostníky. ve 13. +more století získal Gurk tržní právo, dlouho však nebyl, podobně jako další klášterní tržní obce v Korutanech, tržní obcí v plném smyslu a až do 18. století neměl ani vlastní znak či pečeť.

Obecní symboly

Znak Gurku zobrazuje „v modrém poli podélně umístěnou románskou baziliku o dvou věžích s barokními vrcholy. Nad bazilikou jsou znázorněny biedermeierové váhy“. +more Váhy nad obrazem gurského dómu byly převzaty z tržní pečeti z 19. století. Ačkoli Lieding získal tržní práva již roku 975 a první sídlo řemeslníků při katedrále je ve 13. století získalo také, neměl Gurk ještě v 18. století ani znak ani pečeť. Teprve po přeložení biskupského sídla do Klagenfurtu se v listinných knihách objevuje jediné pečetidlo označené „Markt Gurk“, s motivem biedermeierových vah, symbol tržního soudce a spravedlivé vrchnosti.

Znak a vlajka byly obci propůjčeny 20. února 1969, vlajka je žluto-modro-žlutá se vkomponovaným městským znakem.

Kultura a pamětihodnosti

Farní, kdysi katedrální chrám Nanebevzetí Panny Marie (Mariä Himmelfahrt) * Středověká kašna Gerichtsbrunnen v Ranitzi, zvaná „Pohanská kašna (Heidenbrunnen) nebo Římská kašna (Römerbrunnen)“ * Trpasličí park Gurktal, zábavní park

25. června 1988 navštívil papež +more'>Jan Pavel II. místní dóm a pomodlil se v kryptě u hrobu svaté Emy. První papežská návštěva v korutanských dějinách byla zároveň velkou mediální událostí a přivedla tisíce lidí na mši slouženo pod širým nebem před katedrálou.

Obec Gurk byla roku 1998 zvolena Evropskou radou jako „Evropská obec“.

Obyvatelstvo

Podle sčítání obyvatel měl v roce 2001 Gurk 1 311 obyvatel, z nichž 99,0 % je rakouských státních občanů. 94,6 % obyvatelstva je římskokatolického vyznání a 1,5 % evangelíků, 3,5 % jsou bez vyznání.

Politika

Obecní zastupitelstvo

Obecní zastupitelstvo, vzešlé z voleb roku 2009, sestává z 15 členů:

* 8 FPK * 4 ÖVP * 2 SPÖ * 1 FPÖ

Přímo voleným starostou je Siegfried Kampl (BZÖ).

Členění obce

Obec se dělí na tři katastrální části (Pisweg, Gruska, Gurk) a dále zahrnuje 22 místních čáastí (v závorkách jsou počty obyvatel z 31. října 2011):

Sousední obce

S = Straßburg

Z = Weitensfeld im Gurktal

V = Mölbling

J = Frauenstein

Partnerská města

Arnstadt v Durynsku (Německo) * Hallein v Salcbursku

Osobnosti

Ema z Gurku

Odkazy

Reference

Literatura

Wilhelm Deuer, Johannes Grabmayer: Transromanica - Auf den Spuren der Romanik in Kärnten (Reihe „Kulturwanderungen“). Verlag Johannes Heyn, Klagenfurt 2008, S. 149-157

Externí odkazy

Kategorie:Obce v okrese Sankt Veit an der Glan