Cesko.wiki Gustav Frištenský
Author
Albert FloresGustav Frištenský (11. května 1879, Kamhajek, součást obce Křečhoř - 4. dubna 1957, Litovel) byl za Rakouska-Uherska a první republiky českým zápasníkem v řeckořímském zápase.
Biografie
Mládí
Narodil se jako jedno ze šesti dětí v obci Kamhajek (součást obce Křečhoř), kde jeho otec Alois Fridsteinský si vzal Kateřinu Choděrovou. Ve čtrnácti letech ho rodiče poslali na učení ke kováři. +more Zde mu jeden ze starších spoluučňů nastražil žhavou podkovu, která mu způsobila vážné popálení ruky. Po tříměsíční domácí léčbě se již do kovárny nevrátil, ale šel do učení na řezníka. Po vyučení vyrazil, jak bylo tehdy zvykem, na zkušenou do světa. Místo dostal v Brně u řezníka a uzenáře Moritze Soffera, který i s manželkou Karoline asi na podzim 1942 zahynul ve vyhlazovacím táboře Treblinka. Frištenský v Brně po krátkém čase začal navštěvovat místní Sokol a atletický klub Hellas.
Zápasnická dráha
Miroslava Frištenská, choť Gustava Frištenského V roce 1900 vyhrál svůj první mezinárodní závod, který se konal v Praze. +more O tři roky později se stal amatérským mistrem Evropy, když v Rotterdamu vyhrál v řeckořímském zápase. V té době měřil 186 centimetrů a vážil 94 kilogramů. Jeho vítězství však mělo i stinnou stránku, po návratu do vlasti zjistil, že jeho místo řeznického tovaryše bylo obsazeno. V převážně německém Brně byl pro Frištenského velký problém sehnat si novou práci a úspory pomalu docházely. Asi po půl roce tak kývl na jednu z četných nabídek a vydal se na dráhu profesionálního zápasníka. Od roku 1917 žil v Litovli, kde se oženil s dcerou sládka litovelského pivovaru Miroslavou Ellederovou (1888-1947). Vlastnil statek v Lužicích u Šternberka, který mu byl jako součást Sudet po Mnichovské dohodě v roce 1938 zabaven. Po roce 1945 mu byl statek navrácen, ovšem vypleněný Rudou armádou a poté byl kolektivizován.
Později zápasil v USA a vystupoval v cirkusech (např. ve známém cirkusu Kludský), v roce 1929 se stal profesionálním mistrem Evropy, když vyhrál v pražské Lucerně.
Filmová dráha
Gustav Frištenský vystupoval jako herec ve dvou filmech: * 1927 Pražský kat (role kata Jana Mydláře) * 1929 Boží mlýny (role kováře Drastila)
Odbojová činnost
Za druhé světové války podporoval finančně odbojovou činnost. Byl zatčen a vyslýchán, měl být transportován do koncentračního tábora. +more Díky úplatku byl propuštěn. Po válce byl oceněn Záslužným křížem za práci pro osvobození vlasti v době Protektorátu. V roce 1945 přispěl 45000 korunami na obnovu vypálené obce Javoříčko.
Závěr života
socha před sokolovnou v Litovli +morejpg|náhled|vpravo'>hrob rodiny Frištenských v Litovli Po roce 1945 vystupování zanechal. Po válce rozdělil svých 150 000 Kč ženám po zemřelých četnících. Roku 1947 ovdověl. V roce 1956 obdržel titul Zasloužilý mistr sportu. Zemřel 4. dubna 1957 v Litovli, kde je pochován. Před sokolovnou v Litovli má sochu.
V posledních třiceti letech života patřil k jeho přátelům básník Petr Bezruč. I když se oba lišili povahou, vzděláním a životním zaměřením, vzájemně k sobě cítili úctu a sympatii. +more Když zemřel, rozloučil se s ním Bezruč v kondolenčním listu :.
Zápasu se věnovali také jeho bratři František, Josef a Karel. V divadelní hře Dobytí severního pólu mu byl vytvořen fiktivní bratranec - „potah, nosič a primitiv“ Varel Frištenský.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=http://www. gustavfristensky. +morecz/]Web o Gustavu Frištenském[/url] * [url=http://www. lidovky. cz/pohnute-osudy-legendarniho-silaka-gustava-fristenskeho-veznili-nacisti-a-trapili-komunisti-idj-/lide. aspx. c=A151026_202133_lide_ELE]POHNUTÉ OSUDY: Legendárního siláka Gustava Frištenského věznili nacisti a trápili komunisti[/url].
Kategorie:Čeští zápasníci Kategorie:Čeští vzpěrači Kategorie:Čeští diskaři Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Českoslovenští zápasníci Kategorie:Mistři Evropy v zápasu Kategorie:Zasloužilí mistři sportu Československa Kategorie:Osobnosti československého odboje během druhé světové války Kategorie:Osobnosti na českých poštovních známkách Kategorie:Sportovci z Litovle Kategorie:Narození 1879 Kategorie:Narození v Křečhoři Kategorie:Úmrtí 4. +more dubna Kategorie:Úmrtí 1957 Kategorie:Úmrtí v Litovli Kategorie:Pohřbení v Litovli Kategorie:Muži Kategorie:Průkopníci sportu.
