Gustav I. Vasa

Technology

12 hours ago

Author

Gustav I. Vasa byl švédský král z rodu Vasa, který vládl v letech 1523 až 1560. Jeho vláda je považována za zlomovou, protože vedla ke sjednocení Švédska a zavedení luteránství jako státního náboženství. Gustav I. Vasa se také snažil omezit moc šlechty a posílit královskou moc. Pod jeho vedením se Švédsko také účastnilo mnoha válečných konfliktů, včetně války se svým hlavním rivalem Dánskem. Úspěchy i neúspěchy Gustava I. Vasy měly hluboký dopad na švédskou historii a ovlivnily budoucí vývoj země. Na konci své vlády byl Gustav I. Vasa považován za jednoho z nejvlivnějších švédských králů a jeho dědictví pokračuje dodnes.

Gustav I. (12. května 1496 Rydboholm - 29. září 1560 Stockholm), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako Gustav Vasa, byl švédský král od roku 1523 až do své smrti. Byl prvním panovníkem z dynastie Vasa, vlivného šlechtického rodu, který vládl ve Švédsku po většinu 16. a 17. století.

Gustav I. byl zvolen regentem roku 1521 poté, co vedl povstání proti dánskému králi +more_Dánský'>Kristiánu II. , který stál v čele Kalmarské unie a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska.

Gustav měl nevyzpytatelnou povahu. Hovoří se o něm jako o osvoboditeli země, ale také jako o tyranizujícím vládci. +more Proto je častou postavou vystupující v mnoha knihách. V roce 1523, kdy získal moc, byl téměř neznámou osobností. Stal se vládcem rozdělené země bez ústřední vlády. Ačkoliv nebyl tak známý jako jeho současníci z kontinentální Evropy, stal se prvním rodilým suverénním švédským panovníkem, byl zdatným propagandistou a byrokratem, který zřídil silnou ústřední vládu. Během jeho vlády bylo ve Švédsku zavedeno protestantské vyznání.

V tradiční švédské historiografii je označován za zakladatele moderního švédského státu a za „otce vlasti“ (pater patriae). Gustav se rád srovnával s Mojžíšem, který osvobodil svůj lid a založil stát. +more Byl znám svými nelítostnými metodami a špatnou povahou, zároveň však miloval hudbu a vyznačoval se bystrým úsudkem.

Manželství a potomci

Gustav I. Vasa byl třikrát ženatý.

24. +more září roku 1531 se oženil s princeznou Kateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg (1513-1535). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; po potratu druhého dítěte Kateřina 23. září roku 1535 zemřela. * Erik (1533-1577), švédský král v letech 1560-1567.

1. +more října roku 1536 se oženil s Markétou Leijonhufvud (1514-1551). Z manželství vzešlo deset potomků - pět dcer a pět synů, nichž dva zemřeli jako nemluvňata:.

# Jan (+more_prosinec'>21. prosince 1537 - 17. listopadu 1592), švédský král od roku 1568 až do své smrti, #: ⚭ 1562 Kateřina Jagellonská (1. listopadu 1526 - 16. září 1583) #: ⚭ 1584 Gunilla Bielke (25. června 1568 - 19. června 1597) # Kateřina (6. června 1539 - 21. prosince 1610), ⚭ 1559 hrabě Edzard II. Východofríský (24. června 1532 - 1. března 1599) # Cecilie (6. listopadu 1540 - 27. ledna 1627), ⚭ 1564 markrabě Kryštof II. Bádenský (26. února 1537 - 2. srpna 1575) # Magnus (25. července 1542 - 21. června 1595), vévoda z Östergötlandu, nikdy se neoženil, ale měl nemanželské potomky # Karel (*/† 1544); # Anna (9. června 1545 - 3. března 1610), ⚭ 1562 Jiří Jan I. Falcko-Veldenzský (11. dubna 1543 - 18. dubna 1592), falckrabě z Veldenz # Sten (1546-1547) # Žofie (29. října 1547 - 17. března 1611), ⚭ 1568 Magnus II. Sasko-Lauenburský (1543-1603) # Alžběta (5. dubna 1549 - 20. listopadu 1597), ⚭1581 Kryštof Mecklenburský (30. července 1537 - 4. března 1592) # Karel (4. října 1550 - 30. října 1611), švédský král od roku 1599 až do své smrti, #: ⚭ 1579 Maria Falcká (24. července 1561 - 29. července 1589) #: ⚭ 1592 Kristina Holštýnsko-Gottorpská (13. dubna 1573 - 8. prosince 1625).

Dne 22. +more srpna 1552 se oženil s Kateřinou Stenbock (1535-1621). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné.