Gustav Jäger

Životopis

Narodil se v Kirchburgu nad Jagstem ve Württembersku jako nejmladší ze šesti dětí německého národopisce a protestantského faráře Karla Friedricha Jaegra, rovněž dědeček byl farářem. Gustavův bratr Otto Jäger se stal známým pedagogem a tělovýchovným spisovatelem, profesorem filosofie a pedagogiky. +more Dětství prožil Gustav na otcově faře. Roku 1841 se rodina přestěhovala, protože otec byl přeložen na faru v Münchingenu. Roku 1842 otec zemřel a matka se s dětmi přestěhovala nejprve na zámeček Harling, později do Markgröningenu.

Gustav pak pobýval v semináři v Urachu a v teologickém ústavu v Tübingenu. V Tübingenu následně vystudoval i přírodovědu a lékařství. +more Během studia bydlel ve viničním domku, kde preparoval obojživelníky, ptáky a drobné savce za účelem anatomických výzkumů.

20. prosince 1860 se v Sondelfingenu stala jeho ženou Selma Johanna Krais (11. +more prosince 1835 - 5. února 1907), která rovněž pocházela z farářské rodiny. Měli spolu 9 dětí, z nichž se 6 dožilo dospělosti: Max Julius (* 1861), Theodora Johanna (*1862), Sophia Elisabeth (* 1864), Franz (* 1867), Clara Emma (* 1870) a Gustav Julius (* 1873).

Na přelomu 50. a 60. +more let působil jako hofmajstr (vychovatel, správce) v jedné průmyslnické rodině ve Vídni. Stal se docentem zoologie ve Vídni. Jakožto protestant však narazil v katolickém Rakousku na kariérní strop, vyšší vědecké funkce mu nebyly přístupné. Uvažoval nejprve o zřízení veřejného mořského akvária, roku 1864 otevřel ve vídeňském Prátru první „biologickou zvířecí zahradu“, vědecky pojatou zoologickou zahradu a vydával „Zoologické listy“, v nichž se projevil jako jeden z prvních a nejaktivnějších přívrženců Darwina.

Prusko-rakouská válka roku 1866 ukončila jeho působení ve Vídni a Jäger se s rodinou vrátil do Stuttgartu, kde se dále zabýval autorskou činností. Od roku 1867 začal opět získávat různé učitelské závazky. +more Roku 1868 byl jmenován profesorem zoologie a fyziologie na Zemědělské akademii v Hohenheimu, následně se stal učitelem zoologie a antropologie na polytechnice ve Stuttgartu a profesorem fyziologie na veterinární škole. Pedagogické činnosti se věnoval až do roku 1884.

Kniha Käferbuch - Naturgeschichte der Käfer EuropasNapsal různé práce týkající se biologických témat. +more Roku 1869 napsal Die Darwinsche Theorie und ihre Stellung zu Moral und Religion (Darwinistická teorie a její vztah k morálce a náboženství), v letech 1871-1878 Lehrbuch der allgemeinen Zoologie (Učebnici všeobecné zoologie), též knihu „Leben im Wasser“ (Život ve vodě) a „Deutschlands Tierwelt“ (Německý svět zvířat). V roce 1878 Die Entdeckung der Seele (Objev/odhalení duše), v němž jako jeden z prvních významnějších autorů převzal Kertbenyho termíny homosexualita a heterosexualita, pocházející z konce 60. let. Roku 1878 rovněž vydal „Menschliche Arbeitskraft“ (Lidská pracovní síla).

Byl velmi aktivním entomologem specializovaným na brouky, zejména na čeledi krascovití a vrubounovití. Společně s Karlem Gustavem Calwerem napsal Käferbuch - Naturgeschichte der Käfer Europas (Kniha brouků - Dějiny evropských brouků). +more Tato práce byla velmi populární a do roku 1916 vycházela v opakovaných reprintech. Jeho sbírka brouků je umístěna v přírodovědném muzeu ve Stuttgartu.

Roku 1876 zveřejnil hypotézu vysvětlení dědičnosti, podobnou teorii, jakou později zpracoval August Weismann. Tato teorie používala pojem germplazmy (zárodečné plazmy) a vychází z efektu, že zárodečná protoplazma předává své specifické vlastnosti z generace na generaci, přičemž se dělí na ontogenetickou část, z nichž vzniká jedinec, a fylogenetickou část, která je určena k vytváření reprodukčního materiálu dospělého potomstva.

Roku 1884 zanechal pedagogické činnosti a otevřel si lékařskou praxi ve Stuttgartu.

Ve Stuttgartu obýval se svou početnou rodinou velkou usedlost na Hegelstraße. Kromě obytného domu se na jeho pozemku nacházela vila s kuželnou, zahradní dům, kůlna a zábavní park. +more V roce 1902 navíc získal usedlost s lesem a loukami v Karnsbergu u Murrhardtu, který nechal zdokonalit a pak tam rodina trávila letní měsíce. Po smrti manželky Selmy v únoru 1907 se v roce 1908 podruhé oženil, vzal si Helene Müller (1864-1942), která byla mladší nejen než Jäger sám, ale i než některé z jeho dětí. Jäger zemřel v 84 letech. Tři z jeho synů byli lékaři a pokračovali v jeho práci.

Normální oblečení (Normalkleidung)

Koncem 60. let prováděl Jäger výzkumy v oblasti hygieny a péče o zdraví, týkající se významu a důležitosti aromatických látek. +more Společně se svým bratrem, pedagogem a propagátorem tělovýchovy Otto Jägrem, zkoumali vliv tělesného cvičení na tělo. Přitom zaměřovali pozornost zejména na souvislost mezi hlavní činností a zvyšováním výkonnosti. Došel rovněž k závěru, že vlna má na lidskou kůži lepší vliv než rostlinná vlákna. Výzkumy závislosti procesu látkové přeměny na oblečení patřily k Jägerovým ústředním dílům; v letech 1881-1884 mu zabraly tolik času, že kvůli nim zanechal veškeré výukové činnosti. V roce 1880 napsal spis Die Normalkleidung als Gesundheitsschutz (Normální oblečení jako ochrana zdraví), v němž obhajuje nošení surových vlněných materiálů přímo na kůži, a odmítal zvláště používání rostlinných vláken pro oděvy. Jägerem propagované pánské Normalkleidung sestávalo z prodyšných vlněných částí. O takovém oblečení nejen publikoval, ale od roku 1879 je nechal ve stuttgartské pletařské továrně Wilhelm Benger & Söhne i vyrábět.

Jäger tak patřil k průkopníkům soudobého hnutí oděvní reformy, která na přelomu 18. a 19. +more století tradiční oděvy nahrazovala moderními a pohodlnými sportovními oděvy. Německá biologie byla úzce provázána s filosofií a s širokým proudem naturisticky zaměřeného společenského reformního hnutí (Lebensreform), k němuž reforma oblékání patřila. Jäger byl rovněž ovlivněn myšlenkami antroposofie, k nimž se hlásil. Propagoval také názor, že vojenská výchova prospívá zdraví a výkonnosti jednotlivců i společnosti, a militarismus považoval za školu zdraví lidu. Mezi Jägerovy horlivé příznivce patři stuttgartský průmyslník a vynálezce Robert Bosch, zakladatel známé firmy Bosch, který po desetiletí nosil jen Jägerovo „normální oblečení“.

V Anglii Jägerovo oblečení propagoval Oscar Wilde. Vlněné spodní prádlo doporučované Jägerem si vzal za vzor britský podnikatel Lewis Tomalin, který v Anglii publikoval a popularizoval Jägerovo učení a roku 1884 otevřel v Londýně prodejnu „Dr Jaeger’s Sanitary Woollen System“. +more V roce 1890 tato firma nabízela kolem 50 druhů vlněného zboží, od spodního prádla až po kapesníky či závěsy. Oděvní značka Jaeger existuje na trhu dosud. V roce 1890 nosil vlněné pletené oblečení George Bernard Shaw, využívali je i polárníci (například Fridtjof Nansen) i cestovatelé do Afriky. Byly používány rovněž další materiály živočišného původu jako merino (jemná ovčí vlna), kašmír, vlna lamy alpaky, vikuňa, velbloudí srst atd.

Po první světové válce v Německu oblíbenost „Normalkleidung“ značně ochabla, v Anglii nikoliv. Anglická firma Jaeger má kolem 60 prodejen a 14 továren ve Velké Británii a vlastní stádo ovcí v Austrálii.

Jäger sám si svým aktivismem zasloužil u současníků přezdívku Woll-Jäger (vlněný Jäger).

V češtině se paradoxně říká jégrovky spodnímu prádlu z Jägerem odmítané bavlny. Tento název však pochází od pletárny Gustav Jäger, kterou založil Jägerův sudetský jmenovec Gustav Adolf Jäger (1851-1927) v Krásném Buku u Krásné Lípy roku 1877 (tedy 2 roky před tím, než se ve Stuttgartu začalo vyrábět Normalkleidung podle würtemberského Gustava Jägera).

Ocenění, hodnocení

+more5'>Pamětní deska na Jägerově rodném domě v Bürgu Jägerovi udělil württemberský král za všeobecné zásluhy o průmysl a obchod velkou zlatou medaili. Bylo mu uděleno čestné občanství v jeho rodišti Bürgu i v Murrhardtu, kde měl letní sídlo. V Murrhardtu po něm byla pojmenována i ulice.

Kulturní historik Max von Boehn roku 1918 napsal s trochou ironie: Jäger chtěl dojít k poznatku, že člověk neustále vylučuje dvě protikladné látky, a to jednu příjemně vonící látku štěstí a jednu nepříjemně zapáchající látku strachu. Nyní se rozhodl, že by mělo oblečení, zejména spodní prádlo, zajistit správnou rovnováhu obou těchto látek. +more Mělo by vytvořit tělesné vlastnosti, při kterých je vytvářeno co nejméně látky strachu a co nejvíce látky štěstí. Věřil, že nošením vlněného prádla a vlněného šatstva bude možné dosáhnout, a toho dosáhl, opíraje se o vlastní objevy, celého systému „normálního oblečení“. (…) Jím zavedená Jägerova uniforma se stala módní záležitostí odolnou proti počasí, afektům i nákaze. Shledal dvouřadý württemberský vojenský kabát tím nejzdravějším, zároveň otužujícím i chránícím oděvem pro muže. (…) Jeho reformní návrh ženského oblečení: vlněná košile, vlněné punčochy, podvlékačky a spodnička z flanelu, bez korzetu, k tomu svrchní oděv z vlny, až ke krku uzavřený (…).

Reference

Literatura

Eugen Dolmetsch: Aus dem alten Stuttgart, Schwäbischer Merkur, 13. 2. +more 1938 * H. Göhrum: Das Werk eines Lebensforschers - Zum 25. Todestag von Gustav Jaeger, Deutsches Leben, příloha Stuttgarter Neuen Tagblatt, 16. května 1942 * Hans Helmut Jaeger: Familien-Chronik Jaeger V. Band, Teil 1 und 2, Erlangen 1982 und 1980 * W. Schawaller: [Jager, G. ] Stuttg. Beitr. Naturk. Ser. A (Biol. ) , Stuttgart, 1994, (Nr. 508 1-40) * S. Schenkling: [Jäger, G. ] Ent. Blätter, 1933, 29, 28-30.

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20101123173503/http://www. zalf. de/home_zalf/institute/dei/php/biograph/biograph. php]Biographien der Entomologen der Welt[/url] (životopisy světových entomologů), Leibniz-Zentrums für Agrarlandschaftsforschung (ZALF) e. V. Müncheberg.

Kategorie:Němečtí vědci Kategorie:Němečtí vynálezci Kategorie:Němečtí biologové Kategorie:Němečtí fyziologové Kategorie:Němečtí lékaři Kategorie:Němečtí antropologové Kategorie:Němečtí entomologové Kategorie:Dějiny oděvu Kategorie:Narození 23. +more června Kategorie:Narození v roce 1832 Kategorie:Úmrtí ve Stuttgartu Kategorie:Úmrtí v roce 1917 Kategorie:Úmrtí 13. května Kategorie:Muži Kategorie:Absolventi vysokých škol v Německu.