Gustav Leonhardt

Gustav Leonhardt (30. května 1928 – 16. ledna 2012) byl nizozemský hudebník, cembalista, varhaník, dirigent, hudební pedagog a muzikolog. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších interpretů barokní hudby a představitele historicky informované interpretace. Leonhardt se narodil v německém Lipsku, ale jeho rodina se brzy přestěhovala do Nizozemska. Studoval cembalo a varhany na Amsterdamské konzervatoři, kde později také působil jako pedagog. Svou hudební kariéru zahájil jako varhaník v různých kostelech a jako člen cembalového tria s Franskem Brüggem a Anner Bylsmaem. Leonhardt byl vášnivým propagátorem historicky informované interpretace, která se snaží co nejvíce zkoumat a napodobovat původní podmínky a zvuky, jaké byly v době vzniku díla. Byl oceňován pro svou preciznost, autentičnost a hluboké porozumění barokní hudbě. Proslavil se zejména svými nahrávkami děl Johanna Sebastiana Bacha a Dietricha Buxtehudeho. Kromě hraní na klávesové nástroje se Leonhardt také věnoval dirigování a vydávání hudebních edic. Spolupracoval s řadou předních interpretačních souborů, jako jsou Leonhardt Consort a Collegium Vocale Gent. Byl také častým hostem na mezinárodních festivalech a získal mnoho ocenění za svou práci. Gustav Leonhardt zemřel v roce 2012 ve věku 83 let. Jeho odkaz v oblasti barokní hudby zůstává silný a jeho interpretace jsou stále považovány za vzorové.