Géza Imre

Géza Imre (9. března 1946, Budapešť – 29. června 2013, Zalaegerszeg) byl maďarský spisovatel, literární teoretik, editor, překladatel a vysokoškolský pedagog, známý svou prací v oblasti maďarské a české literatury. Imre se narodil v Budapešti v roce 1946. Po ukončení střední školy studoval maďarskou a ruskou literaturu na univerzitě v Budapešti. V roce 1975 obhájil doktorskou disertaci o české literatuře a v roce 1994 získal titul doktor věd. Ve své výzkumné práci se zaměřoval na české prózy 20. století a vztah mezi maďarskou a českou literaturou. Byl také známým překladatelem české literatury do maďarštiny. Po ukončení studií začal Imre působit jako vysokoškolský pedagog na univerzitě v Budapešti a následně se stal profesorem literatury. V letech 1995–2013 byl vedoucím katedry obecné a srovnávací literatury na této univerzitě. Imre byl redaktorem a spoluzakladatelem různých literárních časopisů a zasedal v mnoha literárních organizacích. Byl také autorem několika knih o maďarské a české literatuře, jako například "Új magyar prózagyártás" (1977), "A huszártábornok és más történetek" (1997) a "A kenyértörés percében" (2006). Géza Imre zemřel ve věku 67 let v roce 2013 ve městě Zalaegerszeg. Jeho práce a přínos v oblasti literatury jsou uznávány a oceňovány jak v Maďarsku, tak i v České republice.