HAL HJT-16 Kiran

HAL HJT-16 Kiran byl indický dvoumístný jednomotorový proudový cvičný letoun ze 60. let 20. století národního leteckého výrobního komplexu Hindustan Aeronautics Limited (HAL).

Vývoj

HAL HJT-16 Kiran Mk. +moreII Pro zkvalitnění a zefektivnění pilotního výcviku bylo v roce 1959 rozhodnuto o vývoji vlastního cvičného proudového letounu, schopného plného nahrazení dosavadního třístupňového procesu v IAF. Indičtí piloti nejprve prodělávali základní a pokračovací výcvik na vrtulových letounech HT-2 a T-6 Texan v rozsahu 40 a 85 hodin. Následně pilotní adepti nalétali dalších 75 hodin na cvičných proudových strojích de Havilland Vampire T. 55 a až poté přecházeli k operačně přeškolovací jednotce. Úkolem byl pověřen šéfkonstruktér Dr. V. M. Ghatage a jeho zástupce Raj Mahindra z letecké výroby HAL v Bangalore.

První prototyp letounu HJT-16 (č. U 327) vzlétl ke svému úvodnímu letu 4. +more září 1964. Druhý prototyp provedl svůj první let v srpnu 1965.

U prvních sériových strojů HAL HJT-16 Kiran Mk. 1 se v provozu u jednotlivých útvarů projevily potíže s čelním štítkem kabiny, který byl zhotoven z jednoho kusu organického skla. +more Tato část kabiny proto byla v roce 1971 u všech strojů překonstruována do třídílné podoby s obvyklejším rámováním. Přetlakový kokpit byl vybaven dvojicí vystřelovacích sedadel Martin Baker Mk. H4HA s parametry h = 0, v = 110 km/h, umístěných vedle sebe. Pohon zajišťoval jeden turbokompresorový motor Rolls-Royce Viper 11 Mk. 22/8, licenčně vyráběný motorářským oddělením HAL.

Od 68. vyrobeného Kiranu byly jako standardní součást zavedeny křídlové závěsníky k instalaci kontejnerů HAL s kulomety FN ráže 7,62 mm, raketových bloků SNEB 122-1 se sedmi raketami ráže 68 mm, přídavných nádrží nebo pumové výzbroje. +more Takto modifikované letouny nesly označení HAL HJT-16 Kiran Mk. 1A.

HJT-16 Kiran Mk. II, zalétaný 30. +more července 1976, byl již vybaven čtveřicí křídelních závěsníků, modernizovaným vybavením a pohonnou jednotkou Bristol Orpheus Mk. 701 s tahem 13,30 kN.

Operační nasazení

HAL Kiran Mk. +moreII, Aero India, 2007 Prvních šest Kiranů oficiálně převzalo IAF v březnu 1968, které byly ihned přiděleny Škole pilotních instruktorů na bázi Tambaram k praktickým testům. Menší počet strojů byl určen i pro indické námořnictvo, které první dva letouny převzalo v roce 1969.

Sériové Kirany Mk. 1 pak postupně přecházely do stavu Vojenské letecké akademie v Dundigalu u města Hajdarábád. +more V lednu 1974 zde byl zahájen první experimentální běh pilotního výcviku od prvopočátku realizovaný na HJT-16. Výsledky však nesplnily očekávání a proto elementární výcvik probíhal i nadále na vrtulových HT-2 na základně Bidár.

Do roku 1977 dostalo indické vojenské letectvo celkem 140 letounů Mk.1 a Mk.1A. Od roku 1996 používá devět strojů akrobatický tým IAF Suria Kiran.

Specifikace

Údaje dle HJT-16 Kiran

Technické údaje

Osádka: 2 (instruktor a žák) * Rozpětí: 10,699 m * Délka: 10,591 m * Výška: 3,641 m * Nosná plocha: 18,998 m² * Hmotnost prázdného letounu: 2558 kg * Vzletová hmotnost: 3597 kg * Maximální vzletová hmotnost: 4097 kg * Pohonná jednotka: 1 × proudový motor Rolls-Royce Viper 11 Mk.22/8

Výkony

Maximální rychlost: ** 695 km/h (u země) ** 687 km/h (v 9145 m) * Maximální cestovní rychlost: 323 km/h * Pádová rychlost: 151 km/h * Pádová rychlost s vysunutými vztlakovými klapkami a podvozkem: 132 km/h * Doba výstupu do 9145 m: 20 min * Praktický dostup: 14 630 m * Počáteční stoupavost: 24,25 m/sec * Délka vzletu do h = 15 m: 442 m * Délka přistání z h = 15 m: 610 m * Dolet (s přídavnými nádržemi): 970 km

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://wp. scn. +moreru/en/ww3/a/996/72/0]Kamufláž letounu HAL HJT-16 Kiran[/url] * [url=http://www. airliners. net/search/photo. search. cx=partner-pub-8297169501225184%3Aa05n2n-tzky&ie=ISO-8859-1&q=kiran&sa=Submit&search_active=1&search=&sheadline=&search_field=datedesc&submit=&siteurl=www. airliners. net%2F&ref=&ss=1225j440445j5]Fotogalerie letounu HAL HJT-16 Kiran[/url].

HJT-16 Kiran Kategorie:Indická cvičná letadla