Hajašiho stopa

Hajašiho stopa Hajašiho stopa (H. vývojová stopa, H. dráha, H. linie) je fáze vzniku hvězdy. Je to fyzikálně definovaná mez, téměř svislá čára v Hertzsprungově-Russelově diagramu rozložení a vývoje hvězd, která představuje vývoj svítivosti a teploty prahvězdy při kontrakci směrem k hlavní posloupnosti. Odděluje oblast vznikajících nestabilních protohvězd (na diagamu vpravo od Hajašiho stopy) od oblasti už vzniklých stabilních hvězd v mechanické rovnováze (vlevo od Hajašiho stopy).

Pojmenována byla podle japonského astrofyzika Čúširó Hajašiho, který objasnil rané fáze vývoje hvězd. V roce 1965 ji spočítal pro hvězdy, které jsou zcela v konvektivní rovnováze - což protohvězdy jsou. +more Při tvorbě hvězdy ze zárodečného oblaku dochází k jejímu smršťování a tím k tepelnému ohřevu. Vyzařované teplo, tedy fotony (společně s tepelným rozpínáním materiálu) vytváří protiváhu gravitační síly smršťující hvězdu a zároveň tuto energii odvádí ze systému. Protohvězda tedy v této chvíli září v důsledku smršťování. Po určité době dojde vlivem vyzařování k takovému ochlazení, že vyzařovaná energie nestačí dalšímu smršťování bránit a protohvězda se dále smrští až na mez Hajašiho linie. V té chvíli se vlivem tlaku a zahřátí zapálí termojaderná reakce. Z protohvězdy je hvězda a přechází na jiné místo v HR diagramu. Je to také důvod, proč se vpravo od této linie na HR diagramu nenacházejí žádné hvězdy.

Kategorie:Astrofyzika Kategorie:Vesmír