Havrania cesta

Havraní cesta je slovenský celovečerní hraný debut režiséra Martina Hollého mladšího z roku 1962. Film je literární adaptací rozhlasové hry Ľudovíta Filana A bylo světlo (1958). Autor se spolu s Monikou Gajdošovou podílel i na scénáři. Film zobrazené události neidealizuje, ale snaží se upozornit na problémy skutečných lidí. Hollého film výrazně ovlivnilo setkání s Jiřím Krejčíkem, který si zakládal právě na příběhu individuálním prostřednictvím herců.

Děj filmu

Sujet filmu je založen na paralelním rozvíjení linií, které zrcadlí chlapskou rivalitu. Příběhu dominuje zápas o prestiž ve skupině dělníků. +more Vinco Petráš v podání Júlia Pántika je mistrem party montérů vysokého napětí. Do party ale přichází Matúš Slameň (Štefan Kvietik) a Petráš má najednou konkurenci. Jakoby to ale nestačilo, Petráš musí se Slaměnem zápasit i o přízeň ženy. A právě boj o Jolanu se stává katalyzátorem rozlišování morálních hodnot od pokrytectví.

O filmu

Film Havrania cesta je založen zejména na obrazové stránce. Silnému vizuálu napomáhá přesná a výstižná kamera Vincenta Rosince. +more Dominuje mu temnota, z níž se jen tu a tam vynořují postavy a přednášejí své repliky. Rosinec funkčně pracuje s hrou světla a stínu a naplňuje tak dramatickou výstavbu filmu. Obrazovou stránku doplňuje hudební motiv přesně spadající do celkové atmosféry filmu. Zdrojem filmové hudby je gramofonová deska, hudba v lunaparku a tóny foukací harmoniky.

Dramaturgyně vzorec příběhu iniciativního pracovníka, který se z různých důvodů dostane na rozcestí a kterému pomůže prostředí, které dosud ignoroval, je ve slovenském filmu asi nejčastěji opakovaným v rámci dělnického prostředí. Většinou ve filmech zbývá jen při vzorci. +more Nevytvoří se v nich pravdivá drama, v níž postavy nasáknou životem. Hollého film je v tomto směru výjimkou. Vyniká zejména svou plastičností.

Po filmu Havraní cesta dále pracuje s tématem práce a hrdinství. V šedesátých letech nevznikl ve slovenské kinematografii tématem podobný film. +more Až v roce 1971 přichází režisér Jozef Režucha s filmem Dost dobří chlapi. Hollého Havrania cesta je spolu s Barabášovým filmem Pieseň o sivom holubovi a Solanovým Muž, ktorý sa nevrátil inovací filmového výrazu 60. let. Pro nastupující generaci filmových tvůrců je přínosná zejména eliminace patosu a příklon k ponoru do hloubky psychiky jednotlivých postav. Posun přichází i v práci s filmovou řečí.

Redaktor Ivan Bonko píše:

Celovečerní debut Martina Hollého vznikl ve stejnou dobu jako filmy Boxer a smrť (1962, r. Peter Solan) a Slnko v sieti (1962, režie Štefan Uher). +more V roce 1963 byly všechny tři snímky oceněny na Festivalu československých filmů v Ústí nad Labem.

Miroslav Janek k tomu uvádí:

Andrea Horečná dodává:

Dejiny slovenskej kinematografie:

Myšlenku filmu režisér filmu popisuje následovně:

Reference

Literatura

MACEK, Václav - PAŠTÉKOVÁ, Jelena. Kunešová. +more Dejiny slovenskej kinematografie, vyd. Martin: Osveta, 1997. * HYSKOVÁ, A. Cestou havranov alebo sokolov. Život. 1963, č. 6 * JANEK, Miroslav. ". v osamelých sa havranov". Kultúrny život. 1962,  roč. 17, č. 51 - 52 * HOREČNÁ, Andrea. Martin Hollý. SME - Festivalový denník.  č. 2/1. 12. 1999 * BONKO, Ivan. Príčiny úspechu. Film a divadlo. 1962, roč. 6, č. 25.

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20131205183033/http://www. fdb. cz/film/havrania-cesta/26637]FDB. cz[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160304190359/http://sfd. sfu. sk/main. php. idf=68%2F]SFD. sk[/url].

Kategorie:Československé dramatické filmy Kategorie:Filmy z roku 1962 Kategorie:Slovenské dramatické filmy