Hačikó

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Hačikó je známý jako pes, který proslul svou oddaností a věrností svému majiteli, profesoru Hidesaburo Ueno. Tato história se stala známou po celém světě a inspirovala mnoho lidí. Hačikó se narodil v roce 1923 a žil v Tokiu. Každý den doprovázel svého majitele na vlakové nádraží a poté ho čekal na stejném místě, aby ho odvezl zpět domů. Po Uenově smrti v roce 1925 pokračoval Hačikó ve své rutině i přes to, že jeho majitel už se nikdy nevrátí. Hačikó byl známý svou věrností a oddaností. I přes dlouhá léta čekání na nádraží se nikdy nevzdal a dával najevo svou touhu po setkání s Uenem. Tato příběhová věrnost inspirovala mnoho lidí po celém světě a po jeho smrti dostal Hačikó památník u vlakového nádraží v Tokiu. Příběh Hačikóa byl popsán v různých knihách, filmech a dalších médiích. Jeho příběh je symbolem věrnosti a oddanosti psů. Hačikó zemřel v roce 1935, ale jeho památka žije dál v srdcích lidí, kteří poznali jeho příběh.

Vycpané tělo Hačika v Národním vědeckém muzeu v Tokiu Hačikó (jap. ハチ公 10. listopadu 1923 - 8. března 1935), známý v Japonsku jako čúken Hačikó (jap. 忠犬ハチ公 - věrný pes Hačikó), byl pes plemene Akita Inu. Narodil se na farmě nedaleko města Ódate v prefektuře Akita. Na Hačika se vzpomíná díky jeho oddanosti majiteli i mnoho let po jeho smrti.

Život

V roce 1924 se majitelem Hačika stal Hidesaburó Ueno (jap. 上野英三郎), profesor na Fakultě zemědělství Tokijské Univerzity. +more Hačikó denně doprovázel svého pána, když šel do práce a čekal na něj večer na vlakovém nádraží Šibuja. 21. května 1925 Ueno náhle zemřel na pracovišti. Hačika si vzali do péče profesorovi příbuzní, Hačikó však neustále utíkal a vracel se do profesorova domu. Péči o psa převzal profesorův zahradník, který znal Hačika už jako štěně. Hačikó každý večer odcházel na nádraží, doufaje, že se profesor konečně vrátí z práce domů. Hačikó čekal na svého mrtvého pána celkem 9 let.

Bývalý student profesora Uena uveřejnil několik článků o Hačikově pozoruhodné loajalitě. V roce 1932 jeden z těchto článků publikovaný v novinách Asahi šimbun způsobil celonárodní zájem o tohoto psa. +more Jeho věrnost památce pána dojímala obyvatele Japonska jako exemplární příklad oddanosti. Bronzová socha zobrazující Hačika stojí dodnes na vlakovém nádraží Šibuja v Tokiu, kde Hačikó věrně čekal na svého pána. Další Hačikova socha tentokrát i s jeho majitelem stojí před budovou Tokijské univerzity, kde pracoval jeho majitel Hidesaburó Ueno. Hačikův příběh způsobil po celé zemi zájem o plemeno Akita Inu.

Hačikó zemřel 8. března 1935. +more Jeho ostatky jsou uloženy v Národním vědeckém muzeu v Tokiu. O jeho životě vznikl v roce 1987 japonský film Věrný pes Čiko (Hačikó monogatari, režie Seidžiró Kójama). Lasse Hallström natočil v roce 2009 remake tohoto filmu, nazvaný Hačikó - příběh psa (Hachiko: A Dog's Story).

Trivia

Jiný a v bývalém Československu zejména kvůli svému televiznímu zpracování známější příběh o japonském psu Goro - bílý pes pojednává o psu podobné, ale jiné rasy Kišú-inu.