Heinkel Kabine

Heinkel Kabine byl 2+2místný miniautomobil nabízený od října 1956 firmou Ernst Heinkel AG ve Stuttgartu-Zuffenhausenu. Šlo o její jediný typ automobilu vůbec. Prototyp byl představen už začátkem roku 1955. Výroba byla pro ztrátovost a i z důvodu úmrtí Ernsta Heinkela ukončena v červnu 1958.

Vznik

skútr Heinkel Tourist s čelním sklem a postranním vozíkem, za ním sólo Po druhé světové válce nesměl Heinkel stavět letadla. +more Jednou z náhrad, kterou začal vyrábět v roce 1953 byl velký a těžký skútr Tourist poháněný jednoválcovým 174 cm³ vzduchem chlazeným čtyřdobým motorem s rozvodem OHV. Prodej se brzy začal zpomalovat a Ernst Heinkel se na Ženevském autosalonu v březnu 1954 inspiroval minivozem Isetta a pověřil své konstruktéry návrhem podobného vozu. Prodejní cena se měla pohybovat na úrovni skútru s postranním vozíkem. pootevřená čelní stěna, vzadu nad motorem lavice pro děti interiér.

Karoserie

Aerodynamičtější boubelatý tříkolový vůz vyráběný od března 1956 vypadal zepředu jako Isetta, zezadu spíše jako kabinový skútr Messerschmitt. Připomínal [url=https://www. +moreheinkel-trojan-club. co. uk/Images/Cars/cabin_2. jpg]kabiny bombardovacích letounů[/url] Heinkel z druhé světové války a odpovídal tomu zvolený název Kabine. Byl o 25 cm delší než Isetta, mnohem prosklenější a o třetinu lehčí. Karoserie měla trubkový příhradový rám, ne těžký žebřinový rám. Přístup pasažérů skrz [url=https://youtu. be/LGka4rMGzjA. t=37]odklápěcí čelní stěnu[/url] vypadal pro nesklopný volant složitěji než u patentovaného vstupu isetty. Dveře zas ale šly otevřít dokořán. Vůz byl otypován pro dva dospělé a dvě děti, přístup dozadu umožňovalo [url=https://youtu. be/gNfQargrILo. t=23]sklopné přední opěradlo[/url]. Mezi dospělé vepředu se však v případě potřeby vešlo další [url=https://youtu. be/XcGrh3_Rw2Q. t=4]menší dítě[/url] stejně jako u isett. Velkoryse rozměrná skládací plátěná střecha umožňovala nouzový výstup, přední výklopná boční okénka větrání.

Pohon

Vozy byly osazovány nejprve 174 cm³ motorem motocyklu Tourist umístěným před zadním kolem. Výkon byl přenášen přes čtyřstupňovou převodovku zapouzdřeným řetězem na zadní kolo. +more Mimo tohoto modelu s kódem 150 se ve stejném roce začal vyrábět silnější typ 153 objemu 204 cm³ se zvětšeným vrtáním válce. Měl podvozek se čtyřmi koly, zadní dvě s rozchodem 220 mm nepotřebovala diferenciál. Od března 1957 byl objem motoru z daňových důvodů snížen na 198 cm³, označení změněno na 154 a určité vozy na export, například do Británie nebo Rakouska, opatřili jen třemi koly.

Výroba

Heinkel Kabine se i přes vysokou cenu (2 750 DM místo plánovaných 2 500 DM) těšil stále větší oblibě kupujících. Přes většinou kladné reakce na jeho jízdní výkon v motoristickém tisku však nestačila na dosažení zisků nezbytných pro další vývoj. +more Povolení stavět letadla přišlo v roce 1956. Krátce po smrti Ernsta Heinkela v roce 1958 a vyrobení téměř 12 000 vozů došlo k prodeji výrobního zařízení a licence firmě Dundalk Engineering Company v Irsku a posléze britské společnosti Trojan, která pokračovala ve výrobě modelu pod jménem Heinkel Trojan až do roku 1965. Souběžně s irskou výrobou se v letech 1958 až 1961 licenčně montoval také pro jihoamerický trh v Argentině. interiérVozítek typu 153 bylo do roku 1957 vyrobeno 6 438 kusů, typu 153 a 154 do roku 1958 5 537. Celkem bylo v továrnách v Německu, Argentině, Irsku a Anglii vyrobeno přibližně 17 000 vozů. Goggomobil (červený) a Fuldamobil (zelenobílý), zádí červený tříkolový Messerschmitt#Poválečné období|kabinový skútr Messerschmitt.

Technická data

Odkazy

Reference

Literatura

Oswald, Werner: Deutsche Autos 1945-1990, Band 4, 1. Auflage, Motorbuch Verlag Stuttgart (2001),

Externí odkazy

[url=http://www. microcarmuseum. +morecom/tour/heinkel. html]Fotogalerie s popisem[/url] * [url=http://www. heinkel-club. de/d-kab4rd. htm]Technický popis[/url] * [url=https://storm. oldcarmanualproject. com/heinkelkabine. htm]Prodejní brožura[/url].

Kategorie:Miniautomobily Kabine Kategorie:Německé automobily