Heinrich Lenz

Heinrich Friedrich Emil Lenz (12. února 1804, Tartu (Dorpat), území dnešního Estonska - 10. února 1865, Řím) byl německý a ruský fyzik. Zabýval se především elektromagnetismem a je jedním ze zakladatelů elektrotechniky. Jeho jméno je spojeno s objevem zákona, který určuje tepelné účinky a směr indukčního proudu. Zformuloval jej v roce 1833 a nyní se nazývá Lenzův zákon.

Zabýval se také fyzickou geografií. Zúčastnil se několika expedicí, například na Elbrus nebo námořní expedice pro studium klimatických podmínek. +more Své poznatky pak publikoval v Pamětech Petrohradské akademie věd v roce 1831 .

Byl profesor a rektor Carské petrohradské univerzity a řádný člen Ruské geografické společnosti.

Životopis

Narodil se v Dorpatu 12. února 1804. +more Po ukončení střední školy v roce 1820 navštěvoval univerzitu v Dorpatu, kde studoval teologii, filologii a přírodní vědy. * V roce 1823 byl pozván fyzikem Ottou von Kotzebuem na jeho třetí expedici po světě. Byla to námořní expedici na lodi Enterprise. Na cestě studoval klimatické podmínky a fyzikální vlastnosti mořské vody. Z cesty se vrátil v roce 1826 a výsledky vědeckého výzkumu expedice publikoval v Pamětech Petrohradské akademie věd v roce 1831. * V roce 1829 se zúčastnil první expedice pod vedením generála George Emmanuela na Elbrus do pohoří Kavkazu. * V roce 1828 byl zvolen adjunktem Petrohradské akademie věd a v roce 1834 akademikem. * V roce 1831 začal pracovat na Carské petrohradské univerzitě, kde se zabýval hlavně elektromagnetismem. Kromě zákona pojmenovaného podle něj, Lenz také nezávisle objevil Joulův zákon v roce 1842. Aby se ocenilo jeho úsilí na tomto problému, ruští fyzikové vždy používají název Joule-Lenzův zákon. Navrhl také galvanometr z lehkého kovu, který byl ovinut 72 otáčkami velmi tenkého drátu. * Věnoval se také pedagogice. Vyučoval na německé škole sv. Petra (1830-1831), na Hlavním pedagogickém institutu (od roku 1851) a na Michajlovském dělostřeleckém učilišti. Jeho přednášky o fyzice a fyzické geografii se vyznačovaly jasností a přísnou systematičností. Stejné vlastnosti měly jeho příručky fyziky pro gymnázium a fyzické geografie. Obě učebnice byly vydány opakovaně. * Od roku 1840 do roku 1863 působil jako děkan katedry matematiky a fyziky na Carské petrohradské univerzitě. * Zemřel v Římě 10. února 1865 na mrtvici.

Vědecká práce

V oblasti elektromagnetismu jsou jeho nejdůležitější objevené zákonitosti prezentovány ve všech učebnicích fyziky:

* Zákon indukce nebo Lenzův zákon říká: směr indukčního proudu je vždy takový, že zabraňuje akci, kterou je způsoben (1834).

* Joule-Lenzův zákon říká: množství tepla uvolněného proudem ve vodiči je úměrné druhé mocnině proudu a odporu vodiče (1842).

* Provedl experimenty potvrzující Peltierův jev: pokud galvanický proud prochází bismutovými a antimonovými tyčemi, pájenými na koncích a ochlazenými na 0°C, pak je možné zmrazit vodu nalitou do otvoru poblíž křížení (1838).

* Prováděl pokusy s polarizací elektrod (1847) * Některé ze svých výzkumů prováděl společně s Parrottem (o kompresi těles), Savelyevem (o galvanické polarizaci) a akademikem Borisem Jacobim (o elektromagnetech).

Mnoho jeho vědeckých studií se týká fyzické geografie:

* teplota a slanost moře * variabilita hladiny Kaspického moře * barometrické měření výšky * měření magnetického sklonu a intenzity zemského magnetismu

Pocty

Mezinárodní astronomická unie po něm v roce 1970 pojmenovala kráter na odvrácené straně Měsíce.

* Jsou po něm pojmenovány skály na severním svahu hory Elbrus - Lenzské skály. Je to na památku jeho účasti na první expedici na horu Elbrus v roce 1829.

Reference

Související články

Elektrotechnika * Elektromagnetismus * Fyzická geografie

Externí odkazy

Kategorie:Němečtí fyzici Kategorie:Estonští fyzici Kategorie:Absolventi Tartuské univerzity Kategorie:Narození v roce 1804 Kategorie:Narození 12. +more února Kategorie:Narození v Tartu Kategorie:Úmrtí v roce 1865 Kategorie:Úmrtí 10. února Kategorie:Úmrtí v Římě Kategorie:Baltští Němci Kategorie:Muži.