Heliodor Píka

Životopis

Do konce první světové války

Heliodor Píka se narodil 3. +more července 1897 v Štítině u Opavy v rodině vesnického koláře Ignáce Píky. Roku 1915 ukončil studium na českém gymnáziu v Opavě a chtěl studovat farmacii, ale byl odveden k zeměbraneckému regimentu v Opavě. O rok později (1916) byl odeslán na haličskou frontu, kde v řadách 15. zeměbraneckého pluku byl pak 28. července 1916 ve Volyňské oblasti v Berestečku zajat ruskými jednotkami. Již za tři měsíce poté se přihlásil v Bobrujsku do Československých legií. Do legií, tehdy Československé střelecké brigády a jejího záložního praporu byl zařazen 21. července 1917 v hodnosti vojína.

V Rusku byl až do roku 1917, kdy se na příkaz T. G. +more Masaryka s částí legií přesunul lodí z Vladivostoku na západní frontu - přes Anglii do Francie, kde v Le Havre prošel intenzivním vojenským výcvikem. Byl zařazen jako vojín k 33. střeleckému pluku. Vzhledem ke své lékárenské praxi byl určen ke zdravotní službě u 21. čs. střeleckého pluku francouzských legií, později vykonával funkci nejprve četaře a později poručíka obrany proti plynům. S plukem prodělal těžké boje na alsaské frontě (jaro 1918), v Champagni, na Aisně, u Terronu i jinde. Byl několikrát vyznamenán; obdivován byl za obětavou lékařskou službu v prvních liniích.

První republika

9. +more ledna 1919 se vrátil do vznikajícího Československa jako poručík, vzápětí byl v květnu nasazen v boji proti polské armádě ve sporu o Těšínsko. V létě 1919 byl převelen na slovenskou frontu, z níž byl brzy vyslán na studia na vojenskou akademii École spéciale militaire v Saint-Cyr ve Francii. Studia ukončil v roce 1920 a stal se učitelem na Vojenské akademii v Hranicích.

V roce 1921 se oženil s Marií Sehnalovou a o rok později se jim narodil syn Milan.

Roku 1923 byl v hodnosti kapitána povolán na hlavní štáb Československé branné moci v Praze. V letech 1926-28 absolvoval jako jeden ze tří československých důstojníků Vysokou školu vojenskou v Paříži. +more V roce 1932 se stal vojenským atašé v Bukurešti, tento post byl strategicky velmi významný, protože Rumunsko bylo členem Malé dohody a bylo považováno za oporu proti rostoucímu německému a maďarskému tlaku. V této pozici působil až do roku 1937, kdy byl převelen na ministerstvo obrany. 1. ledna 1938 byl povýšen do hodnosti plukovníka generálního štábu, se služebním pořadím k 30. září 1937.

Druhá světová válka

+more_československá_paradesantní_brigáda_v_SSSR'>2. čsl. paradesantní brigádě v SSSR, 22. dubna 1944. V roce 1938 se pokusil o dohody pro případnou válku s Německem a získal příslib materiální pomoci Jugoslávie a Rumunska. Po okupaci Československa byl nucen utéci přes Francii do Londýna, kde nabídl své služby Janu Masarykovi. Edvard Beneš ho vyslal do Bukurešti jako vojenského vyslance pro Balkán, zde pomáhal československým a maďarským uprchlíkům z protektorátu, přičemž se zaměřoval především na demobilizované vojáky. Po fašistickém puči v Rumunsku a krátkém zatčení se přesunul do Istanbulu.

V Istanbulu se Píka setkal s podplukovníkem Ludvíkem Svobodou, který ho požádal o předání žádosti E. Benešovi o podporu spolupráce se Sovětským svazem a založení vojenského vyslanectví v Moskvě, což Beneš přijal. +more V roce 1941 se setkal se Svobodou podruhé. Při této schůzce L. Svoboda spolu se sovětským generálem Fokinem navrhl vytvoření československých jednotek na území SSSR a další zpravodajskou spolupráci s Moskvou. Tento návrh Československá exilová vláda přijala a po podpisu sovětsko-československé vojenské dohody (18. července 1941) se H. Píka stal atašé a velitelem mise Československé armády v Moskvě. Již v srpnu E. Beneše varoval, že SSSR neusiluje o svobodné Československo, ale o diktaturu proletariátu. Toto varování však nemělo na politiku E. Beneše žádný vliv. Již v roce 1941 proti Píkovu působení v Moskvě protestovali zástupci KSČ Klement Gottwald a Václav Kopecký.

V roce 1942 začal Píka v Buzuluku formovat jednotku československé armády z československých dobrovolníků, obzvláště těch, kteří dleli v sovětských zajateckých táborech. Společně s L. +more Svobodou dokázal čelit tlaku K. Gottwalda na zpolitizování jednotky. V září 1943 se 1. čs. samostatná brigáda přesunula na frontu do oblasti Kyjeva (na jehož osvobození měla důležitý podíl) a v listopadu se Píka účastnil slavnostního podpisu československo-sovětské spojenecké smlouvy. V prosinci 1943 byl povýšen do hodnosti brigádního generála.

V srpnu 1944 obsadil Wehrmacht Slovensko a Píka požádal sovětské velení o podporu slovenských povstalců Rudou armádou, J. V. +more Stalin pak vydal příkaz k dodávce zbraní na Slovensko a zahájení karpatské operace maršálem Koněvem. S postupem sovětských vojsk na československé území Píka žádal, aby byl velitelem osvobozovacích jednotek jmenován L. Svoboda, tuto žádost SSSR odmítlo. Poté neúspěšně protestoval proti postupu Rudé armády na Zakarpatské Ukrajině; v tomto období již sovětské velení plně spolupracovalo s K. Gottwaldem a jelikož ani E. Beneš mu neposkytl dostatečnou podporu, mohlo sovětské vedení H. Píku ignorovat.

Poválečné působení a poprava

+moreDablicky. Hrbitov. jpg|náhled|Symbolický_hrob_Heliodora_Píky na_Ďáblický_hřbitov'>Ďáblickém hřbitově v Praze V květnu 1945 se H. Píka vrátil do Prahy, kde byl povýšen na divizního generála (4. srpna 1945, s pořadím k 1. květnu 1944) a jmenován náměstkem náčelníka generálního štábu Československé armády. V tomto období byl oceněn i dvěma sovětskými vyznamenáními.

Jako člen československé delegace se zúčastnil dojednávání mírových smluv s evropskými státy Osy během konference v Paříži.

Po únorovém převratu byl 1. března 1948 odeslán na zdravotní dovolenou a 5. +more května byl zatčen ve vojenské nemocnici, kde se zotavoval po operaci žlučníku. Dne 1. června 1948 byl přeložen do výslužby. Byl nepravdivě obviněn ze špionáže ve prospěch Velké Británie a další vlastizrádné a velezrádné činnosti. Vyslýchán byl mimo jiné i v tzv. „Domečku“. Dne 29. ledna 1949 pak byl ve vykonstruovaném soudním procesu Státním soudem odsouzen k trestu smrti oběšením, který byl vykonán 21. června 1949 na dvoře plzeňské věznice Bory. Udělení milosti ministr národní obrany Ludvík Svoboda nenavrhl. Mimo rodiny a obhájce proti rozsudku protestovali pouze představitelé MNV ve Štítině a bývalý náčelník francouzské vojenské mise v ČSR Louis Faucher.

Tělo generála se po pitvě „ztratilo“ nepohřbeno a dosud nebylo nalezeno. Podle svědectví jeho syna Milana Píky ve filmovém dokumentu Křišťálový fantom z roku 2018 (13. +more 4. 2023 - je dostupný v iVysílání České televize) bylo jeho tělo uschováno v anatomickém ústavu (asi v Praze. ) v boxu pro uchovávání mrtvých a místo jeho mrtvého těla (jeho syn M. Píka v dokumentu neuvádí, kdy přesně bylo pochováno, případně zpopelněno) bylo pohřbeno nějaké jiné mrtvé tělo, a to pod jménem jeho otce gen. H. Píky. Autoři filmu ani M. Píka to v dokumentu blíže nevysvětlují.

Ve stejné věznici, kde H. Píka čekal smrt, byl ve vazbě i jeho syn Milan, který byl za války u Britského královského letectva. +more Milan Píka byl odsouzen v procesu, který začal 16. února 1949. Rehabilitován byl teprve v roce 2019.

Rehabilitace

Parčík Heliodora Píky v České Lípě V roce 1968 byl (prý s údajnou pomocí prezidenta L. +more Svobody) proces s H. Píkou obnoven a vojenský soud v Příbrami konstatoval jeho nevinu a zrušil odsuzující rozsudek, k plné rehabilitaci však došlo až po roce 1989. Socialistický režim odmítl uznat jeho zásluhy, jeho jméno bylo až do konce r. 1989 komunisty tabuizováno a veřejnost se s jeho životem mohla seznámit až po roce 1989. V 90. letech 20. století pak vznikl dokument České televize Proč vás zavraždili, generále. a bylo o něm napsáno několik knih.

Roku 1991 udělil H. Píkovi prezident Václav Havel in memoriam Řád Milana Rastislava Štefánika za mimořádné zásluhy v boji za osvobození vlasti v době druhé světové války, byl mu odhalen památník v Plzni i v rodné Štítině před jeho domem. +more Po Píkovi je pojmenován i 53. pluk průzkumu a elektronického boje Armády České republiky v Opavě, náměstí v Plzni-Slovanech, ulice v Praze 6 - Dejvicích a také v Brně, Kroměříži, Liberci, Olomouci, Ostravě a v Kladně.

V roce 2001 byl Karel Vaš, poslední ještě žijící aktér justiční vraždy generála Píky, obžalován z trestného činu vraždy, a nejprve odsouzen k sedmi letům odnětí svobody, ale roku 2002 byl rozsudek nad ním zrušen a trestní stíhání zastaveno z důvodu promlčení trestní odpovědnosti. Karel Vaš zemřel 8. +more prosince 2012 nepotrestán a za jeho zločiny (včetně justiční vraždy gen. H. Píky) se veřejně omluvila pouze jeho dcera Galina Vašová, která se narodila až po „popravě“ (= zavraždění) gen. H. Píky a se zločiny svého otce neměla nic společného.

Pamětní deska v Dejvicích na budově GŠ

+moreGSACR. Dejvice. Vlevo. jpg|náhled'>Pamětní deska na budově GŠ v Praze-Dejvicích Na budově Generálního štábu armády České republiky na Vítězném náměstí 5/1500 v Praze 6 - Dejvicích (na levé straně hlavního vstupu do budovy) jsou dvě bronzové pamětní desky. Horní je věnována Heliodoru Píkovi. Obsahuje následující text: „PAMÁTCE VYNIKAJÍCÍHO VOJÁKA, DIPLOMATA A VLASTENCE, DIVIZNÍHO GENERÁLA HELIODORA PÍKY NEZÁKONNĚ POPRAVENÉHO 21. 6. 1949“. Pod textem je reliéf ostnatého drátu s lipovými listy. Tato deska byla slavnostně odhalena 28. října 1991. Pod touto deskou se nachází druhá. Ta byla připojena 28. října 1998 a je věnována vojákům z povolání, kteří se stali oběťmi komunistické zvůle. V horní části začíná druhá pamětní deska textem: „V TOMTO KRUTÉM OSUDU BYL NÁSLEDOVÁN DALŠÍMI ČESKÝMI VOJÁKY Z POVOLÁNÍ“, pak následuje výčet jmen včetně vojenských hodností a dne úmrtí. Text druhé desky je zakončen větou: „ČEST JEJICH PAMÁTCE I PAMÁTCE VŠECH DALŠÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ ČESKOSLOVENSKÉ ARMÁDY, KTEŘÍ SE STALI OBĚTÍ KOMUNISTICKÉ ZVŮLE. “.

Vyznamenání

Československo/Česko

Československý válečný kříž 1914-1918 Československý válečný kříž 1914-1918, se třemi ratolestmi * +morepng_|60px'>Československá revoluční medaile Československá revoluční medaile, se štítky 21, ALSACE, ARGONNE * Československá medaile Vítězství Československá medaile Vítězství, (dekret 22. září 1922) * Pamětní odznak Čs. dobrovolce z let 1918-1919 Pamětní kříž Čs. dobrovolce 1918-1919 * Československý válečný kříž 1914-1918 Československý válečný kříž 1914-1918 * Diplomový odznak Karla IV. Důstojnický stupeň 1. třídy s meči (15. prosince 1947) * Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem, (dekret z února 1947, podepsán gen. Bočkem) * Československá medaile za zásluhy Československá medaile za zásluhy, I. třída * Pamětní medaile československé armády v zahraničí Pamětní medaile československé armády v zahraničí, se štítky Francie, Velká Británie a SSSR * Československý válečný kříž 1939 Československý válečný kříž 1939 * Odznak_Československého_partyzána Odznak Československého partyzána * Pamětní kříž Svazu národních gard 1938 (stužku na uniformě nosil) * Řád Slovenského národního povstání Řád Slovenského národního povstání, I. třída * Pamětní odznak 1938 Čs. obce dobrovolců 1918-1919 (dekret 28. ledna 1946) * Pamětní kříž věrnosti Pamětní kříž Za věrnost 1939-1945(dekret konfederace politických vězňů ČR 24. června 1998) * Štefanikův pamětní odznak, I. stupně (dekret 31. prosince 1945) * Řád Milana Rastislava Štefánika Řád Milana Rastislava Štefánika, III. třídy, udělen 8. května 1991 * Pamětní medaile Čs. obce legionářské , udělena 19. června 1999 * Pamětní medaile Za zásluhy a práci pro Slezsko (1969) * Muklovská medaile - KPV Opava (1998) * Čestná medaile T. G. Masaryka (2000) * Řád Bílého lva Řád Bílého lva, I. třída - vojenská skupina (2020).

Francie

Řád čestné legie Řád čestné legie, V. +more třída - rytíř * Řád čestné legie Řád čestné legie, III. třída - komandér * Croix de guerre francouzský Válečný kříž 1914-1918, s hvězdičkou pochvaly na stuze * Croix de guerre francouzský Válečný kříž 1939, s ratolestí na stuze * 60px| Pamětní medaile 1. světové války 1914-1918 * Odznak absolventa Válečné akademie.

Spojené státy americké

Čestná legie, komander

Sovětský svaz

Řád Rudého praporu Řád Rudého praporu * +morepng_|60px'>Řád vlastenecké války Řád vlastenecké války, II. stupeň * Medaile Za osvobození Prahy Medaile Za osvobození Prahy * Medaile Za vítězství nad Německem ve Velké Vlastenecké válce 1941-1945 Medaile Za vítězství nad Německem ve Velké Vlastenecké válce 1941-1945.

Velká Británie

Řád britského impéria Řád britského impéria, IV. +more třída - důstojník, vojenská skupina.

Království Jugoslávie

Řád bílého orla Řád bílého orla, V. třída - rytíř

Socialistická federativní republika Jugoslávie

60px| Řád partyzánské hvězdy, I. +more třídy * 60px| Řád za chrabrost.

Rumunsko

60px| Řád rumunské hvězdy, I. +more třída - velkokříž s meči * 60px| Řád rumunské hvězdy, III. třída - komander s meči * [[Soubor: ROM Order of the Star of Romania 1877 Knight BAR. svg |60px|] Řád rumunské hvězdy]] Řád rumunské hvězdy, V. třída - rytíř * Řád rumunské koruny Řád rumunské koruny, I. třída - velkokříž s meči * Řád rumunské koruny Řád rumunské koruny, II. třída - velkodůstojník s meči * Řád rumunské koruny Řád rumunské koruny, III. třída - komander * Kříž královny Marie * Medaile Pelech (k 50. výročí postavení zámku, 1883-1933).

Řecko

Pamětní kříž světové války 1916-1917 Pamětní kříž světové války 1916-1917

Slovensko

Pamětní medaile 50. výročí SNP, (1994) * +moresvg_|60px'>Řád bílého dvojkříže Řád bílého dvojkříže, I. třída, udělen 1. září 2004.

Odkazy

Reference

Literatura

BENČÍK, Antonín; RICHTER Karel: Vražda jménem republiky, Tragický osud generála Heliodora Píky, Vydalo nakladatelství: Krutina Jiří, 2014, * Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 1. +more sešit. Ostrava : Ostravská univerzita ; Opava : Optys, 1993. 112 s. . S.  81-82. * * * * PRECLÍK, Vratislav: Vzpomínka na hrdiny třetího odboje (Heliodor Píka, Milada Horáková), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec - září 2019, roč. XXVII. čís. 127. ISSN 1210-1648, str. 6-10.

Externí odkazy

Milan Píka: [url=http://mozaika. sme. +moresk/c/3341945/zivotopis-heliodora-piku-spisany-synom-m-pikom--redir. html]Životopis armádního generála i. m. Heliodora PÍKY[/url] (na stránce dole odkaz na pokračování životopisu a na rozhovor s Milanem Píkou) * [url=http://www1. cuni. cz/carolina/archive-cs/Carolina-C-No-339. txt]Jiří Jírovec: Život a smrt generála Heliodora Píky[/url] - Carolina, č. 339, 1. 7. 1999 * Zdeněk Vališ: [url=http://www. virtually. cz/art. php. art=9342]Podplukovník v záloze JUDr. a PhDr. Karel Vaš[/url], 2005 * Zdeněk Vališ: [url=http://www. cs-magazin. com/2005-07/view. php. article=articles/cs0507100. htm]Jedna ze „zaprášených“ analýz sovětské politiky válečné i poválečné[/url] , červenec 2005 * Luděk Navara, Jan Gazdík: Šťastný příběh Píkova vraha Karla Vaše ([url=http://www. cs-magazin. com/2005-08/view. php. article=articles/cs050860. htm]neautorizovaná kopie[/url] ), in MF DNES, 22. 6. 2005 * Konfederace politických vězňů - K231, pobočka 35 Mělník: [url=http://protikomunisticke. misto. cz/svedectvi/5b. htm]Divizní generál Heliodor Píka[/url], nejvýše rok 2002 * Luděk Navara: Generál Píka: poprava statečného muže, in MF DNES ([url=http://www. czsk. net/svet/clanky/cr/pikapoprava. html]neutorizovaná kopie[/url]) * Jan Gazdík: [url=http://zpravy. idnes. cz/gottwalduv-dvoji-metr-dal-milost-synovi-generala-jehoz-poslal-na-smrt-1zp-/domaci. asp. c=A090722_090756_domaci_adb]Gottwaldův dvojí metr: dal milost synovi generála, jehož poslal na smrt[/url], in MF DNES, 22. 7. 2009 * Milan Krejčiřík: [url=http://www. totalita. cz/vysvetlivky/o_pikah. php]Heliodor PÍKA[/url], in Totalita. cz * Milan Krejčiřík: [url=http://www. totalita. cz/proc/proc_pikah. php]Proces s Heliodorem Píkou[/url], in Totalita. cz * [url=https://web. archive. org/web/20111004232447/http://www. nacr. cz/sua/vystavy/horakova/pika. html]Armádní generál in memoriam Heliodor PÍKA[/url] in Pocta všem, kteří vzdorovali, katalog výstavy, Národní archiv, Praha 2000 * [url=https://web. archive. org/web/20100212022425/http://www. ct24. cz/kultura/79977-road-movie-milana-piky-za-jeho-otcem-generalem/]Road movie Milana Píky za jeho otcem generálem[/url] - ČT24, 4. 2. 2010 * [url=http://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/207452801280005-historicky-magazin/]Karel Lukas - Heliodor Píka[/url] - video z cyklu České televize Historický magazín.

Kategorie:Českoslovenští generálové Kategorie:Čeští armádní generálové Kategorie:Českoslovenští legionáři v Rusku Kategorie:Českoslovenští legionáři ve Francii Kategorie:Čeští lékaři Kategorie:Čeští vojenští lékaři Kategorie:Absolventi École spéciale militaire de Saint-Cyr Kategorie:Diplomaté Československa Kategorie:Lidé z Prahy Kategorie:Osobnosti československého odboje během druhé světové války Kategorie:Příslušníci československé zahraniční armády Kategorie:Politické procesy v komunistickém Československu Kategorie:Oběti komunistického režimu v Československu Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti Kategorie:Popravení oběšením Kategorie:Popravení v Plzni Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Čestní důstojníci Řádu britského impéria Kategorie:Nositelé Řádu vlastenecké války Kategorie:Nositelé Řádu rudého praporu Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1914-1918 Kategorie:Nositelé Řádu Milana Rastislava Štefánika Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva I. +more třídy Kategorie:Osobnosti na českých poštovních známkách Kategorie:Osobnosti na českých pamětních medailích Kategorie:Osobnosti na československých pamětních mincích Kategorie:Narození v roce 1897 Kategorie:Narození 3. července Kategorie:Narození ve Štítině Kategorie:Úmrtí v roce 1949 Kategorie:Úmrtí 21. června Kategorie:Muži Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Kategorie:Úmrtí v Plzni.