Henri Bertin de Bourdeville

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Henri Bertin de Bourdeville byl francouzský státník a politik. Narodil se v roce 1720 v Paříži a v mládí vstoupil do služeb francouzského královského námořnictva. Později se přidal k diplomatické službě a zastával různé významné posty ve francouzské vládě. Byl členem Tajné rady krále Ludvíka XV. a působil jako ministr námořnictva. Byl zodpovědný za reformy francouzského námořnictva a prosazoval modernizaci přístavů a loděnic. Jako ministr prosazoval také kolonizační plány ve francouzském zámoří. Po krátkém období ve vězení za související korupční aféry se vrátil do politiky a působil ve státní správě a diplomatických službách. Zemřel v roce 1808 ve věku 88 let. Jeho politické úsilí a reformy přinesly významné změny a posílily postavení Francie jako námořní mocnosti.

Henri Léonard Bertin, hrabě de Bourdeville (Henri Léonard Jean-Baptiste Bertin, comte de Bourdeville) (24. března 1719, Périgueux, Francie - 16. září 1792, Spa, Belgie) byl francouzský šlechtic a politik 18. století. Od mládí působil ve státní správě, za sedmileté války byl francouzským ministrem financí (1759-1763), později krátce ministrem zahraničí (1774). Za revoluce emigroval a zemřel v Belgii.

Biografie

Pocházel z úřednické šlechty (noblesse robe), narodil se do početné rodiny státního úředníka Jeana de Bertin (1659-1724). Od roku 1741 působil jako právník v Bordeaux, později byl intendantem v Roussillonu (1751-1753) a v Lyonu (1754-1757). +more V letech 1757-1759 byl v hodnosti generálporučíka velitelem policie v Paříži. Za sedmileté války byl povolán do funkce ministra financí (generálního kontrolora financí; 1759-1763). Vytvořením katastrů se pokusil o daňovou reformu, narazil ale na odpor pařížského parlamentu a kritiku odborníků. Po skončení sedmileté války z úřadu odstoupil, ale v prosinci téhož roku pro něj byla vytvořena funkce pátého státního sekretáře s rozsáhlou titulaturou, ale fakticky malým vlivem. Věnoval se problematice obchodu a kolonií, post státního sekretáře opustil v roce 1780. Mezitím byl na počátku vlády Ludvíka XVI. také krátce ministrem zahraničí (červen a červenec 1774). V době revoluce emigroval v roce 1791 a nedlouho poté zemřel v Belgii. Byl čestným členem francouzské Akademie věd a Akademie písemností a krásné literatury.