Henry Duméry

Henry Duméry (13. února 1907 – 22. září 1993) byl belgický katolický kněz, filosof a teolog. Byl jedním z představitelů katolické moderny a zasáhl do debaty o katolickém myšlení po druhé světové válce. Duméry byl profesorem filosofie na Katolické univerzitě v Lovani a na filosofické fakultě v Monsu. Byl také ředitelem časopisu "Revue philosophique de Louvain". Duméry se zabýval zejména ontologií svobody a existence, filosofií náboženství a filosofií výchovy. Jeho dílo ovlivnilo katolickou intelektuální scénu v poválečném období a dodnes je zdrojem inspirace pro teology, filosofy a pedagogy. Ve svých pracích Duméry kriticky zkoumá existenciální aspekty lidského bytí a vztah jednotlivce ke svobodě. Zaměřuje se na otázky identity, viny, zodpovědnosti a lidského utrpení. Přitom vychází z fenomenologických a existencialistických konceptů a snaží se svou filozofií otevřít nové pohledy na tradiční náboženské myšlení. Duméry také důrazně obhajoval roli filosofie ve výchově mládeže a kladl důraz na základní výchovné principy, jako je rozvoj racionality, svobody, odpovědnosti a kreativity. Byl jedním z prvních teoretiků, kteří poukazovali na význam osobnosti učitele v procesu vzdělávání. Henry Duméry zanechal významnou stopu ve filosofii, teologii a pedagogii. Jeho práce ovlivnila další generace myslitelů a stala se nedílnou součástí diskuzí o vztahu víry a rozumu, etice a lidského bytí. Duméry je považován za jednu z nejvýznamnějších postav katolického myšlení 20. století.