Herbartismus

Herbartismus je pedagogický směr, který byl založen německým pedagogem Johannem Friedrichem Herbarem. Tento směr se zaměřuje na individuální výchovu jednotlivce a zdůrazňuje význam jeho vlastních zkušeností a aktivního zapojení při učení. Herbartismus klade důraz na rozvoj intelektuálních schopností, ale zároveň dbá i na etický a morální vývoj žáka. Hlavními principy herbartismu jsou metoda Pestalozziho, která se zaměřuje na individuální odbornou přípravu učitele, a metoda didaktické analýzy, která se snaží systematicky zhodnotit a upravit výukový proces. Herbartismus také rozvíjí myšlení žáků pomocí kritického a analytického myšlení a podporuje samostatnost a sebedůvěru žáků. V českém prostředí se herbartismus rozšířil na přelomu 19. a 20. století a stal se základem moderní školní pedagogiky. Herbartismus však také čelil kritice, především z důvodu nedostatečného zohlednění sociálního a emočního vývoje žáků. Dnes se herbartismus nepoužívá jako samostatný pedagogický směr, ale jeho principy jsou stále využívány v moderní pedagogice.