Cesko.wiki Herbersteinové
Author
Albert FloresZámek Herberstein v obci Stubenberg ve Štýrsku Herbersteinové (německy /von/ Herberstein) jsou starobylý šlechtický rod původem ze Štýrska.
.jpg)
Historie rodu
První zmínky o rodu Herbersteinů jsou již z 12. +more století. V 16. století dosáhli povýšení do panského stavu, v roce 1644 jim byl udělen hraběcí titul pro rakouské země, v roce 1710 byla platnost hraběcí hodnosti rozšířena pro celou říši. Ve službách Habsburků dosáhli Herbersteinové vysokých funkcí ve státní správě, armádě, několik jich bylo také církevními hodnostáři (biskupové v Řezně, Lublani a Terstu). Během 14. a 15. století se díky sňatkové politice zařadili mezi nejbohatší šlechtu ve Štýrsku. V 15. a 16. století došlo k rozdělení rodu na starší a mladší větev, které se dále složitě členily. Potomstvo obou hlavních větví vlastnilo v 17. - 20. století řadu panství v Čechách a na Moravě. Původní rodové sídlo Herberstein patří k vyhledávaným turistickým cílům jižně od Vídně.
Za zakladatele rodu se považuje Otto von Hartberg († 1338), který získal tvrz Herberstein ve Štýrsku a odtud pochází rodové jméno. Nejvýznamnější osobností rodu je Zikmund (1486-1566), který působil jako císařský diplomat v Polsku a Rusku. +more Jeho latinské pojednání o Rusku bylo prvním a na dlouhou dobu nejvýznamnějším dílem o této Evropě dosud neznámé zemi. Hraběcí titul pro celý rod získal v roce 1644 Jan Maxmilián Herberstein (1601-1680), který byl zemským hejtmanem ve Štýrsku. Kromě státní služby vynikli členové rodu i v různých vědních oborech, např. Ferdinand Arnošt († 1720), který působil u apelačního soudu v Praze, vydal několik matematických spisů.
Mladší větev v Čechách
Český inkolát získali v roce 1680 bratři Ferdinand Arnošt (1633-1691) a Jan Weikard (1636-1691). Jan Weikard jen krátce držel východočeské panství Skřivany (1680-1691), zatímco starší Ferdinand Arnošt v roce 1686 nákupem Landštejna a Třeště položil základy k dlouhodobější domestikaci této linie Herbersteinů v Čechách. +more Hrad Landštejn sice za jejich vlády vyhořel, ale zámek v Třešti se stal občasným sídlem, i když Herbersteinové v této linii vlastnili především statky v Rakousku.
Z dalších generací této větve vynikl hrabě Ferdinand Leopold (1695-1744), vyslanec ve Švédsku, později státní ministr a nejvyšší hofmistr císařovny Marie Terezie, mimo jiné též rytíř Řádu Zlatého rouna. Jeho vnuk Josef František (1757-1816) byl prezidentem dvorské komory a vynikl jako finanční odborník, v roce 1810 po své matce přijal jméno Herberstein-Moltke. +more Sňatkem s Marií Aloisií Kolovratovou (1780-1823) rozšířil rodový majetek o východočeská panství Hostačov a Golčův Jeníkov, ale již v následující generaci tato linie zanikla jeho synem Ottou (1811-1831), který zemřel na choleru.
Posledním potomkem mladší větve Herbersteinů byl Karel Nepomuk (1763-1837), kanovník v Salcburku. Po jeho smrti vypukl soudní spor o dědictví, mezi uchazeči byli dva vzdálení příbuzní Herbersteinové, ale také Trauttmansdorffové nebo Zichyové. +more České statky (Landštejn, Třešť) byly v roce 1843 přiřčeny rodině Wenzel-Sternbach, která byla s touto větví Herbersteinů spřízněna již v 17. století.
Starší větev v Čechách a na Moravě
Starší větev Herbersteinů, respektive její tzv. štýrská linie, si až do 20. +more století uchovala vysoké postavení v rámci rakouské šlechty. Od 16. století jim náležely dědičné hodnosti nejvyššího komořího a nejvyššího stolníka v Korutansku, většinu majetku ale vlastnili ve Štýrsku. Díky spříznění s vymřelým knížecím rodem Eggenbergů se v 18. století zařadili mezi největší pozemkové vlastníky ve Štýrsku, ve Štýrském Hradci jim patřil i bývalý eggenberský palác, známý dnes jako Palais Herberstein. Od roku 1861 této větvi Herbersteinů patřilo i dědičné místo v rakouské panské sněmovně.
Počátkem 17. století se starší větev rozdělila na linii štýrskou a slezskou. +more Slezští Herbersteinové vlastnili panství Gorzanów (do roku 1945 známé pod německým názvem Grafenort) na polské straně Orlických hor a v několika generacích se angažovali ve správě slezských knížectví. Díky blízkosti hranic s Moravou se členové slezské větve spříznili s moravskou šlechtou a v jejich rodokmenu lze například třikrát zaznamenat jméno Žerotínů. Slezská linie vymřela v roce 1728 a panství Gorzanów přešlo na příbuzenstvo ze štýrské linie.
Herbersteinové na Velkých Opatovicích
+more2'>Zámek Velké Opatovice Na Moravu pronikl rod koncem 18. století, kdy se Jan Hieronymus Herberstein (1772-1847) oženil s hraběnkou Henriettou Salm-Neuburg (1775-1815), jednou z dědiček vymírající rodiny Salm-Neuburg. Jejím dědickým podílem bylo panství Jevíčko na Svitavsku se sídelním zámkem ve Velkých Opatovicích. I když hlavní zázemí měli v rakouských zemích, tito Herbersteinové (s označením opatovická linie) se trvale usadili na Moravě, kde se aktivně zapojili do veřejného dění a tři z nich zasedali v Moravském zemském sněmu. Majetek na Moravě rozšířil Jan Zikmund (1831-1907), když v roce 1885 zakoupil od zadlužených hrabat Küenburgů velkostatek Střílky. V další generaci však o tento majetek Herbersteinové přišli (1912). Do roku 1945 jim patřily Velké Opatovice, kde počátkem 20. století proběhla rekonstrukce zámku z iniciativy Julie Herbersteinové, rozené Apponyiové (1879-1953).
Herbersteinové na Libochovicích
+more2'>Zámek v Dolních Kounicích Mladší syn Jana Hieronyma Jan Bedřich Herberstein (1810-1861) začínal jako státní úředník na Moravě, byl například krajským komisařem ve Znojmě, později byl místodržitelem v Salcburku (1850-1852). V roce 1849 se oženil s hraběnkou Terezií Dietrichsteinovou (1822-1895), jednou z dědiček obrovského majetku vymřelého knížecího rodu Dietrichsteinů. Při rozdělování dietrichsteinského dědictví si Terezie vylosovala Libochovice a Nepomyšl v severních Čechách, Vlachovo Březí v Pošumaví a Dolní Kounice poblíž Brna. Součástí jejího podílu byl i bývalý dietrichsteinský palác ve Vídni, dnes známý jako Herberstein Palais. Po předčasné smrti svého manžela (1861) spravovala Terezie zděděný majetek sama a v severních Čechách navíc přikoupila Panenský Týnec a Vrbičany.
V další generaci spravoval rozsáhlý majetek v Čechách Jan Josef Herberstein (1854-1944), který v mládí cestoval po Africe a Asii a jeho sbírky z cest jsou součástí expozice na zámku v Libochovicích. Po úmrtí matky požádal o udělení jména Pruskovských z Pruskova z někdejší titulatury Dietrichsteinů a od roku 1896 tak užíval příjmení Herberstein-Proskau. +more Se svou rodinou často pobýval na zámcích v Libochovicích a Vrbičanech, hlavním sídlem byl ale stále palác ve Štýrském Hradci, v jehož okolí navíc Jan Josef přikoupil další majetek.
V roce 1945 byl majetek Herbersteinů v Československu znárodněn, tehdy ztratili i statky v Polsku (Gorzanów). V závěru druhé světové války bylo sovětskou armádou vážně poničeno i nejstarší rodové sídlo Herberstein. +more V současnosti žijí členové rodu převážně v Rakousku. Z potomstva libochovických Herbersteinů se o restituci majetku v severních a jižních Čechách dlouhodobě snažil Jan Alexandr (* 1930), jeho nároky po dvaceti letech jednání u soudů různých instancí s konečnou platností zamítl Ústavní soud v roce 2014.
Přehled majetku Herbersteinů v Čechách a na Moravě
Budyně nad Ohří (1858-1945) * Dolní Kounice (1862-1927) * Golčův Jeníkov (1810-1831) * Jevíčko (1797-1945) * Landštejn (1686-1837) * Libochovice (1858-1945) * Nepomyšl (1895-1945) * Střílky (1885-1912) * Třešť (1686-1837) * Velké Opatovice (1797-1945) * Vlachovo Březí (1858-1945) * Vrbičany (1872-1945)
Významné osobnosti rodu
Zikmund z Herbersteinu (1486-1566), diplomat a spisovatel * Zikmund Bedřich z Herbersteinu (1549-1621), protestantský politik a úředník v císařských službách * Jan Jiří z Herbersteinu (1591-1663), římskokatolický církevní činitel, v letech 1662/1663 zvolen biskupem řezenské diecéze * Ferdinand Leopold z Herbersteinu (1695-1744), politik, diplomat, císařký nejvyšší komoří, rytíř Řádu zlatého rouna * Jan Karel z Herbersteinu (1719-1787), biskup v Lublani a církevní reformátor * Jan Ludvík z Herbersteinu (1842-1902), moravský politik * Albert z Herbersteinu (1864-1945), moravský politik