Cesko.wiki Hermův Pastýř
Author
Albert FloresHermův Pastýř (řecky Ὁ ποιμὴν τοῦ Ἑρμοῦ) je starokřesťanský spis.
Autor a doba vzniku
Hermas, autor spisu zvaného Hermův Pastýř nebo také jen Pastýř, byl propuštěnec, který se ještě jako otrok dostal do Říma. Měl ženu a děti, podnikáním, kvůli kterému zanedbával svoji rodinu, nabyl nemalého majetku, ale pak zřejmě o značnou jeho část přišel a zabýval se zemědělstvím. +more To vše lze vyčíst ze spisu samého. Origenes se domníval, že tento Hermas byl totožný s Hermem zmíněným v Listě Římanům 16,14. Avšak podle Muratoriho kánonu to byl bratr papeže Pia I. a tento spis vytvořil v Římě v polovině 2. stol.
Obsah
Spis je poměrně dlouhý a skládá se z pěti vidění, dvanácti přikázání a deseti podobenství. Autorovi se nejprve zjeví církev v podobě stařeny, podruhé je tato žena o něco mladší a veselejší, potřetí zcela mladá a krásná a nakonec jako dívka na vdávání; tím je symbolizována postupná duchovní obroda církve. +more Potom se autorovi zjeví pastýř v bělostném rouchu (odtud název spisu) a sdělí mu přikázání a podobenství, která má zapsat, aby se jimi mohl sám řídit a také aby je mohl předčítat ostatním.
Spis se příliš nezabývá věroukou, je zaměřen především na otázky praktické mravouky. Vyzývá k odvrácení se od nepravostí a k bezúhonnému životu, dokud je ještě čas. +more Bohatství je počítáno mezi špatnosti, bohatí nemohou být součástí církve, podobně jako se bílé kulaté kameny nehodí na stavbu hradu či věže; tyto kameny je nutno nejprve otesat, aby se ztrátou části svého objemu staly čtyřhrannými a mohly být použity na stavbu; právě tak je nutno otesat bohatství těchto lidí, aby se, budou-li solidární s chudými, stali Pánu užitečnými. Podle Canfory Hermův Pastýř vykazuje esejský vliv, má totiž mít určité podobnosti s kumránským svitkem Řád společenství.
Tradice
V raném křesťanství byl tento spis značně oblíbený. Irenej z Lyonu, Klemens Alexandrijský i Origenes si ho váží jako Písma svatého. +more Dokonce měl šanci stát se součástí novozákonního kánonu, neboť je obsažen v nejstarším dochovaném rukopise Nového zákona (tzv. Sinajský kodex ze 4. stol. ). Pozdější vývoj křesťanství ovšem tomuto spisu nepřál.
Literatura
Spisy apoštolských otců. Přel. J. J. Novák, Česká katolická charita 1971.
* Luciano Canfora: Dějiny řecké literatury. 1. vyd., Praha 2001, str. 621-623.
* Archibald Robertson: Původ křesťanství. 1. vyd., Praha 1958, str. 172-175.
Externí odkazy
[url=http://www.fatym.com/taf/knihy/patrol/p_herpas.htm]Český překlad Hermova Pastýře[/url]