Hitjašvut ha-Elef

Technology

12 hours ago

Author

Stránka "Hitjašvut ha-Elef" na české Wikipedii je věnována izraelské armádě zvané "Poručíci stovky" (česky přeloženo). Jedná se o elitní jednotku, která byla založena v roce 1948 během první arabsko-izraelské války. Jejím cílem bylo vytvořit četnickou jednotku, která by byla schopná vykonávat různé operace proti arabským silám. Hitjašvut ha-Elef byla tvořena dobrovolníky, kteří byli vybíráni ze všech oblastí izraelské společnosti. Po první válce se tato jednotka stala středobodem izraelské armády a její členové byli známí svou statečností a odhodláním. Hitjašvut ha-Elef hrála důležitou roli během židovsko-arabského konfliktu a později také během šestidenní války v roce 1967. Po několika reformách byla jednotka sloučena s jinými jednotkami izraelské armády v roce 1974. Tato stránka na české Wikipedii poskytuje informace o historii, struktuře a úkolech této významné izraelské vojenské jednotky.

Mošav Cofit z roku 1933 Mošav Gibton z roku 1933 Věž na vodu v mošavu Avichajil z roku 1932 Hitjašvut ha-Elef (: התיישבות האלף, doslova Usídlení tisíce) byl židovský osidlovací program spuštěný ve 30. letech 20. století v mandátní Palestině.

Šlo o jednu z hromadně plánovaných osidlovacích akcí, které byly v mandátní Palestině spuštěny v dobách páté alije. Měla spočívat v urychleném založení menších zemědělských osad, které by obklopily vybraných jedenáct již existujících židovských vesnic a vytvořily tak územně kompaktní bloky židovského osídlení. +more Mělo tak být poskytnuto ubytování a obživa 1000 židovských rodin. Plán byl iniciován skupinou zemědělských osadníků a mluvilo se o něm již na 16. sionistickém kongresu roku 1929. Dalším faktorem, který vedl ke spuštění tohoto programu, byla zkušenost z arabských nepokojů v roce 1929, kdy byly některé izolované židovské osady napadeny Araby a zničeny, čímž se zvýšila nutnost budování kompaktnějších židovských sídelních sítí.

Plán byl spuštěn v roce 1932 a byl soustředěn převážně do regionu Šaronské planiny (hlavně oblast Emek Chefer) a do prostoru od ní na jih, tedy jižně od Tel Avivu (region Šefela neboli Judská nížina). Rok 1932 zároveň znamenal prudké oživení osidlovací aktivity v celé Palestině, tedy i mimo rámec projektu Hitjašvut ha-Elef. +more Během jednoho roku zde vzniklo 15 nových židovských osad (nejvíc od počátku novověkého osidlování země).

Dominantním typem vesnic zřizovaných v rámci programu Hitjašvut ha-Elef byly zemědělské mošavy, tedy družstevní osady s jistou mírou ekonomické koordinace mezi členskými rodinami. Na rozdíl od prvních mošavů zřizovaných v Palestině v předchozích letech měly tyto v průměru menší rozlohu jednotlivých rodinných hospodářství, protože se počítalo, že část příjmů obce bude pocházet z práce mimo mošav, na stavbách nebo při zemědělských aktivitách v sousedních větších osadách. +more V rámci programu Hitjašvut ha-Elef vznikly například vesnice Kfar Bilu, Bejt Oved, Cofit, Kfar Hess , Rišpon, Giv'at Chajim nebo Gan Šlomo (Kvucat Schiller). Dále se sem počítá vesnice Gibton, Giv'at Chen, Ganej Am, Avichajil, Kfar Ma'as, Jarkona a Neta'jim.

Plánovaného počtu 1000 nově usazených židovských rodin se ale nakonec nepodařilo dosáhnout. Koncem 30. +more let 20. století pak židovská komunita v Palestině zvolila jinou metodu masivního osidlování a započala v regionech se strategickým významem a s okolní silnou arabskou populací budovat malé opevněné osady zvané Hradba a věž.