Hladinové plavidlo bez posádky

Hladinové plavidlo bez posádky (anglicky USV - Unmanned Surface Vehicle nebo Uncrewed Surface Vessel) je plavidlo, které se pohybuje po vodní hladině a je řízeno na dálku nebo je plně autonomní (ASV - Autonomous Surface Vehicle). Někdy jsou tato plavidla nazývána též dronové lodě či námořní drony. Ve 21. století se používají pro různé účely, například v oceánografii, pro monitorování životního prostředí, pro nákladní dopravu a v armádě. V případě sebevražedného použití se používá označení X-USV (eXpendable - Unmanned Surface Vessel ~ postradatelné USV)

V říjnu 2022 během ruské invaze na Ukrajinu použily ukrajinské ozbrojené síly 7 USV a 8 UAV (Unmanned aerial vehicle - Bezpilotní letadlo/dron) při útoku na několik ruských námořních lodí na námořní základně v Sevastopolu. Došlo k malému poškození jedné ze dvou válečných lodí. +more Podle časopisu Naval News to bylo první použití bezpilotních dopravních prostředků v námořní válce. Tento útok vedl k tomu, že ruské námořnictvo přešlo do ochranného režimu. Japonská nákladní loď USV Širetoko Tomakomai plula v únoru 2022 750 km bez posádky Dálkově ovládané lodi a minolovky byly používány již ve druhé světové válce. V 21. století umožnil pokrok v řídicích systémech a navigačních technologiích používání USV, která může operátor ovládat na dálku z pevniny nebo z blízkého plavidla. Jsou používána v lodní dopravě, pro monitorování životního prostředí a klimatu, pro mapování mořského dna, v osobních trajektech, v robotickém výzkumu, pro sledování a inspekci mostů a další infrastruktury, ve vojenství a v námořnictvu. V listopadu 2021 byla v Norsku spuštěna první autonomní nákladní loď MV Yara Birkeland. Takové lodě by mohly v budoucnu podstatně snížit potřebu používání kamionů. V roce 2021 byla v kanálech Amsterdamu v Nizozemsku nasazena první městská autonomní plavidla na světě, Roboats. Tato plavidla mohou přepravovat až pět lidí, sbírat odpad, dodávat zboží a monitorovat životní prostředí.