Hlavotis

Hlavotis (Cephalotaxus) je rod jehličnatých dřevin z čeledi tisovitých (Taxaceae). Obsahuje 11 druhů. Stávající rod je svým rozšířením omezen na východní a jihovýchodní Asii, ovšem fosilní nálezy ukazují, že v minulosti (ve druhohorách a třetihorách) se vyskytoval v rozsáhlejších oblastech severní polokoule, včetně Evropy, Severní Ameriky a Grónska.

Popis

Větévka Cephalotaxus harringtonii se samčími šišticemi - pohled zespodu Hlavotisy jsou stálezelené, pomalu rostoucí keře či drobné stromy, dorůstající výšky 1-10 (výjimečně až 20) metrů. +more Listy jsou jehlicovité, spirálovitě obrůstají větvičku. Na letorostech a vrcholových větvích obrůstají kolem dokola, na bočních větvích jsou na bázi zkroucené a jeví se jako dvouřadě uspořádané. Jsou obvykle přímé, 4-12 cm dlouhé a 3-4 mm široké, s tupou špičkou (nepichlavé), kýlnatým středním žebrem a jedním pryskyřičným kanálkem; na spodní straně jsou znatelné dva světlé proužky průduchů.

Jednotlivé druhy hlavotisu jsou obvykle dvoudomé, zřídka jednodomé; u jednodomých druhů jsou samčí a samičí šištice často na různých větvích. Kulovité samčí (pylové) šištice jsou 5-8 mm veliké a uspořádané v řadách na spodní straně loňských větévek. +more Podlouhlé samičí (semenné) šištice jsou redukované na několik křižmostojných masitých šupin nesoucích dvě vajíčka; vyrůstají jednotlivě nebo po dvou až osmi na krátkých stopkách z úžlabí terminálních pupenů. Kvetou v předjaří, opylení se děje pomocí větru. Po zhruba 18 měsících (tedy na rozdíl od tisu až následující rok) šištice dozrávají v útvar podobný peckovici s obvykle jediným, zhruba 1,5-4 cm velkým bezkřídlým semenem, které je celé obklopeno dužnatým míškem v barvě zelené, hnědé či fialové. (Podle některých zdrojů se však nejedná o pravý míšek, ale o dužnatou sarkotestu. ) Šíření napomáhají ptáci a drobní savci požírající semena. Klíčení je epigeické (nadzemní), semenáčky mají dvě dělohy.

Obsahují některé flavonoidy a alkaloidy (např. cephalotaxin, harringtonin), které byly zkoumány z hlediska využití jako možné protilátky proti rakovině.

Ekologické nároky

Jsou obvykle značně tolerantní k zastínění, tvoří podrost či nižší úroveň vlhčích subtropických širokolistých lesů. Nesnáší sucho a přímé sluneční světlo, kterým mohou být poškozeny. +more Kořeny formují vztahy arbuskulární mykorhizy s houbami. Vesměs patří mezi druhy ohrožené ve své domovině ztrátou vhodných biotopů a nadměrným kácením zejména pro dřevo.

Systematika

Některé druhy byly v minulosti popsány jako tisy (Taxus), s nímž jsou blízce příbuzné. V průběhu doby byla vytvořena i samostatná čeleď hlavotisovitých (Cephalotaxaceae), obsahující v některých pojetích pouze tento rod, v jiných kromě hlavotisu i rody Amentotaxus a Torreya. +more Molekulární výzkumy ovšem všechny zástupce zařadily do monofyletické čeledi tisovitých.

Recentní zástupci

Cephalotaxus fortunei Hook. - Čína, Myanmar * Cephalotaxus griffithii Hook. +more - Indie, severní Myanmar, Čína * Cephalotaxus hainanensis H. L. Li - Čína (Hainan) * Cephalotaxus harringtonii (Knight ex J. Forbes) K. Koch - Japonsko; typový druh * Cephalotaxus koreana Nakai - Korea, Japonsko, severovýchodní Čína * Cephalotaxus lanceolata K. M. Feng - Čína (Yunnan), Myanmar * Cephalotaxus latifolia W. C. Cheng & L. K. Fu ex L. K. Fu et al - jižní Čína * Cephalotaxus mannii Hook - jižní Čína, severovýchodní Indie, Laos, Vietnam, Thajsko, Myanmar * Cephalotaxus oliveri Masters - Čína, Thajsko, Laos, Vietnam, severovýchodní Indie * Cephalotaxus sinensis (Rehder & E. H. Wilson) H. L. Li - Čína * Cephalotaxus wilsoniana Hayata - Tchaj-wan.

Soubor:Cephalotaxus fortunei kz1. JPG|Cephalotaxus fortunei - habitus Soubor:Cephalotaxus sinensis 2. +morejpg|Cephalotaxus sinensis Soubor:Cephalotaxus harringtonia detail 2. JPG|Cephalotaxus harringtonii - detail letorostů Soubor:Cephalotaxus harringtonia var. nana 5. JPG|Cephalotaxus harringtonii - nezralé plody Soubor:Cephalotaxus sinensis - Longwood Gardens - DSC00781. JPG|Cephalotaxus sinensis - detail samičích šištic Soubor:Arboretum de Bagnoles - Cephalotaxus fortunei (fruits). jpg|Cephalotaxus fortunei - detail zralých plodů.

Využití

Dřevo některých druhů je využíváno jako stavební materiál nebo topivo. Ze semen se v Indii lisoval olej a tradiční medicínské využití měly i další části rostliny. +more Míšek okolo semen je jedlý. Jsou pěstovány rovněž jako okrasné dřeviny (v ČR jen vzácně v dendrologických sbírkách).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Tisovité Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra východní Asie Kategorie:Flóra Indočíny Kategorie:Okrasné keře