Cesko.wiki Hloh ostruhatý
Author
Albert FloresHloh ostruhatý (Crataegus monogyna) je obvykle opadavý listnatý keř nebo malý strom, který se vyskytuje po celé Evropě, Asii a Severní Africe. Je charakteristický svými ostny a bílými květy, které se objevují na jaře a mají příjemnou vůni. Hloh ostruhatý je oblíbenou rostlinou v lidovém léčitelství a jedná se o známý léčivý prostředek. Jeho květy, plody a listy mají různé léčivé účinky a používají se především při srdečních potížích a regulaci krevního tlaku. Extrakt z hlohu je také populární jako přírodní sedativum. Další významnou vlastností hlohu ostruhatého je jeho schopnost poskytnout úkryt a potravu pro mnoho druhů ptáků a hmyzu. Rostlina je také považována za symbol lásky a ochrany a často se vysazuje jako okrasná rostlina v parcích a zahradách. Hloh ostruhatý je také součástí mnoha folklórních tradic a pověstí v různých kulturách. V České republice je znám například folklórní festival "Hody" ve vesnici Kopidlno, na kterém se slaví dozrávání plodů hlohu a příchod podzimu. Celkově je hloh ostruhatý významnou a užitečnou rostlinou s dlouhou historií a tradicí v různých oblastech lidského života.
Hloh ostruhatý, zvaný též hloh kuří noha (Crataegus crus-galli) je druh keře z čeledi růžovitých. Pochází z východu Severní Ameriky, v mnoha zemích mírného pásu se pěstuje jako okrasná dřevina. Své jméno dostal podle dlouhých ostrých trnů (kolců), jež připomínají ostruhy na nohách galského kohouta.
Popis
Plody Opadavý keř nebo malý strom, který dorůstá výšky 5 až 10 metrů, obvykle s široce rozložitou, nahoře zploštělou korunou tvořenou vodorovně rozestáými větvemi. +more Kůra je šedá až šedozelená, letorosty lysé. Větve jsou osazeny četnými, silnými, rovnými nebo zakřivenými trny, které jsou dlouhé až 6 cm. Listy jsou úzce obvejčitého až kopisťovitého tvaru, 2 až 5 cm dlouhé, poněkud tuhé až téměř kožovité; báze čepele je dlouhá a sbíhá dolů k listovému řapíku. Jsou lysé, svrchu leskle zelené, vespodu světlejší, matné; na podzim se zbarvují do oranžovočervena.
Od května do června nese keř bílé pětičetné květy o průměru 8-15 mm, uspořádané do volného chocholíku o 10-20 květech. Květy mají obvykle 10 tyčinek se žlutavými nebo růžovými prašníky. +more Češule je lysá. Plody jsou dužnaté malvice kulovitého až eliptického tvaru, se vzpřímenými kališními lístky a jedním či dvěma semeny. Měří 10 až 15 milimetrů, barvy jsou tmavě oražové až červené, slabě ojíněné.
Počet chromozomů je 2n = 34, 51, 64 nebo 68. Velmi proměnlivý druh, existuje několik vnitrodruhových variet a řada synonym. +more Typický habitus v květu.
Rozšíření a ekologie
Pochází z mírných až subtropických oblastí východní poloviny Severní Ameriky, kde roste dosti hojně od kanadského Labradoru, Québecu a Ontaria přes oblast Velkých jezer až po Texas a severovýchod Mexika. Daří se mu na slunných až polostinných stanovištích na kyselých až vápenitých, lehkých až těžkých půdách. +more Na mnoha místech celého světa byl vysazen člověkem a leckde i zplaněl, mimo jiné i v západní a střední Evropě. Časně podzimní zbarvení.
Pěstování
Místy i v Česku bývá pěstován v parcích a sídelní zeleni jako okrasná dřevina dekorativní bohatým kvetením, barevným podzimním olistěním a nápadnými dlouhými trny. Je zde zcela otužilý, dobře zvládá sucho i imise a na rozdíl od evropských druhů příliš netrpí mšicemi ani puklicemi. +more Velmi dobře zvládá též výchovný prořez.