Hnidousy
Author
Albert FloresHnidousy jsou bývalá obec a současné katastrální území, jedna z částí Švermova, který je od roku 1980 součástí Kladna.
Název
Jméno Hnidousy znamená ve staročeštině „ves hnidousů“, tj. lidí hnidovatých, majících hnidy. +more V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Hniduz (1282), Hnydus (1338), v Hnidusiech (1432) a Hnidausy (1615).
Historie
První písemná zmínka o Hnidousech pochází z roku 1282, kdy vesnice patřila vyšehradské kapitule. +more V první polovině čtrnáctého století byla částí manské soustavy hradu Křivoklát a prvním doloženým hnidouským manem byl roku 1338 Gotfrýd z Hnidous. Jiným manem byl v roce 1407 Dobeš z Hnidous. Některý z manů ve vsi během čtrnáctého století založil tvrz, doloženou poprvé v roce 1414, kdy ji Slavibor z Hnidous prodal Janu Skopcovi z Kralovic. V roce 1432 tvrz patřila Janu Špatkovi. Ten ji udržel i poté, co statek v roce 1434 připadl králi Zikmundovi, který jej daroval Janovi z Schonsee. Jan Špatka poté Hnidousy v roce 1456 prodal Jindřichovi z Malíkovic. V následujících desetiletích byla vesnice rozdělena mezi několik majitelů, přičemž v roce 1472 patřil díl se tvrzí Janu Hochovi.
V roce 1570 statek získal Albrecht Pětipeský z Chýš a nejspíše nechal tvrz přestavět v renesančním slohu. Jeho příbuzní vesnici vlastnili do roku 1613, kdy ji pro dluhy prodali Žďárským ze Žďáru. +more Tvrz zpustla v průběhu třicetileté války. Na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století byla přestavěna na sýpku, ale ta byla v první polovině devatenáctého století zbořena.
Do roku 1949 byly Hnidousy a sousední Motyčín samostatnými obcemi s vlastními školami a obchody. Tehdy byly sloučeny v obec Švermov, která byla roku 1968 povýšena na město. +more Samotný Švermov se stal v roce 1980 součástí Kladna.
V Hnidousích je sokolovna, působil zde fotbalový klub SK Hnidousy, do současnosti působí fotbalový klub TJ Baník Švermov.
Osobnosti
V roce 1894 se zde narodil František Koucký, od 17 let námořník a kuchař rakousko-uherského válečného loďstva. Dne 11. +more května 1918 byl popraven v chorvatské Pule za účast na vzpouře námořníků v boce Kotorské. Pamětní deska byla odhalena za účasti deseti tisíc lidí na sokolovně v Hnidousích, připomíná jej pomník v Hnidousích i válečný hrob na hřbitově námořníků v Pule.
Místním rodákem je také Bedřich Švestka (1912-1990), rektor Univerzity Karlovy v době normalizace, akademik, lékař, poslanec, diplomat a vysokoškolský pedagog.