Hodyně (Kožlany)

Hodyně je vesnice v severní části okresu Plzeň-sever, patřící k městu Kožlany. Katastrální území Hodyně u Dřevce zaujímá rozlohu 458 ha. V roce 2011 zde trvale žilo 91 obyvatel.

Poloha

Hodyně leží 4 km jihovýchodně od Kralovic v mírně zvlněném terénu pod vyvýšeninou Chlumek (427 m), v nadmořské výšce okolo 400 m. Chlumek, který je protáhlý od severovýchodu k jihozápadu, je obtékán z východu malým bezejmenným potůčkem s nevelkým rybníkem. +more Potůček se v centru vsi vlévá jako levostranný přítok do Dřeveckého potoka, který obtéká Chlumek ze západu a jihu.

Historie

Hodyně leží v oblasti, která bývala v 11. a 12. +more století samosprávným územím Hedčanů a je možné, že byla založená právě jimi. Ves bývala rozdělená na dvě části - roku 1229 získal plaský klášter od krále Přemysla Otakara I. první část Hodyně výměnou za ves Všehrdy, druhou přikoupil v roce 1240 od Bohuslava ze Skviřína.

Cisterciáci postupovali pro ně v té době obvyklým způsobem - ves byla zrušena a nahrazena dvorem, který je připomínán v potvrzení majetku kláštera papežem Inocencem IV. +more z roku 1250. V roce 1344 byla ves obnovena zákupním právem a hospodářský dvůr kláštera (grangie) zrušen. Lokátorem se stal bývalý klášterní úředník Mikuláš, který pravděpodobně dostal opevněný dům, z něhož vznikla rychta. Mikuláš byl patrně prvním rychtářem Hodyně.

Plaský klášter potřeboval peníze na daně, které si opat Gotfrýd roku 1419 vypůjčil u Hanuše z Kolovrat a jako zástavu mu dal doživotně do užívání Hodyni a další vsi. U půjčky je zmiňován v Hodyni kaplan, což naznačuje existenci kaple sv. +more Jana Křtitele při rychtě obdobně jako v Mladoticích, a také 10 osedlých na 11 lánech. Za husitských válek byla kaple poškozena a spáleny 4 statky. Roku 1450 Hanuš zemřel a Hodyně se vrátila zpět do majetku kláštera, který kapli opravil.

V roce 1465 zastavil král Jiří z Poděbrad Hodyni a další vesnice Bedřichovi Ojířovi z Očedělic. Ten postoupil dlužní úpis Janovi z Gutštejna na Nečtinách a Janově smrti roku 1521 se Hodyně dostala zpět do klášterního majetku.

Rychtu v Hodyni opat kláštera zastavil Janu Burjanovi Polnreiterovi z Polenreitu a v roce 1533 zastavil ves Floriánu Gryspekovi na Kaceřově, který za klášter zaplatil daně. Od roku 1553 drží Gryspekové ves dědičně. +more Roku 1556 tehdejší rychtář Jan Vorel prodal rychtu svému švagrovi, Felixovi Třemošenskému z Předenic. V roce 1558 bylo v Hodyni uváděno osm usedlostí a jedenáct lánů. Po roce 1565 se držení rychty rychle střídalo, roku 1580 ji koupil Gryspek a po osmi letech prodal Janu Perovi.

Po Bitvě na Bílé hoře byl majetek Gryspeků konfiskován a Hodyně byla roku 1623 vrácena klášteru. Kaple byla za třicetileté války poškozena a vypáleny byly 3 statky. +more V roce 1751 byla dokončena nová barokní kaple (viz níže). Hodyně zůstala v majetku kláštera až do jeho zrušení Josefem II. v roce 1785, pak byla ve správě náboženského fondu, od které celé plaské panství koupil kancléř Metternich.

Po zrušení feudální správy se stala samostatnou obcí v politickém a soudním okrese Kralovice. Roku 1868 v Hodyni založili v čp. +more 24 jednotřídní školu, roku 1882 se přestěhovala do čp. 8.

Na začátku roku 1924 byla ves přejmenována z Hodiny na Hodyni, v té době bylo ve vsi 18 středních usedlostí a 7 domkařů. Od roku 1931 je ve vsi vodovod.

Památky

Barokní kaple sv. Jana Křtitele se znakem opata plaského kláštera Silvestra Hetzera z let 1748-51 stojí na jihovýchodním okraji svažité návsi, na místě původní kaple poškozené za husitských válek a třicetileté války. +more Ze staré kaple do ní byly přeneseny tři sochy světců. Po zrušení kláštera v roce 1785 sloužila kaple jako kontribuční sýpka, v roce 1799 byla koupena obcí a obnovena. * roubená chalupa v čp. 23 v horní části návsi * roubený čtyřkomorový patrový špýchar s pavláčkou v čp. 12 * kamenná sloupková boží muka při silnici č. 201 na Kralovice u hřiště. * kamenná sloupková boží muka při silnici č. 201 na Kralovice na kopci Moltán. Kaple.

Současnost a doprava

Ves mívala vlastní restauraci, školu a hřiště.

Hodyní prochází silnice II/201 z Kralovic na Chříč, ze které vedou silnice na Dřevec a Buček. V pracovních dnech do vsi jezdí autobus na lince Kralovice-Kozojedy.

Okolí

Hodyně sousedí se vsí Dřevec na severu, s Brodeslavy na jihovýchodě, s Bučkem na jihozápadě a Kralovicemi na severozápadě. Směrem na Kralovice se nachází les Doubí a kopec Moltán, severovýchodně mezi vsí Dřevec a Brodeslavy se nachází les Proušiny a jihozápadním směrem mezi vsí Brodeslavy a Buček se nachází les Straný.

Odkazy

Reference

Literatura

Petr Rožmberský: Dvory plaských cisterciáků, nakladatelství P. Mikota, Plzeň 1999, * Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, * Karel Rom: Představujeme obce regionu: Hodyně; In: Kronika regionu - Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. +more 2. (2003/2004), č. 4, s. 2. * Karel Rom: Hrad Krašov a jeho majitelé; In: Kralovicko - kronika regionu, roč. 1 (2002/2003), č. 2, s. 3-4.

Externí odkazy

[url=http://www.kr-plzensky.cz/Relics.asp?lngPamatka=952060]Detail památky: Kaple sv. Jana Křtitele[/url]

Kategorie:Vesnice v okrese Plzeň-sever Kategorie:Sídla v Plaské pahorkatině Kategorie:Kožlany Kategorie:Klášter Plasy